Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  JWST objevil na Europě oxid uhličitý

JWST objevil na Europě oxid uhličitý

Měsíc Europa se na tomto snímku JWST (kamera NIRCam) jeví převážně modrý, což představuje kratší vlnové délky infračerveného záření. Jasná část odpovídá oblasti Powys Regio (vlevo) a Tara Regio (uprostřed a vpravo), kde bylo detekováno vyšší množství oxidu uhličitého.
Autor: NASA, ESA, CSA, G. Villanueva (NASA/GSFC), S. Trumbo (Cornell Univ.), A. Pagan (STScI)

Kamera NIRCam (Near Infrared Camera) z JWST pořídila zajímavý snímek povrchu Jupiterova měsíce Europa. A co je na tomto snímku nejzajímavější? JWST totiž společně s tímto snímkem i identifikoval na ledovém povrchu Europy oxid uhličitý, který pravděpodobně pochází z podpovrchového oceánu měsíce. 

Tento objev má velmi důležité důsledky pro průzkum možnosti obyvatelnosti oceánu Europy. Na prvním snímku je Europa zobrazena jako modrobílá koule, která může někomu trochu připomínat slavný snímek Země z vesmíru. Tato „koule“ s rozmazanými, difúzními okraji, má na většině severní polokoule směrem k našemu pohledu tmavší modré skvrny.

Na sérii obrázků vidíme snímky povrchu Europy z kamery NIRCam (Near Infrared Camera) a dále tři mapy dle měření přístroje NIRSpec/IFU (Near Infrared Spectrograph’s Integral Field Unit). Bílé pixely na třech kompozitních snímcích představují oxid uhličitý vyvržený z chaotické oblasti známé jako Tara Regio (uprostřed a vpravo) a částečně i z oblasti Powys Regio (vlevo). Na druhém a třetím obrázku vidíme krystalický oxid uhličitý, ale na čtvrtém je ve složitější amorfní podobě. Autor: NASA, ESA, CSA, G. Villanueva (NASA/GSFC), S. Trumbo (Cornell Univ.), A. Pagan (STScI)
Na sérii obrázků vidíme snímky povrchu Europy z kamery NIRCam (Near Infrared Camera) a dále tři mapy dle měření přístroje NIRSpec/IFU (Near Infrared Spectrograph’s Integral Field Unit). Bílé pixely na třech kompozitních snímcích představují oxid uhličitý vyvržený z chaotické oblasti známé jako Tara Regio (uprostřed a vpravo) a částečně i z oblasti Powys Regio (vlevo). Na druhém a třetím obrázku vidíme krystalický oxid uhličitý, ale na čtvrtém je ve složitější amorfní podobě.
Autor: NASA, ESA, CSA, G. Villanueva (NASA/GSFC), S. Trumbo (Cornell Univ.), A. Pagan (STScI)

A další snímek je složen z dat ze dvou přístrojů na JWST. Na prvním panelu je snímek, který jsme si už popsali a byl pořízen kamerou NIRCam (Near Infrared Camera) a na následujících třech panelech jsou mapy z dat z přístroje NIRSpec/IFU (Near Infrared Spectrograph's Integral Field Unit). Na mapách odpovídají bílé pixely právě oxidu uhličitému v rozsáhlé oblasti onoho narušeného chaotického terénu známého jako Tara Regio (uprostřed a vpravo) s dalšími koncentracemi v částech chaotické oblasti Powys Regio (vlevo). Druhý a třetí panel ukazují důkazy krystalického oxidu uhličitého, zatímco čtvrtý panel naznačuje složenou a amorfní formu oxidu uhličitého.

Astronomové také pomocí Webba nalezli uhlík v již zmíněné chaotické oblasti Tara Regio a Powys Regio. Led na povrchu byl v těchto oblastech narušen a pravděpodobně zde relativně nedávno došlo k výměně materiálu mezi podpovrchovým oceánem a ledovým povrchem. Uhlík, univerzální stavební prvek života, jak ho známe, pravděpodobně vznikl v oceánu Europy. Tento objev naznačuje, že ve slaném podpovrchovém oceánu Europy by mohlo být potenciálně obyvatelné prostředí. Snímky z přístroje NIRSpec/IFU se zdají být pixelové a neostré, protože Europa na snímcích JWST zabírá plochu o rozměrech 10×10 pixelů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA (esawebb.org)



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: Europa, Jwst


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »