Stejná kometa 9P Tempel ze dvou družic. Zdroj: NASA.V úterý 15. února ráno našeho času provedla "recyklovaná" sonda NASA - Stardust průlet ve vzdálenosti 178 km od jádra komety 9P/Tempel. Jednalo se o druhou návštěvu této komety, neboť v červenci 2005 ji poprvé navštívila sonda Deep Impact. Ta provedla experiment, při kterém na jádro komety vystřelila impaktor, který uvolnil materiál jádra. Bohužel se NASA nepovedlo nasnímat vzniklý kráter, a tak bylo rozhodnuto o přesměrování jiné sondy k této kometě, sondy Stardust.
Družice Stardust měla jako primární cíl výzkum komety 81P/Wild a odběr vzorků jejího prachu, tento úkol úspěšně dokončila. Sondě ještě zbývalo dostatek paliva na manévry potřebné pro korekci dráhy, aby po více než pěti letech opět prozkoumala Tempel "jedničku". Cílem mise bylo především zjistit rozsah eroze jádra komety od její poslední návštěvy u Slunce a pořídit snímky kráteru vytvořené impaktorem.
Průlet sondy Stardust kolem jádra komety Tempel 1
Oblast dopadu impaktoru na kometu 9P Tempel. Zdroj: NASA.Výsledky mise překonaly očekávání; sonda prolétla kometě blíže, než se plánovalo. K jádru se přiblížila na zatím rekordních 178 km. Povedlo se jí nalézt hlavní cíl - kráter vytvořený impaktorem sondy Deep Impact. Díky tomu se povedlo získat cenná data o vnitřní stavbě komety a povaze materiálu, ze kterého se skládá. Zatím jsme byli schopni zachytávat pouze částečky uvolněného prachu, nebo rozštěpené molekuly plynů. O samotné stavbě jádra a jeho nitru toho zas tak moc nevíme. Tvar kráteru způsobeného impaktem nám řekne více o vnitřní struktuře jádra pod povrchem. To byl právě ten poslední díl skládačky, který nesplnila v roce 2005 sonda Deep Impact, které se povedlo zachytit explozi po dopadu impaktoru, ale neměla výhled na samotný kráter. Sonda Stardust tedy misi nyní po více než pěti letech úspěšně zakončila.
Povrchové útvary na kometě 9P Tempel. Zdroj: NASA.Dalším úspěchem bylo snímání oblastí jádra, které byly při posledním "dostaveníčku" skryté ve stínu. Mapa povrchu komety 9P Tempel je tedy celistvější. Na nově odhaleném povrchu byly také objeveny nové geologické útvary, temné vrstevnaté svahy. Nejdelší svah má délku 2 km. V nížině pod svahem se nacházejí dva kruhové útvary o průměru 150 m.
Dynamická eroze na povrchu jádra komety 9P Tempel. Zdroj: NASA.Sondě se povedlo také zachytit erozi povrchu za jeden oběh kolem Slunce. Zajímavý je například snímek hladké náhorní plošiny (možná tvořené jemným prachem) obklopené nižšími oblastmi s hrubším povrchem. Na snímku výřez napravo nahoře pochází z roku 2005, zatímco napravo dole vidíme srovnání z letošního průletu. Tato náhorní plošina po okrajích zerodovala o 20 až 30 metrů. Několik prohlubní, které lze na horním snímku jasně rozlišit, se slilo do sebe. To ukazuje na velice rychlý a dynamický vývoj povrchu jádra komety.
Data ze sondy budou vědci pravděpodobně zkoumat ještě roky a určitě nám v blízké době prozradí další zajímavé informace o kometárních jádrech. Ty, jak předpokládáme, obsahují nezměněný původní materiál z období tvorby naší Sluneční soustavy. Také obsahují i složitější organické sloučeniny a především vodu. V dávné minulosti Země tak mohly přispět ke vzniku života na naší planetě.
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
