Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak zjasňuje nadějná kometa nadcházející zimy?
Marek Biely Vytisknout článek

Jak zjasňuje nadějná kometa nadcházející zimy?

Kometa C/2013 US10 (Catalina) s galaxií NGC7793 na snímku od Raffaele Esposita
Autor: Raffaele Esposito

Hitem letošního roku mezi kometami se stala nádherná vlasatice C/2014 Q2 (Lovejoy), která dosáhla maxima jasnosti okolo 3,5 mag v lednu a byla tak viditelná pouhým okem i na obloze v menších městech. Ač ještě může být nějaká velice jasná kometa objevena, zatím není nic podobného v nejbližších třech letech očekáváno, až na konci roku 2018 může být krátkoperiodická kometa 46P/Wirtanen i o 1 mag jasnější. Velmi zajímavými objekty, i když ne tak populárními, jsou ovšem také pěkné komety pro malé triedry. A ještě jedna taková k nám letos přiletí (na obrázku mlhavý objekt vpravo vedle galaxie NGC 7793).

Její označení je C/2013 US10 (Catalina). Je to nová kometa z Oortova oblaku, která byla objevena dne 31. října 2013 jako asteroid 2013 US10 Richardem Kowalskim z observatoře Catalina Sky Survey. Těleso však do dvou týdnů po objevu projevilo kometární aktivitu, takže bylo překlasifikováno na kometu právě se současným označením. Po několika korekcích dráhy se zjistilo, že kometa prolétne perihelem ve vzdálenosti pouhých 0,82 AU od Slunce, tedy blíže než planeta Země. Stane se tak letos 15. listopadu.

Fotka komety C/2013 US10 (Catalina) od Damiana Peache Autor: Damian Peach
Fotka komety C/2013 US10 (Catalina) od Damiana Peache
Autor: Damian Peach
Protože byla kometa už ve velkých vzdálenostech od Slunce hodně aktivní, jak je ostatně pro dynamicky nové komety zvykem, byla jí předpovídána zářivá budoucnost. Mohla nejen vyrovnat, ale snad i překonat v jasnosti kometu C/2014 Q2 (Lovejoy), avšak posléze se ukázalo, že tyto odhady maximální jasnosti byly poněkud nepřesné. S tím, jak se kometa začala přibližovat Slunci, přestala zároveň zjasňovat tak rychle a za původní světelnou křivkou zaostávala. Nové maximum jasnosti tedy bylo stanoveno na 5-6 mag, těchto odhadů se kometa až do doby nynější opravdu přesně drží.

Když byla kometa nalezena, měla jasnost 18,6 mag. Nacházela se v souhvězdí Vodnáře (Aqr), kde vydržela až do konce letošního jara. I od nás byla viditelná při krátkém pozorovacím období na podzim loňského roku, kdy se teprve dostávala do vizuálního dosahu a držela si tedy jasnost 14-15 mag. Poté přišla konjunkce se Sluncem, po níž se u nás na obloze už neobjevila. Viditelná byla pouze z jižní polokoule a tak je tomu dodnes. A ještě nějakou tu dobu tento stav potrvá. Kometa měla po konjunkci jasnost kolem 12 mag (duben), takže si držela víceméně stabilní tempo zjasňování. A i v tomto případě pokračuje trend až do doby aktuální, kometa má 8 mag, což se se světelnou křivkou velice hezky shoduje. A jak tomu bude co do viditelnosti i jasnosti dále?

Kometa C/2013 US10 (Catalina) na fotce Josého J. Chamba Autor: José J. Chambó
Kometa C/2013 US10 (Catalina) na fotce Josého J. Chamba
Autor: José J. Chambó
Kometa nebude ze severní polokoule pozorovatelná do listopadu. Na konci měsíce se objeví velice nízko na ranní obloze v souhvězdích Vah (Lib) a Panny (Vir). Bude v maximu jasnosti, ale pozorovatelnost nám ještě moc vyhovovat nebude. Daleko lepší to bude v prosinci, kdy se kometa právě z Panny přesune ke konci měsíce do Pastýře (Boo). Bude se přibližovat Zemi, takže nebude v žádném případě slábnout, měla by si držet stabilní jasnost jen těsně pod dosahem pouhého oka. V lednu 2016 se bude stěhovat dále rychle na sever a v polovině měsíce se stane cirkumpolárním objektem. Taktéž v té době, konkrétně 17. ledna 2016, bude nejblíže Zemi, a to 0,72 AU daleko. Od tohoto data začne kometa rychle slábnout, jasnost totiž nebude dále dvěma protichůdnými vlivy stagnovat.

Kometa v lednu 2016 proletí kromě Pastýře ještě Velkou Medvědicí (UMa) a Drakem (Dra) a dostane se do Žirafy (Cam). Tam se její pohyb razantně zpomalí. Ve stejném souhvězdí zůstane i v únoru, ale bude už znatelně slábnout. V březnu 2016 se přesune do Persea (Per) a její viditelnost se už spíše omezí na večerní oblohu. V dubnu 2016 se podmínky pozorování budou i nadále zhoršovat a v květnu 2016 se kometa přesune do Vozky (Aur), kde postupně zmizí z oblohy jako objekt nejspíše kolem 11. magnitudy. Pak se sice už ve druhé polovině července 2016 objeví na ranní obloze, ovšem v té době již bude nejspíše pryč z vizuálního dosahu. I tak to ale vypadá na velice nadějnou kometu, jež by neměla uniknout žádnému astronomickému nadšenci. Zatím to vypadá, že bude nejen jedna z nejjasnějších komet letošního roku, ale možná i úplně nejjasnější kometa toho příštího!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy
[2] The Sky Live

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa catalina


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »