Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Tempel jedna podruhé a na 100 procent

Kometa Tempel jedna podruhé a na 100 procent

Stejná kometa 9P Tempel ze dvou družic. Zdroj: NASA.
Stejná kometa 9P Tempel ze dvou družic. Zdroj: NASA.
V úterý 15. února ráno našeho času provedla "recyklovaná" sonda NASA - Stardust průlet ve vzdálenosti 178 km od jádra komety 9P/Tempel. Jednalo se o druhou návštěvu této komety, neboť v červenci 2005 ji poprvé navštívila sonda Deep Impact. Ta provedla experiment, při kterém na jádro komety vystřelila impaktor, který uvolnil materiál jádra. Bohužel se NASA nepovedlo nasnímat vzniklý kráter, a tak bylo rozhodnuto o přesměrování jiné sondy k této kometě, sondy Stardust.

Družice Stardust měla jako primární cíl výzkum komety 81P/Wild a odběr vzorků jejího prachu, tento úkol úspěšně dokončila. Sondě ještě zbývalo dostatek paliva na manévry potřebné pro korekci dráhy, aby po více než pěti letech opět prozkoumala Tempel "jedničku". Cílem mise bylo především zjistit rozsah eroze jádra komety od její poslední návštěvy u Slunce a pořídit snímky kráteru vytvořené impaktorem.


Průlet sondy Stardust kolem jádra komety Tempel 1


Oblast dopadu impaktoru na kometu 9P Tempel. Zdroj: NASA.
Oblast dopadu impaktoru na kometu 9P Tempel. Zdroj: NASA.
Výsledky mise překonaly očekávání; sonda prolétla kometě blíže, než se plánovalo. K jádru se přiblížila na zatím rekordních 178 km. Povedlo se jí nalézt hlavní cíl - kráter vytvořený impaktorem sondy Deep Impact. Díky tomu se povedlo získat cenná data o vnitřní stavbě komety a povaze materiálu, ze kterého se skládá. Zatím jsme byli schopni zachytávat pouze částečky uvolněného prachu, nebo rozštěpené molekuly plynů. O samotné stavbě jádra a jeho nitru toho zas tak moc nevíme. Tvar kráteru způsobeného impaktem nám řekne více o vnitřní struktuře jádra pod povrchem. To byl právě ten poslední díl skládačky, který nesplnila v roce 2005 sonda Deep Impact, které se povedlo zachytit explozi po dopadu impaktoru, ale neměla výhled na samotný kráter. Sonda Stardust tedy misi nyní po více než pěti letech úspěšně zakončila.

Povrchové útvary na kometě 9P Tempel. Zdroj: NASA.
Povrchové útvary na kometě 9P Tempel. Zdroj: NASA.
Dalším úspěchem bylo snímání oblastí jádra, které byly při posledním "dostaveníčku" skryté ve stínu. Mapa povrchu komety 9P Tempel je tedy celistvější. Na nově odhaleném povrchu byly také objeveny nové geologické útvary, temné vrstevnaté svahy. Nejdelší svah má délku 2 km. V nížině pod svahem se nacházejí dva kruhové útvary o průměru 150 m.

Dynamická eroze na povrchu jádra komety 9P Tempel. Zdroj: NASA.
Dynamická eroze na povrchu jádra komety 9P Tempel. Zdroj: NASA.
Sondě se povedlo také zachytit erozi povrchu za jeden oběh kolem Slunce. Zajímavý je například snímek hladké náhorní plošiny (možná tvořené jemným prachem) obklopené nižšími oblastmi s hrubším povrchem. Na snímku výřez napravo nahoře pochází z roku 2005, zatímco napravo dole vidíme srovnání z letošního průletu. Tato náhorní plošina po okrajích zerodovala o 20 až 30 metrů. Několik prohlubní, které lze na horním snímku jasně rozlišit, se slilo do sebe. To ukazuje na velice rychlý a dynamický vývoj povrchu jádra komety.

Data ze sondy budou vědci pravděpodobně zkoumat ještě roky a určitě nám v blízké době prozradí další zajímavé informace o kometárních jádrech. Ty, jak předpokládáme, obsahují nezměněný původní materiál z období tvorby naší Sluneční soustavy. Také obsahují i složitější organické sloučeniny a především vodu. V dávné minulosti Země tak mohly přispět ke vzniku života na naší planetě.




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



28. vesmírný týden 2020

28. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2020. Měsíc ubývá od úplňku k poslední čtvrti. Velké planety Jupiter a Saturn jsou vidět skoro celou noc, Mars a Venuše nejlépe až ráno. Ranní oblohu doplňuje jasná kometa NEOWISE. Pokračuje sezóna NLC. V minulém týdnu jsme se dočkali čínských startů a letu Falconu 9. Electron byl neúspěšný a Vega ani neodstartovala. Před 70 roky se narodil objevitel slavné komety Hyakutake z roku 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tatranští skřítci

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.     Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC 5. júla 2020 večer

NLC večer 5 júla 2020. Kamera Canon 550D, objektív Canon 3,5-5,6/18-135mm, f/3,5 f = 18 mm, ISO 1600, expozícia 1/2 sekundy o 22:13 SELČ.

Další informace »