Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  JWST objevil na Europě oxid uhličitý

JWST objevil na Europě oxid uhličitý

Měsíc Europa se na tomto snímku JWST (kamera NIRCam) jeví převážně modrý, což představuje kratší vlnové délky infračerveného záření. Jasná část odpovídá oblasti Powys Regio (vlevo) a Tara Regio (uprostřed a vpravo), kde bylo detekováno vyšší množství oxidu uhličitého.
Autor: NASA, ESA, CSA, G. Villanueva (NASA/GSFC), S. Trumbo (Cornell Univ.), A. Pagan (STScI)

Kamera NIRCam (Near Infrared Camera) z JWST pořídila zajímavý snímek povrchu Jupiterova měsíce Europa. A co je na tomto snímku nejzajímavější? JWST totiž společně s tímto snímkem i identifikoval na ledovém povrchu Europy oxid uhličitý, který pravděpodobně pochází z podpovrchového oceánu měsíce. 

Tento objev má velmi důležité důsledky pro průzkum možnosti obyvatelnosti oceánu Europy. Na prvním snímku je Europa zobrazena jako modrobílá koule, která může někomu trochu připomínat slavný snímek Země z vesmíru. Tato „koule“ s rozmazanými, difúzními okraji, má na většině severní polokoule směrem k našemu pohledu tmavší modré skvrny.

Na sérii obrázků vidíme snímky povrchu Europy z kamery NIRCam (Near Infrared Camera) a dále tři mapy dle měření přístroje NIRSpec/IFU (Near Infrared Spectrograph’s Integral Field Unit). Bílé pixely na třech kompozitních snímcích představují oxid uhličitý vyvržený z chaotické oblasti známé jako Tara Regio (uprostřed a vpravo) a částečně i z oblasti Powys Regio (vlevo). Na druhém a třetím obrázku vidíme krystalický oxid uhličitý, ale na čtvrtém je ve složitější amorfní podobě. Autor: NASA, ESA, CSA, G. Villanueva (NASA/GSFC), S. Trumbo (Cornell Univ.), A. Pagan (STScI)
Na sérii obrázků vidíme snímky povrchu Europy z kamery NIRCam (Near Infrared Camera) a dále tři mapy dle měření přístroje NIRSpec/IFU (Near Infrared Spectrograph’s Integral Field Unit). Bílé pixely na třech kompozitních snímcích představují oxid uhličitý vyvržený z chaotické oblasti známé jako Tara Regio (uprostřed a vpravo) a částečně i z oblasti Powys Regio (vlevo). Na druhém a třetím obrázku vidíme krystalický oxid uhličitý, ale na čtvrtém je ve složitější amorfní podobě.
Autor: NASA, ESA, CSA, G. Villanueva (NASA/GSFC), S. Trumbo (Cornell Univ.), A. Pagan (STScI)

A další snímek je složen z dat ze dvou přístrojů na JWST. Na prvním panelu je snímek, který jsme si už popsali a byl pořízen kamerou NIRCam (Near Infrared Camera) a na následujících třech panelech jsou mapy z dat z přístroje NIRSpec/IFU (Near Infrared Spectrograph's Integral Field Unit). Na mapách odpovídají bílé pixely právě oxidu uhličitému v rozsáhlé oblasti onoho narušeného chaotického terénu známého jako Tara Regio (uprostřed a vpravo) s dalšími koncentracemi v částech chaotické oblasti Powys Regio (vlevo). Druhý a třetí panel ukazují důkazy krystalického oxidu uhličitého, zatímco čtvrtý panel naznačuje složenou a amorfní formu oxidu uhličitého.

Astronomové také pomocí Webba nalezli uhlík v již zmíněné chaotické oblasti Tara Regio a Powys Regio. Led na povrchu byl v těchto oblastech narušen a pravděpodobně zde relativně nedávno došlo k výměně materiálu mezi podpovrchovým oceánem a ledovým povrchem. Uhlík, univerzální stavební prvek života, jak ho známe, pravděpodobně vznikl v oceánu Europy. Tento objev naznačuje, že ve slaném podpovrchovém oceánu Europy by mohlo být potenciálně obyvatelné prostředí. Snímky z přístroje NIRSpec/IFU se zdají být pixelové a neostré, protože Europa na snímcích JWST zabírá plochu o rozměrech 10×10 pixelů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA (esawebb.org)



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika, astronomie a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, ale sem tam vyfotí i krajinu, přírodu nebo astrofotografii. Je držitelem 3. místa v celostátní fotografické soutěži o cenu Františka Kupky v Opočně a 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 2. místě v Pardubickém kraji v kategorii GH a na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Navštěvuje také astronomický kroužek na Hvězdárně v Hradci Králové, kde měl svou první veřejnou přednášku – na téma Super Heavy Starship. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect, jehož cílem je inspirovat mladé k zájmu o astronomii.

Štítky: Europa, Jwst


30. vesmírný týden 2025

30. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »