Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kolem planety Mars možná vzniká prstenec

Kolem planety Mars možná vzniká prstenec

Představa prstence Marsu vzniklého rozpadem měsíce Phobos
Autor: Tushar Mittal, Celestia

Dvojice vědeckých pracovníků z indické laboratoře Physical Research Laboratory studovala data, která na Zemi poslala americká sonda k výzkumu Marsu s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) a jež objevila možné důkazy vyvíjejícího se prstence kolem planety. V článku publikovaném v časopise Icarus Jayesh Pabari a P. J. Bhalodi popsali data naměřená kosmickou sondou. Se vší pravděpodobností některá zrníčka prachu, která obklopují Mars, se mohou jednoho dne akumulovat do podoby soustavy prstenců obklopujících rudou planetu.

Astronomové již před několika lety spekulovali o možnosti, že jednoho dne (za 20 až 70 miliónů roků) se nad rovníkem planety Mars vytvoří soustava prstenců, podobná útvaru kolem planety Saturn. Oběžná dráha měsíce Phobos je nestabilní, pomalu se přibližuje k povrchu rudé planety rychlostí asi 2 metry za století. Jakmile se satelit přiblíží dostatečně blízko k planetě, bude v důsledku působení slapových sil  roztrhán a ze vzniklých úlomků a zrníček prachu vznikne soustava prstenců. Avšak již nyní se zdá, že tento proces započal. V tomto novém výzkumu o tom astronomové získali důkazy při studiu dat ze sondy MAVEN, která naznačují, že přinejmenším určité množství prachových částic obíhajících kolem planety pochází ze satelitů Phobos a Deimos.

Data z kosmické sondy MAVEN ukázala, že v okolí planety Mars existuje oblak prachu, avšak doposud není jasné, jak velké částice jej tvoří. Astronomové se domnívají, že většina prachu, který se dostává do atmosféry, když planeta a její měsíce jsou bombardovány asteroidy, se skládá z částic tak nepatrných, že jsou odnášeny pryč působením slunečního větru. Nová analýza, kterou uskutečnili Jayesh Pabari a P. J. Bhalodi, porovnává prach a částice horniny nalezené v horních vrstvách atmosféry Marsu s výsledky, které předpovídají modely. Ukázalo se, že většina prachových částic v oblaku může být meziplanetárního původu. Avšak bylo zde nalezeno rovněž menší množství (přibližně 0,6 %), které, jak se zdá, pravděpodobně pochází z jednoho nebo druhého měsíce.

Kosmická sonda MAVEN k výzkumu atmosféry Marsu Autor: NASA
Kosmická sonda MAVEN k výzkumu atmosféry Marsu
Autor: NASA
Astronomové upozorňují, že částice unikající ze satelitů Marsu do vnějšího atmosférického oblaku ještě nejsou důkazem vznikajícího prstence, avšak naznačují, že to je možné. Poznamenávají, že nebude možné určit, jestli takováto aktivita skutečně existuje, dokud kosmická sonda MAVEN nedokončí kompletní analýzu materiálu v oblaku prachu.

Kosmická sonda MAVEN o hmotnosti 4,5 tuny se na svou cestu k Marsu vydala 17. listopadu 2013. Na eliptickou oběžnou dráhu (maximální vzdálenost od povrchu 6 200 km, minimální vzdálenost od povrchu 150 km) byla navedena 22. září 2014. MAVEN má za úkol prozkoumat složení atmosféry rudé planety a pomoci pochopit události, které před mnoha milióny roků vedly k tomu, že Mars přišel o značnou část své atmosféry. Důležité je i pochopení principů, které souvisejí s ovlivňováním atmosféry nabitými částicemi slunečního větru. Aby byla měření co nejdokonalejší, musí sonda čas od času sestoupit blíže k povrchu a provést kontaktní měření v hustějších vrstvách atmosféry.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, MAVEN, Prstenec


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »