Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Lovejoy olízla Slunce a žije

Kometa Lovejoy olízla Slunce a žije

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) u Slunce v koronografu C2 sondy SOHO
Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) u Slunce v koronografu C2 sondy SOHO
Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) se překlasifikovala z komety sebevražedné na milovníka adrenalinových sportů. Surfing u povrchu Slunce se oproti předpokladům nestal kometě osudným. Celá astronomická komunita je v šoku, teprve nyní si astronomové začínají plně uvědomovat rozměr této události (a komety). U Slunce se dnes skutečně děly věci, při přibližování zjasňovala dle konzervativních předpovědí a její denní viditelnost byla ze hry. Před "dotykem" dosáhla jasnosti zhruba -3 mag. Mnoho pozorovatelů ve světě se snažilo kometu na denní obloze nalézt, ale bez úspěchu.

Když už všichni kometu pohřbívali, objevil se velice jasný objekt na dráze komety podobný jasné planetě, opět s jasností okolo -3 mag. Ukázalo se, že se jedná o kometu, jenže bez ohonu! Původní ohon komety doslova zamrzl na jedné straně u Slunce, zatímco hlava komety je už úplně jinde. Později kometa začala více zjasňovat, přestože se vzdalovala od Slunce a vytvořila si ohon nový.

Fantastické přežití komety

Jen blázen by čekal, že se kometa Lovejoy nevypaří u Slunce. Několik odborníků dokonce odhadovalo, že by po kometě mohl zbýt ohon pohybující se po dráze, samotná hlava komety by ale už neexistovala. Měla totiž projít doslova peklem, dle různých zdrojů to znamená jen 50 000 km (zdroj: Maik Meyer) resp. 120 000 km nad povrchem Slunce (zdroj: sungrazer.nrl.navy.mil). V takové vzdálenosti by se povrch komety zahříval na teploty mnoha tisíc °C. V takovém žáru se vypařuje i železo. Jádra komet jsou navíc extrémně křehká a zvyklá pobývat v mrazivých končinách, jejich pevnost odpovídá pevnosti uschlého bláta. Přežít by mohla, jen pokud by jádro bylo dostatečně velké. Sice by ztratilo značné množství hmoty, ale po agresivní redukční dietě by pokračovalo po cestě od Slunce. Lovejoy měla patřit k těm menším kouskům.

Když kometa zmizela u Slunce a pár hodin poté se na opačné straně objevilo podivné jasné těleso na dráze komety, bez ohonu, nikdo nevěřil svým očím. Bylo potřeba pár dalších hodin a více snímků, aby vyvrátily poslední dohady, že se jedná o nějaký zhustek v ohonu. Nyní je již naprosto jasné, že kometa průlet skutečně přežila. Úchvatnou podívanou dobarvilo i to, že u Slunce nechala ohon. Poté, co se objevila na druhé straně, téměř neměnný ohon zůstal doslova trčet přilepený u Slunce. Ohonu zbavená kometa dlouho nezahálela a po chvíli byl na snímcích zřetelný nový krátký ohon a postupně se prodlužuje. Blázni měli pravdu!

Vysvětlení zamrzlého ohonu může být například v tom, že jemný prach uvolněný z komety byl brzděn působením slunečního větru. Tím se začal za kometou zpožďovat, a když byla kometa už na druhé straně, prachová stopa, kterou natrousila, se zhustila do "fronty" před perihelem. Neviditelnost ohonu u samotné komety částečně asi způsobila perspektiva (ohon byl za hlavou). Na definitivní vysvětlení fenoménu si ale ještě počkáme.


Video průletu komety kolem Slunce v koronografu C3 sondy SOHO

Denní viditelnost (zatím) nenastala

Původní odhad, že kometu nakonec na denní obloze neuvidíme, se bohužel splnil. Dosáhla maximální jasnosti mezi -3 a -4 mag a to je bohužel jen o kousek míň než by bylo třeba. Přesto se jednalo o jednu z nejjasnějších komet pozorovaných v koronografech kosmických sond.

Oproti očekávání ale momentálně pozorujeme pokračující zjasňování komety, přestože letí od Slunce pryč. Pokud by si jasnost udržela, větší vzdálenost od Slunce by denní viditelnost usnadnila. Nelze ale předpovědět, kolik hodin trend ještě vydrží.

Pro zájemce připojuji mapku odpovídající poloze komet u Slunce v 11 hodin v sobotu 17. prosince. Kruh znázorňuje pole triedru 7x50. Pamatujte, že pozorování dalekohledem za dne je nebezpečné a krátký pohled do Slunce může způsobit doživotní poškození zraku.

Na kometu se nyní mohou opět těšit na jižní polokouli, kometa tam brzy vyjde na noční oblohu a bude vidět pouhým okem. My máme bohužel (zas) smůlu.

Mnohem větší jádro komety

Bude velice zajímavé upřesnění dráhy komety v budoucnosti, možná nám umožní spojit si kometu s jinou, extrémně jasnou, pozorovanou před několika stovkami let ze Země. Její jádro se ukazuje být mnohem větší, než se původně soudilo. Pouze bylo předešlými průlety u Slunce vysušeno na povrchu a nejevilo při příletu velkou aktivitu. Postupná eroze povrchu nakonec vedla k obnovení ložisek aktivity ve větších hloubkách. Silné zjasnění po průchodu kolem Slunce pravděpodobně znamená rozlámání jádra na několik menších.


Aktuální novinky sledujte na Facebooku: http://www.facebook.com/Kommet.cz

Převzato: Web Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »