Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa 17P/Holmes znovu náhle zjasnila
Marek Biely Vytisknout článek

Kometa 17P/Holmes znovu náhle zjasnila

Kometa 17P/Holmes 10.11.1892 expozice 3,5hod
Autor: E. E. Barnard

S výraznými zjasněními komet (outbursty), hlavně těch krátkoperiodických, se v posledních měsících doslova roztrhl pytel. V listopadu náhle zjasnila kometa C/2013 A1 (Siding Spring), a to o 2 mag. Následně, v prosinci a v lednu, nám předvedla dokonce dva outbursty kometa 15P/Finlay, při obou zjasnila o cca 3 mag. A aby toho nebylo málo, před několika dny „vybouchla“ i velice známá kometa 17P/Holmes. Není už nikterak jasná, ale nebylo to ledajaké zjasnění, protože kometa je nyní jasnější až o 5 mag, čímž se ale vrátila zpět do vizuálního dosahu.

Kometa 17P/Holmes byla objevena jak jinak než při zjasnění, stalo se tak v roce 1892. Tenkrát se jednalo o mimořádně výrazný outburst, kometa je totiž ve většině svých návratů vizuálně téměř nepozorovatelná, avšak v roce 1892 měla při objevu asi 4 mag. Objevil ji britský amatérský astronom Edwin Holmes, když si ji spletl při vyhledávání galaxie M 31 v Andromedě (na vině bylo i zhoršující se počasí). Kometa po svém velkém zjasnění postupně začala slábnout, následně však nečekaně zjasnila podruhé, a to opět na limit dosahu pouhého oka, tedy někam k 6 mag. Poté kometa více než 100 let nezjasnila a při mnoha návratech ani nebyla spatřena.

Kometa Holmes v roce 2007 Autor: Martin Gembec
Kometa Holmes v roce 2007
Autor: Martin Gembec
Až přišel rok 2007. Kometa byla v maximu jasnosti v červenci, to měla asi 14 mag, byla tím pádem jenom obtížně viditelná vizuálně. K říjnu zeslábla až na 17 mag, když náhle 24. října pozorovatelé hlásili, jak v průběhu dne zjasňuje od 7. až po 3. hvězdnou velikost. Nakonec vypadala pouhým okem jako hvězda v souhvězdí Persea o jasnosti skoro 2 mag. Po dobu několika týdnů pak slábla jen pomalu a podle toho, zda bylo v odhadech jasu zohledněno, že se výrazně zvětšila až nad jeden obloukový stupeň, zůstávaly odhady jasu na hodnotách 3 až 6 mag. Jako velký difúzní objekt byla kometa okem pozorovatelná minimálně do konce února. Do starých kolejí, tedy někam k 17 mag, se vrátila až na konci léta 2008, 10 měsíců po zjasnění.

Další návrat komety se konal loni, v roce 2014. Aktivita komety byla díky outburstu z roku 2007 o něco vyšší, kometa tak v maximu jasnosti v červnu 2014 dosáhla asi 12,5 mag. Poté začala pomalu slábnout a letos v lednu měla zhruba 18 mag. Pak se ovšem odehrálo další náhlé zjasnění.

Kometa 17P/Holmes po zjasnění 30. ledna 2015 Autor: Gianluca Masi, thevirtualtelscope.eu
Kometa 17P/Holmes po zjasnění 30. ledna 2015
Autor: Gianluca Masi, thevirtualtelscope.eu
Outburst nahlásil 28. ledna Richard Miles z britské BAA Comet Section. Podle všeho se odehrál 26. ledna. Na CCD snímcích měla kometa 28. ledna stelární, tedy hvězdě podobný vzhled a téměř žádnou komu. Jasnost byla odhadována na hodnoty kolem 14 mag. První, kdo zkusil kometu odpozorovat vizuálně, byl Němec Uwe Pilz, který ji uviděl ještě jasnější. Jasnost mu vyšla 29. ledna večer na 13,2 mag. Vlasatice tím pádem během několika dnů zjasnila téměř o 5 mag, což už se dá považovat za významné zjasnění. Nejedná se však o tak výrazný úkaz, jako v roce 2007 a 1892. Vše navíc nasvědčuje tomu, že nárůst jasnosti komety se zastavil. Koma komety se začíná pomalu rozpínat do okolí, objekt se tak stává daleko více difúzním. V nejbližších dnech by kometa měla začít slábnout. Vypadá to tedy, že ve vizuálním dosahu nezůstane moc dlouho, nanejvýš několik týdnů, velmi pravděpodobně to ale může být i mnohem méně. Proto neváhejte a pokuste se velkým dalekohledem odpozorovat tuto velmi známou krátkoperiodickou kometu. Nachází se v souhvězdí Persea (Per) a po setmění je nedaleko nadhlavníku.

Zdroje:

http://cometography.com/pcomets/017p.html
http://udalosti.astronomy.cz/backup/17p.htm
http://www.aerith.net/comet/catalog/0017P/2014.html
http://www.ast.cam.ac.uk/~jds,/
https://rastreadoresdecometas.wordpress.com/ultimas-observaciones-2/ultimas-observaciones/
http://www.icq.eps.harvard.edu/17P_outburst.html

Převzato z http://komety.webgarden.cz/clanky/kometa-17p-holmes-znovu.




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 17P Holmes


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »