Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Je Venuše vulkanicky aktivní planetou?

Je Venuše vulkanicky aktivní planetou?

Soudobá vulkanická činnost na Venuši v představě malíře Autor: ESA/AOES
Soudobá vulkanická činnost na Venuši v představě malíře
Autor: ESA/AOES
Šestileté pozorování planety Venuše evropskou kosmickou sondou Venus Express odhalilo velké změny množství oxidu siřičitého v atmosféře planety. Jejich pravděpodobným vysvětlením může být doznívající sopečná činnost.

Hustá atmosféra Venuše obsahuje více než miliónkrát větší množství oxidu siřičitého, než je přítomno v ovzduší Země, kde téměř všechny dráždivé a toxické plyny mají svůj původ ve vulkanické aktivitě naší planety.

Většina oxidu siřičitého přítomného v atmosféře Venuše je skryta pod hustou vrstvou oblačné pokrývky. Protože tento plyn se velmi snadno rozkládá působením slunečního záření, v horních vrstvách atmosféry (nad oblačností) je jeho výskyt sporadický. To znamená, že veškerý detekovaný oxid siřičitý – nad hustou oblačností – musel být v nedávné době doplněn do těchto míst ze spodních vrstev.

Povrch Venuše je pokryt stovkami vulkánů; avšak zda některé z nich zůstaly aktivní až do dnešní doby, je otázkou k diskusi, představující důležitý vědecký úkol pro sondu Venus Express. V rámci mise již byly objeveny stopy ukazující na vulkanismus v geologicky nedávné době, tj. v období před několika stovkami až tisíci miliónů roků. Dřívější analýzy infračerveného záření povrchu planety ukázaly na lávové proudy v horních částech vulkánů se složením odlišným od jejich okolí, z čehož vyplývá, že zdejší sopky mohly být aktivní ještě docela nedávno.

Nejnovější analýzy koncentrací oxidu siřičitého v horních vrstvách atmosféry za uplynulých 6 let měření poskytly další stopu. Ihned po příletu k Venuši v roce 2006 přístroje kosmické sondy Venus Express zaznamenaly významné zvýšení průměrného množství oxidu uhličitého v horních vrstvách atmosféry, které bylo následováno prudkým poklesem na hodnoty, které jsou v současné době přibližně desetkrát nižší.

Měření oxidu siřičitého v armosféře Venuše Autor: ESA/AOES
Měření oxidu siřičitého v armosféře Venuše
Autor: ESA/AOES
Podobný pokles obsahu oxidu siřičitého byl rovněž zaznamenán během mise sondy NASA s názvem Pioneer Venus 1 (Orbiter), která prováděla výzkum Venuše z oběžné dráhy v letech 1978 až 1992. Tehdy preferované vysvětlení bylo, že se jedná o dřívější obohacení atmosféry planety oxidem siřičitým z jednoho nebo více vulkánů, přičemž sonda Pioneer Venus 1 přilétla k Venuši již v době poklesu množství sledovaného plynu.

„Jestliže pozorujeme větší množství oxidu siřičitého ve svrchních vrstvách atmosféry, víme, že nějaký proces způsobil jeho nedávné doplnění, protože jednotlivé molekuly plynu jsou rozbíjeny vlivem slunečního záření během několika dní,“ říká Emmanuel Marcq (Laboratoire Atmosphères, Milieux, Observations Spatiales, Francie), hlavní autor článku publikovaného v Nature Geoscience.

U Venuše je známa tzv. super-rotace atmosféry, která oběhne kolem planety za 4 pozemské dny – tedy mnohem rychleji, než se planeta otočí jednou dokola kolem své rotační osy. Jak známo, jedna otočka Venuše (tedy její jeden „den“) trvá 243 pozemské dny (asi 8 měsíců). Takováto rychlá atmosférická cirkulace rozptýlí vyvržený oxid siřičitý na velké vzdálenosti, a proto je velmi obtížné určit konkrétní izolovaná místa, kde má tento plyn svůj původ.

Vědecký tým, jehož vedoucím byl Emmanuel Marcq, přišel s hypotézou, že pokud je za zvýšení obsahu oxidu siřičitého zodpovědná sopečná aktivita, pak může detekovaný plyn pocházet spíše z několika málo aktivních vulkánů než z velké erupce jedné sopky.

Eventuelně, pokud vezmeme v úvahu i podobná pozorování sondy Pioneer Venus 1 (viz obrázek), je pravděpodobné, že zde pozorujeme proměnlivost cirkulace atmosféry v desetiletém cyklu, která tudíž může být mnohem složitější, než si zatím umíme představit.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Venus Express, Oxid siřičitý, Vulkanická aktivita, Venuše


46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše nad jihozápadním obzorem

Další informace »