Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) rychle zjasnila na viditelnost okem
Marek Biely Vytisknout článek

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) rychle zjasnila na viditelnost okem

Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014 Autor: Damian Peach
Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014
Autor: Damian Peach
Kometa Q2 Lovejoy se ukázala být díky své dráze nadějnou kometou pro pozorovatele na severní polokouli, protože se v prosinci měla z jižní oblohy přesunout na tu naši severní. V původních odhadech se jen očekávala další nadějná kometa objevená známým lovcem jasnějších komet Terrym Lovejoyem z Austrálie. Na podzim se ukázalo, že kometa je až o tři magnitudy jasnější, než se původně očekávalo. To začalo vést k myšlenkám, zda nakonec nebude kometa viditelná i pouhým okem. Těm učinila přítrž sama kometa, když mezi 12. a 14. prosincem nečekaně rychle zjasnila a začala být bez obtíží viditelná pouhým okem.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) byla objevena australským amatérským astronomem Terrym Lovejoyem 17. srpna letošního roku. V tu dobu měla jasnost 14,8 mag, byla tedy na hranici vizuální viditelnosti. Když byl tento kometární objev oznámen, byla s ním uveřejněna dráha, která poukazovala na to, že kometa prolétne perihelem zhruba v polovině února 2015, a to ve vzdálenosti necelých 1,8 AU od Slunce. V době maximální jasnosti měla být viditelná i ze severní polokoule, avšak neměla být jasnější než 11 mag, což její pozorování menšími teleskopy moc nefavorizovalo. O několik dnů později se ale změnila dráha komety k lepšímu – kometa je už nyní jasnější a navíc nás možná překvapí ještě jedním pozitivem.

Tím je viditelnost pouhým okem. Ještě před měsícem nebylo jisté, jestli jí kometa dosáhne, ale minimálně trend vývoje jasnosti tomu nasvědčoval. Pozoruhodným vývojem ale prošla jasnost komety mezi 12. a 14. prosincem. 12. 12. někteří pozorovatelé hlásili jasnost kolem 6,7 mag a velmi obtížnou viditelnost okem na hranici viditelnosti pod velmi tmavou oblohou. O den později už hlásili, že kometa je bez obtíží viditelná bočním viděním a 14. 12. už hlásili, že je snadno viditelná pouhým okem a v odhadu jasnosti se nejvíce shodovali na hodnotě 5,7 mag. Při takové jasnosti už je kometa na venkovské obloze opravdu viditlená slabě i pouhým okem.

Kometa Q2 Lovejoy 17. 10. 2014 Autor: Rolando Ligustri
Kometa Q2 Lovejoy 17. 10. 2014
Autor: Rolando Ligustri
Ale vezměme si to pěkně popořadě. Od oficiálního oznámení objevu komety C/2014 Q2 (Lovejoy) trvalo jen několik dnů, než se poměrně rázně změnila dráha komety. Nově měla kometa proletět perihelem už 30. ledna 2015, její vzdálenost od Slunce měla v tu dobu činit asi 1,29 AU. Od té doby už přicházely pouze drobné korekce dráhy, datum i vzdálenost perihelu zůstaly přibližně stejné. Bylo tedy možné spočítat, že kometa dosáhne v maximu jasnosti nějakých 8 až 9 mag, tedy možná až o 3 mag více, než bylo předpokládáno s prvotní dráhou. Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) je ale spíše starší kometou (podle posledních kalkulací s periodou 13 395 let), která už u Slunce určitě několikrát byla. Takové komety jsou známy tím, že pořádně zjasňují až tehdy, když jsou blíže Slunci. Proto většinou, na rozdíl od nových komet z Oortova oblaku, působí při průletu vnitřními částmi sluneční soustavy příjemné překvapení. A kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) se chová přesně tak, jak by se dalo očekávat u většiny komet podobného typu.

Zjasňování komety je opravdu rapidní. Krátce po objevu na konci léta měla jasnost blízkou 15 mag a v polovině listopadu už z ní byl objekt o jasnosti 9 mag. A nyní už dosáhla nejméně 6 mag a navíc možná náhle zjasnila během dvou dnů až o 1 mag! Už v tuto dobu je tedy jasné, že kometa překonala všechny odhady maxima jasnosti s novou dráhou. Ještě v listopadu to vypadalo, že by kometa v onom maximu jasnosti mohla dosáhnout nějakých 7 mag, na začátku prosince už se odhadovalo maximum kolem 5 mag. Podstatné je ale to, že tyto světelné křivky momentálně k rychlosti zjasňování vůbec nesedí. Kometa si naštěstí pro nás pozorovatele dělá, co chce. Samozřejmě nikdo teď přesně neví, co se s kometou děje a bude dít dál. Další zjasňování může náhle zpomalit. I když se další vývoj nedá přesně určit, kometa bude nepochybně zajímavým zpestřením oblohy přelomu roku.

Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014 Autor: Adriano Valvasori
Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014
Autor: Adriano Valvasori
A jak to vypadá s viditelností komety ze střední Evropy? Těleso je zatím pořád objektem jižní oblohy, jeho deklinace však už začíná pomalu stoupat. Čeká nás už jen asi týden, kdy kometa z naší zeměpisné polohy nebude pozorovatelná. Poprvé bychom ji teoreticky mohli spatřit někdy okolo Štědrého dne, což je krásný vánoční dárek pozorovatelům komet. Vlasatice se pak bude velmi rychle pohybovat na sever, 7. ledna 2015 bude nejblíže Zemi, to bude od nás vzdálena zhruba 0,47 AU. Jen o dva dny později překročí nebeský rovník a stane se oficiálně objektem severní oblohy. V polovině ledna by měla dosáhnout maximální jasnosti a 30. ledna prolétne perihelem ve vzdálenosti 1,29 AU od Slunce. Její deklinace pak bude nadále stoupat a ve druhé polovině února se už stane cirkumpolárním, tedy nikdy nezapadajícím, objektem. Pozorovací podmínky pak budou i nadále jen a jen lepší, a to až do konce května, kdy kometa z naší perspektivy těsně mine Polárku. Obtočnovým objektem zůstane až do srpna, pak se její pozorovací podmínky začnou rapidně zhoršovat, ale to už je jiný příběh, kometa v tu dobu již nebude pozorovatelná vizuálně. Tento souhrn tedy znamená, že jakmile se kometa na naší obloze ukáže, bude pozorovatelná v excelentních pozorovacích podmínkách, a to až do té doby, než definitivně zeslábne z vizuálního dosahu. Držme proto kometě pěsti, o dalších jasných kometách roku 2015 zatím nevíme.

Článek byl převzat z kommet.cz a následně aktualizován podle současného vývoje.




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: C/2014 Q2 (Lovejoy)


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »