Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hubbleův teleskop HST pořídil nové snímky planety Saturn

Hubbleův teleskop HST pořídil nové snímky planety Saturn

Planeta Saturn na snímku, který pořídil Hubbleův vesmírný teleskop 4. 7. 2020
Autor: NASA/ESA/A. Simon, NASA’s Goddard Space Flight Center/M.H. Wong, University of California, Berkeley/

NASA publikovala nádherné snímky planety Saturn a jejích prstenců, pořízené Hubbleovým kosmickým dalekohledem HST. Vesmírný teleskop byl použit k pozorování Saturnu 4. července 2020, kdy byl tento plynný obr vzdálen od Země přibližně 1,35 miliardy kilometrů. Nové snímky byly pořízeny jako součást projektu Outer Planets Atmospheres Legacy (OPAL) v době, kdy na severní polokouli Saturnu panuje léto.

HST objevil množství malých atmosférických bouří,“ říká Amy Simon se svými spolupracovníky, vedoucí vědecká pracovnice a astronomka pracující na Goddard Space Flight Center, NASA. „Jedná se o krátkodobé jevy, které jsou objevovány každoročně při pozorováních pomocí HST.“

Atmosféra planety Saturn je ponejvíce složena z vodíku a hélia se stopami čpavku, metanu, vodní páry a uhlovodíků, které dodávají ovzduší žluto-hnědé zbarvení.

HST vyfotografoval na těchto snímcích lehce načervenalou mlhu nad severní polokoulí planety,“ říkají astronomové. „Může to být v důsledku ohřevu od zvýšeného slunečního záření, což může vést ke změně cirkulace atmosféry nebo možná v důsledku odstranění ledů z aerosolů vyskytujících se v ovzduší. Další teorie předpokládá, že zvýšené sluneční záření v letních měsících vede ke změně množství vytvářené tzv. fotochemické mlhy.“

Je překvapivé, že dokonce po dobu několika let můžeme na Saturnu pozorovat sezónní změny,“ dodává Amy Simon. „Naopak právě nyní pozorovaný jižní pól je zahalen do modravého zákalu, který odráží změny na zimní polokouli Saturnu.“

Prstence planety Saturn jsou složeny převážně z kousků ledu o velikosti mezi nepatrnými zrníčky až po velké balvany. Jak a kdy se Saturnovy prstence zformovaly, zůstává zatím jednou z největších záhad ve Sluneční soustavě.

Sonda NASA s názvem Cassini změřila množství nepatrných zrníček, které doslova prší do atmosféry Saturnu. Z výzkumu vyplynulo, že prstence existují pouze posledních 300 miliónů roků, což je jeden z argumentů pro mladý věk Saturnových prstenců,“ říká člen výzkumného týmu Michael Wong, astronom na University of California, Berkeley.

Poznámka: OPAL je dlouhodobý projekt Hubbleova vesmírného teleskopu. V rámci tohoto programu jsou každoročně pořizovány globální mapy vnějších planet Sluneční soustavy, když jsou na svých drahách nejblíže Zemi. Hlavním úkolem programu OPAL je dlouhodobé sledování sezónních změn, stejně tak i zachycení pomíjejících úkazů, jako je například výskyt tmavých skvrn. Tyto bouře mohou mít krátké trvání a v minulosti se některé z nich mohly objevit a zaniknout během mezery v pozorování planet sondami. Program OPAL zajišťuje, že astronomové výskyt podobných úkazů nezmeškají.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST Hubble Space Telescope, Planeta Saturn


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »