Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Tuttle-Giacobini-Kresák nečekaně zpomalila svoji rotaci

Kometa Tuttle-Giacobini-Kresák nečekaně zpomalila svoji rotaci

Kosmická observatoř NASA s názvem Neil Gehrels Swift Observatory
Autor: NASA’s Goddard Space Flight Center

Pozorování pomocí družice NASA s názvem Swift, nedávno přejmenované na Neil Gehrels Swift Observatory po bývalém hlavním vědecké pracovníkovi mise, vedla k odhalení nevídaných změn v rotaci komety. Měření uskutečněná v květnu 2017 prozradila, že kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák – zkráceně 41P – rotovala téměř třikrát pomaleji, než tomu bylo ještě v březnu, kdy byla pozorována dalekohledem Discovery Channel Telescope na Lowell Observatory poblíž Flagstaffu v Arizoně. Její rotační perioda se prodloužila z 20 hodin na více než 46 hodin. Článek s detailním popisem tohoto objevu byl publikován v časopise Nature.

Neočekávané zpomalení je největší pozorovanou změnou periody rotace komety. „Dřívější rekord v prodloužení periody rotace držela kometa 103P/Hartley 2, která zpomalila svoji rotaci ze 17 na 19 hodin v průběhu 90 dnů,“ uvedl Dennis Bodewits, vědecký pracovník na University of Maryland (UMD), College Park, který objev představil 10. ledna 2018 na konferenci Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society, AAS) ve Washingtonu.

Kometa oběhne kolem Slunce jednou za 5,4 roku. Přitom se dostává téměř ke dráze planety Jupiter, jejíž gravitační vliv posloužil k zachycení komety a k jejímu navedení na současnou dráhu. Podle odhadu má průměr méně než 1,4 kilometru. Kometa 41P patří mezi nejmenší v rodině komet, jejichž dráhy jsou ovlivňovány planetou Jupiter. Tato malá velikost pomohla vysvětlit, jak výtrysky na povrchu komety byly schopny vyvolat takové dramatické snížení rychlosti rotace.

Jak se kometa přibližovala ke Slunci, stoupající intenzita záření způsobila, že se z jejího ledového povrchu uvolňovaly plyny a došlo k výtryskům, které vymrštily prachové částice a ledová zrníčka do okolního prostoru. Tento materiál vytvořil expandující atmosféru označovanou jako koma. Voda přítomná v oblasti komy se rychle přeměnila na atomy vodíku a molekuly hydroxylu OH v důsledku působení ultrafialového záření ze Slunce. Protože dalekohled Ultraviolet/Optical Telescope (UVOT) na palubě observatoře Swift je citlivý na ultrafialové záření emitované hydroxylem, což je vhodné právě pro zjištění, jak se úroveň kometární aktivity mění během oběhu kolem Slunce.

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na snímku z 25. 2. 2017 Autor: Virtual Telescope Project
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na snímku z 25. 2. 2017
Autor: Virtual Telescope Project
Z pozemních pozorování vyplynulo, že původní perioda rotace komety byla přibližně 20 hodin na počátku března 2017. Později v tomto měsíci bylo registrováno zpomalení rotace. Kometa prolétla 1. dubna 2017 kolem Země ve vzdálenosti 21,2 miliónů kilometrů a o osm dnů později se nejvíce přiblížila ke Slunci. Dalekohled UVOT na palubě družice Swift pozoroval kometu v období 7. až 9. května 2017 a odhalil variace světla související s materiálem nedávno vyvrženým do komy. Tyto pomalé změny ukázaly, že rotace komety 41P byla více než dvojnásobná – mezi 46 a 60 hodinami.

Máme podezření, že výtrysky z aktivní oblasti na povrchu komety směřovaly vhodným směrem k vyvolání síly, která zpomalila rotaci komety 41P,“ říká Tony Farnham, vedoucí vědecký pracovník na University of Maryland. „Pokud pokračuje působení této brzdící síly i po posledních květnových pozorováních, rotace komety se mohla zpomalit až na 100 či více hodin.“

Tak nízké otáčky vedou k nestabilní rotaci komety a může vyvolat „převalování“ jádra, jehož rotační osa nebude mít pevně zafixovanou svoji orientaci. To by vyvolávalo výrazné sezónní změny v ohřevu komety. Dennis Bodewits se svými spolupracovníky poznamenává, že zpětná extrapolace napovídá na mnohem svižnější rotaci komety v minulosti; mohla být dokonce dostatečná k iniciování sesuvů nebo částečné fragmentace a odhalení čerstvého ledu. Výrazné nárůsty aktivity v letech 1973 a 2001 možná souvisely se změnami rotační periody komety 41P.

Nové výzkumy rovněž ukázaly, že jádro komety má mírně protáhlý tvar a nízkou hustotu, přičemž většina jejích výtrysků se nachází poblíž jednoho okraje. Výtrysky plynů mohou působit podobně jako raketové motory. Podle směru, kterým působí, mohou buď urychlovat nebo zpomalovat rotaci komety. V tomto případě působí tím „správným“ směrem vedoucím ke zpomalování rotace.

Neméně výrazný vztah mezi tvarem komety, její aktivitou a rotací byl již dříve pozorován sondou Rosetta Evropské kosmické agentury ESA, která byla navedena v roce 2014 na oběžnou dráhu kolem komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Rychlost rotace komety se zvýšila o dvě minuty po přiblížení ke Slunci a následně poklesla o 20 minut během jejího vzdalování. Astronomové se domnívají, že podobně jako u komety 41P souvisejí tyto změny s tvarem jádra komety a polohou a aktivitou jejích výtrysků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cmns.umd.edu
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Zpomalení rotace jádra, Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, Observatoř Swift


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »