Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa NEOWISE výrazně jasná

Kometa NEOWISE výrazně jasná

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) ráno 2. července spolu s NLC z Proseče na Chrudimsku
Autor: Petr Horálek

2. července ráno zaznamenali astrofotografové po celé Evropě, včetně Petra Horálka z ČR, jasnou kometu C/2020 F3 (NEOWISE), která se teprve začíná vzdalovat z jasné záře Slunce. Ještě 27. června jsme ji mohli pozorovat v koronografu sondy SOHO a mezitím se ukázalo, že její jasnost neklesá, naopak vyhoupla se až někam k úrovni, jakou mají nejjasnější hvězdy oblohy.

Letošní rok by se dal s nadsázkou nazvat rokem rozpadlých nadějných komet. Proto informovat nyní veřejnost o další nadějné kometě už se jeví trochu jako troufalost. I proto jsme dosud o této kometě raději moc nehovořili a pouze zmínili, že poté, co zmizela z jižní oblohy, byla mezi 22. a 28. červnem vidět v koronografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) zaznamenaná koronografem SOHO. Pozice odpovídají zhruba 11. hodině UT každého dne od 23. do 27. června. Slunce je na snímku vyznačeno bílým kolečkem pod terčíkem, který ho zakrývá. Autor: SOHO/NASA/ESA/M. Gembec
Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) zaznamenaná koronografem SOHO. Pozice odpovídají zhruba 11. hodině UT každého dne od 23. do 27. června. Slunce je na snímku vyznačeno bílým kolečkem pod terčíkem, který ho zakrývá.
Autor: SOHO/NASA/ESA/M. Gembec
Kometa se měla sice objevit na naší obloze během července, ale má být velmi nízko nad obzorem a očekávalo se spíše, že bude slabší a na soumrakové obloze obtížně viditelná. Podle posledního vývoje na záběrech LASCO C3 se však koncem června ukázalo, že kometa poměrně výrazně zjasnila a v tomto trendu mohla v ideálním případě ještě pokračovat na začátku července. 

Teprve ráno 2. 7. ale potvrdilo, že tyto naděje nemusí být liché, protože kometu se podařilo zachytit na velmi světlé soumrakové obloze zhruba v podobě, jako jsme mohli naposledy pozorovat kometu McNaught v lednu 2007. Tato kometa byla tehdy mimochodem ještě jasnější a byla dokonce vidět ve dne na modré obloze i pouhým okem a poté předvedla neuvěřitelně krásné divadlo na jižní polokouli. 

Poslední informace jsou tedy takové malé připomenutí, že pozorovat komety na velmi světlé obloze poblíž obzoru má někdy smysl a vzhledem k tomu, že tato kometa se ještě v dalších dnech vyhoupne přeci jen trochu výše, dá se očekávat, že by měla být snadným cílem fotografů, pokud nebude zakalená obloha. A kdoví, možná bude vidět nejen triedrem, ale dokonce není vyloučeno, že ji spatříme v tak nepříznivých podmínkách i pouhým okem. Nezbývá než počkat a zkusit to.

Polohy komety C/2020 F3 (NEOWISE) v ranních hodinách během července 2020 Autor: Petr Horálek/Stellarium
Polohy komety C/2020 F3 (NEOWISE) v ranních hodinách během července 2020
Autor: Petr Horálek/Stellarium

Kometu najdeme každé ráno opravdu jen velmi nízko nad obzorem. Naštěstí máme už někteří natrénováno z května, kdy jsme často marně lovili kometu F8 SWAN. Petr Horálek připravil jednoduchou mapku, která vám pomůže se zorientovat. Věřme, že se nám kometa předvede v tom nejlepším světle a stane se pěknou kometou léta. Už teď víme, že jde o nejjasnější kometu snad minimálně od komety Lovejoy v roce 2011 a už zmíněné komety McNaught, které obě nebyly na naší obloze v tom nejlepším vůbec vidět.

Fotogalerie čtenářů z Česka a Slovenska je na našem webu k dispozici zde.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Blog Petra Horálka
[2] Přehled aktuálních komet na obloze
[3] Projekt NEOWISE



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jasná kometa, C/2020 F3, 2020 F3 NEOWISE


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »