Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Lovejoy olízla Slunce a žije

Kometa Lovejoy olízla Slunce a žije

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) u Slunce v koronografu C2 sondy SOHO
Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) u Slunce v koronografu C2 sondy SOHO
Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) se překlasifikovala z komety sebevražedné na milovníka adrenalinových sportů. Surfing u povrchu Slunce se oproti předpokladům nestal kometě osudným. Celá astronomická komunita je v šoku, teprve nyní si astronomové začínají plně uvědomovat rozměr této události (a komety). U Slunce se dnes skutečně děly věci, při přibližování zjasňovala dle konzervativních předpovědí a její denní viditelnost byla ze hry. Před "dotykem" dosáhla jasnosti zhruba -3 mag. Mnoho pozorovatelů ve světě se snažilo kometu na denní obloze nalézt, ale bez úspěchu.

Když už všichni kometu pohřbívali, objevil se velice jasný objekt na dráze komety podobný jasné planetě, opět s jasností okolo -3 mag. Ukázalo se, že se jedná o kometu, jenže bez ohonu! Původní ohon komety doslova zamrzl na jedné straně u Slunce, zatímco hlava komety je už úplně jinde. Později kometa začala více zjasňovat, přestože se vzdalovala od Slunce a vytvořila si ohon nový.

Fantastické přežití komety

Jen blázen by čekal, že se kometa Lovejoy nevypaří u Slunce. Několik odborníků dokonce odhadovalo, že by po kometě mohl zbýt ohon pohybující se po dráze, samotná hlava komety by ale už neexistovala. Měla totiž projít doslova peklem, dle různých zdrojů to znamená jen 50 000 km (zdroj: Maik Meyer) resp. 120 000 km nad povrchem Slunce (zdroj: sungrazer.nrl.navy.mil). V takové vzdálenosti by se povrch komety zahříval na teploty mnoha tisíc °C. V takovém žáru se vypařuje i železo. Jádra komet jsou navíc extrémně křehká a zvyklá pobývat v mrazivých končinách, jejich pevnost odpovídá pevnosti uschlého bláta. Přežít by mohla, jen pokud by jádro bylo dostatečně velké. Sice by ztratilo značné množství hmoty, ale po agresivní redukční dietě by pokračovalo po cestě od Slunce. Lovejoy měla patřit k těm menším kouskům.

Když kometa zmizela u Slunce a pár hodin poté se na opačné straně objevilo podivné jasné těleso na dráze komety, bez ohonu, nikdo nevěřil svým očím. Bylo potřeba pár dalších hodin a více snímků, aby vyvrátily poslední dohady, že se jedná o nějaký zhustek v ohonu. Nyní je již naprosto jasné, že kometa průlet skutečně přežila. Úchvatnou podívanou dobarvilo i to, že u Slunce nechala ohon. Poté, co se objevila na druhé straně, téměř neměnný ohon zůstal doslova trčet přilepený u Slunce. Ohonu zbavená kometa dlouho nezahálela a po chvíli byl na snímcích zřetelný nový krátký ohon a postupně se prodlužuje. Blázni měli pravdu!

Vysvětlení zamrzlého ohonu může být například v tom, že jemný prach uvolněný z komety byl brzděn působením slunečního větru. Tím se začal za kometou zpožďovat, a když byla kometa už na druhé straně, prachová stopa, kterou natrousila, se zhustila do "fronty" před perihelem. Neviditelnost ohonu u samotné komety částečně asi způsobila perspektiva (ohon byl za hlavou). Na definitivní vysvětlení fenoménu si ale ještě počkáme.


Video průletu komety kolem Slunce v koronografu C3 sondy SOHO

Denní viditelnost (zatím) nenastala

Původní odhad, že kometu nakonec na denní obloze neuvidíme, se bohužel splnil. Dosáhla maximální jasnosti mezi -3 a -4 mag a to je bohužel jen o kousek míň než by bylo třeba. Přesto se jednalo o jednu z nejjasnějších komet pozorovaných v koronografech kosmických sond.

Oproti očekávání ale momentálně pozorujeme pokračující zjasňování komety, přestože letí od Slunce pryč. Pokud by si jasnost udržela, větší vzdálenost od Slunce by denní viditelnost usnadnila. Nelze ale předpovědět, kolik hodin trend ještě vydrží.

Pro zájemce připojuji mapku odpovídající poloze komet u Slunce v 11 hodin v sobotu 17. prosince. Kruh znázorňuje pole triedru 7x50. Pamatujte, že pozorování dalekohledem za dne je nebezpečné a krátký pohled do Slunce může způsobit doživotní poškození zraku.

Na kometu se nyní mohou opět těšit na jižní polokouli, kometa tam brzy vyjde na noční oblohu a bude vidět pouhým okem. My máme bohužel (zas) smůlu.

Mnohem větší jádro komety

Bude velice zajímavé upřesnění dráhy komety v budoucnosti, možná nám umožní spojit si kometu s jinou, extrémně jasnou, pozorovanou před několika stovkami let ze Země. Její jádro se ukazuje být mnohem větší, než se původně soudilo. Pouze bylo předešlými průlety u Slunce vysušeno na povrchu a nejevilo při příletu velkou aktivitu. Postupná eroze povrchu nakonec vedla k obnovení ložisek aktivity ve větších hloubkách. Silné zjasnění po průchodu kolem Slunce pravděpodobně znamená rozlámání jádra na několik menších.


Aktuální novinky sledujte na Facebooku: http://www.facebook.com/Kommet.cz

Převzato: Web Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »