Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa NEOWISE výrazně jasná

Kometa NEOWISE výrazně jasná

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) ráno 2. července spolu s NLC z Proseče na Chrudimsku
Autor: Petr Horálek

2. července ráno zaznamenali astrofotografové po celé Evropě, včetně Petra Horálka z ČR, jasnou kometu C/2020 F3 (NEOWISE), která se teprve začíná vzdalovat z jasné záře Slunce. Ještě 27. června jsme ji mohli pozorovat v koronografu sondy SOHO a mezitím se ukázalo, že její jasnost neklesá, naopak vyhoupla se až někam k úrovni, jakou mají nejjasnější hvězdy oblohy.

Letošní rok by se dal s nadsázkou nazvat rokem rozpadlých nadějných komet. Proto informovat nyní veřejnost o další nadějné kometě už se jeví trochu jako troufalost. I proto jsme dosud o této kometě raději moc nehovořili a pouze zmínili, že poté, co zmizela z jižní oblohy, byla mezi 22. a 28. červnem vidět v koronografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) zaznamenaná koronografem SOHO. Pozice odpovídají zhruba 11. hodině UT každého dne od 23. do 27. června. Slunce je na snímku vyznačeno bílým kolečkem pod terčíkem, který ho zakrývá. Autor: SOHO/NASA/ESA/M. Gembec
Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) zaznamenaná koronografem SOHO. Pozice odpovídají zhruba 11. hodině UT každého dne od 23. do 27. června. Slunce je na snímku vyznačeno bílým kolečkem pod terčíkem, který ho zakrývá.
Autor: SOHO/NASA/ESA/M. Gembec
Kometa se měla sice objevit na naší obloze během července, ale má být velmi nízko nad obzorem a očekávalo se spíše, že bude slabší a na soumrakové obloze obtížně viditelná. Podle posledního vývoje na záběrech LASCO C3 se však koncem června ukázalo, že kometa poměrně výrazně zjasnila a v tomto trendu mohla v ideálním případě ještě pokračovat na začátku července. 

Teprve ráno 2. 7. ale potvrdilo, že tyto naděje nemusí být liché, protože kometu se podařilo zachytit na velmi světlé soumrakové obloze zhruba v podobě, jako jsme mohli naposledy pozorovat kometu McNaught v lednu 2007. Tato kometa byla tehdy mimochodem ještě jasnější a byla dokonce vidět ve dne na modré obloze i pouhým okem a poté předvedla neuvěřitelně krásné divadlo na jižní polokouli. 

Poslední informace jsou tedy takové malé připomenutí, že pozorovat komety na velmi světlé obloze poblíž obzoru má někdy smysl a vzhledem k tomu, že tato kometa se ještě v dalších dnech vyhoupne přeci jen trochu výše, dá se očekávat, že by měla být snadným cílem fotografů, pokud nebude zakalená obloha. A kdoví, možná bude vidět nejen triedrem, ale dokonce není vyloučeno, že ji spatříme v tak nepříznivých podmínkách i pouhým okem. Nezbývá než počkat a zkusit to.

Polohy komety C/2020 F3 (NEOWISE) v ranních hodinách během července 2020 Autor: Petr Horálek/Stellarium
Polohy komety C/2020 F3 (NEOWISE) v ranních hodinách během července 2020
Autor: Petr Horálek/Stellarium

Kometu najdeme každé ráno opravdu jen velmi nízko nad obzorem. Naštěstí máme už někteří natrénováno z května, kdy jsme často marně lovili kometu F8 SWAN. Petr Horálek připravil jednoduchou mapku, která vám pomůže se zorientovat. Věřme, že se nám kometa předvede v tom nejlepším světle a stane se pěknou kometou léta. Už teď víme, že jde o nejjasnější kometu snad minimálně od komety Lovejoy v roce 2011 a už zmíněné komety McNaught, které obě nebyly na naší obloze v tom nejlepším vůbec vidět.

Fotogalerie čtenářů z Česka a Slovenska je na našem webu k dispozici zde.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Blog Petra Horálka
[2] Přehled aktuálních komet na obloze
[3] Projekt NEOWISE



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jasná kometa, C/2020 F3, 2020 F3 NEOWISE


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »