Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Lovejoy olízla Slunce a žije

Kometa Lovejoy olízla Slunce a žije

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) u Slunce v koronografu C2 sondy SOHO
Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) u Slunce v koronografu C2 sondy SOHO
Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) se překlasifikovala z komety sebevražedné na milovníka adrenalinových sportů. Surfing u povrchu Slunce se oproti předpokladům nestal kometě osudným. Celá astronomická komunita je v šoku, teprve nyní si astronomové začínají plně uvědomovat rozměr této události (a komety). U Slunce se dnes skutečně děly věci, při přibližování zjasňovala dle konzervativních předpovědí a její denní viditelnost byla ze hry. Před "dotykem" dosáhla jasnosti zhruba -3 mag. Mnoho pozorovatelů ve světě se snažilo kometu na denní obloze nalézt, ale bez úspěchu.

Když už všichni kometu pohřbívali, objevil se velice jasný objekt na dráze komety podobný jasné planetě, opět s jasností okolo -3 mag. Ukázalo se, že se jedná o kometu, jenže bez ohonu! Původní ohon komety doslova zamrzl na jedné straně u Slunce, zatímco hlava komety je už úplně jinde. Později kometa začala více zjasňovat, přestože se vzdalovala od Slunce a vytvořila si ohon nový.

Fantastické přežití komety

Jen blázen by čekal, že se kometa Lovejoy nevypaří u Slunce. Několik odborníků dokonce odhadovalo, že by po kometě mohl zbýt ohon pohybující se po dráze, samotná hlava komety by ale už neexistovala. Měla totiž projít doslova peklem, dle různých zdrojů to znamená jen 50 000 km (zdroj: Maik Meyer) resp. 120 000 km nad povrchem Slunce (zdroj: sungrazer.nrl.navy.mil). V takové vzdálenosti by se povrch komety zahříval na teploty mnoha tisíc °C. V takovém žáru se vypařuje i železo. Jádra komet jsou navíc extrémně křehká a zvyklá pobývat v mrazivých končinách, jejich pevnost odpovídá pevnosti uschlého bláta. Přežít by mohla, jen pokud by jádro bylo dostatečně velké. Sice by ztratilo značné množství hmoty, ale po agresivní redukční dietě by pokračovalo po cestě od Slunce. Lovejoy měla patřit k těm menším kouskům.

Když kometa zmizela u Slunce a pár hodin poté se na opačné straně objevilo podivné jasné těleso na dráze komety, bez ohonu, nikdo nevěřil svým očím. Bylo potřeba pár dalších hodin a více snímků, aby vyvrátily poslední dohady, že se jedná o nějaký zhustek v ohonu. Nyní je již naprosto jasné, že kometa průlet skutečně přežila. Úchvatnou podívanou dobarvilo i to, že u Slunce nechala ohon. Poté, co se objevila na druhé straně, téměř neměnný ohon zůstal doslova trčet přilepený u Slunce. Ohonu zbavená kometa dlouho nezahálela a po chvíli byl na snímcích zřetelný nový krátký ohon a postupně se prodlužuje. Blázni měli pravdu!

Vysvětlení zamrzlého ohonu může být například v tom, že jemný prach uvolněný z komety byl brzděn působením slunečního větru. Tím se začal za kometou zpožďovat, a když byla kometa už na druhé straně, prachová stopa, kterou natrousila, se zhustila do "fronty" před perihelem. Neviditelnost ohonu u samotné komety částečně asi způsobila perspektiva (ohon byl za hlavou). Na definitivní vysvětlení fenoménu si ale ještě počkáme.


Video průletu komety kolem Slunce v koronografu C3 sondy SOHO

Denní viditelnost (zatím) nenastala

Původní odhad, že kometu nakonec na denní obloze neuvidíme, se bohužel splnil. Dosáhla maximální jasnosti mezi -3 a -4 mag a to je bohužel jen o kousek míň než by bylo třeba. Přesto se jednalo o jednu z nejjasnějších komet pozorovaných v koronografech kosmických sond.

Oproti očekávání ale momentálně pozorujeme pokračující zjasňování komety, přestože letí od Slunce pryč. Pokud by si jasnost udržela, větší vzdálenost od Slunce by denní viditelnost usnadnila. Nelze ale předpovědět, kolik hodin trend ještě vydrží.

Pro zájemce připojuji mapku odpovídající poloze komet u Slunce v 11 hodin v sobotu 17. prosince. Kruh znázorňuje pole triedru 7x50. Pamatujte, že pozorování dalekohledem za dne je nebezpečné a krátký pohled do Slunce může způsobit doživotní poškození zraku.

Na kometu se nyní mohou opět těšit na jižní polokouli, kometa tam brzy vyjde na noční oblohu a bude vidět pouhým okem. My máme bohužel (zas) smůlu.

Mnohem větší jádro komety

Bude velice zajímavé upřesnění dráhy komety v budoucnosti, možná nám umožní spojit si kometu s jinou, extrémně jasnou, pozorovanou před několika stovkami let ze Země. Její jádro se ukazuje být mnohem větší, než se původně soudilo. Pouze bylo předešlými průlety u Slunce vysušeno na povrchu a nejevilo při příletu velkou aktivitu. Postupná eroze povrchu nakonec vedla k obnovení ložisek aktivity ve větších hloubkách. Silné zjasnění po průchodu kolem Slunce pravděpodobně znamená rozlámání jádra na několik menších.


Aktuální novinky sledujte na Facebooku: http://www.facebook.com/Kommet.cz

Převzato: Web Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »