Kosmický prach vrhnul nové světlo na vznik Sluneční soustavy
Autor: University of Arizona/Heather Roper
Výzkum nepatrných zrníček kosmického prachu – starších než Sluneční soustava – vrhnul nové světlo na problematiku vzniku našeho planetárního systému. Mezihvězdné částice velikostí srovnatelné s mikroby, které mají svůj původ v explozi novy před více než 4,5 miliardami roků, byly objeveny uvnitř meteoritu nalezeného v Antarktidě skupinou vědců z NASA (National Aeronautics and Space Administration).
Společně s planetology z University of Arizona byla prachová zrníčka v uplynulém roce studována na atomární úrovni profesorkou Jane Howe (MSE, ChemE), která pracuje jako vedoucí vědecká pracovnice na Hitachi High Technologies. „Tato zrníčka jsou starší než Sluneční soustava, pocházejí z období před vznikem Slunce. Je opravdu vzrušující analyzovat tak výjimečné částice,“ říká Jane Howe.
Při použití pokročilých iontových a elektronových mikroskopů Jane Howe s dalšími vědeckými pracovníky pozorovala uspořádání uhlíkových atomů a jejich varianty známé jako izotopové anomálie uhlíku. Objevila zrníčka grafitu z doby před zformováním Sluneční soustavy, obsahující na kyslík bohaté křemičitany – nic takového nebylo předpokládáno.
Pozorování vědců poskytlo nový pohled na podmínky u umírající hvězdy. Rovněž to odporuje současným vědeckým hypotézám, že dva typy mezihvězdného materiálu, bohatého na kyslík a uhlík – které jsou presolárními stavebními bloky při vzniku Sluneční soustavy – nemohly vzniknout při explozi stejné novy, za stejných podmínek.
Výsledky mezinárodní spolupráce týmu, do kterého patřila Jane Howe, planetologové, astronomové a odborníci na mezihvězdnou hmotu z University of Arizona, Washington University in St. Louis, Polytechnic University of Catalonia ve Španělsku a Hitachi High Technologies v USA a Japonsku, byly uveřejněny v časopise Nature Astronomy.
„Občas vědci uspokojí svoji zvídavost. Jedna z největších zvídavých otázek je, jak se utvářel vesmír a jak se v něm objevil život,“ říká Jane Howe. „A tyto podivné částice nám ukázaly něco, co jsme doposud nevěděli.“
Jane Howe v současné době využívá možnosti elektronového mikroskopu ke studiu materiálů ke zvýšení obnovitelné energie a rovněž plánuje pokračování své práce při vědeckém výzkumu meteoritů.
Jane Howe doufá, že její další spolupráce s vědci na University of Arizona bude pokračovat. Kromě toho nedávno začala spolupracovat s profesorem Kim Tait (Earth Sciences), který je rovněž vedoucím oddělení mineralogie na Royal Ontario Museum, kde se zabývají studiem sbírky meteoritů.
V září 2023, kdy americká mise k asteroidu OSIRIS-Rex přistane zpět na Zemi se získanými vzorky z asteroidu Bennu, který je bohatý na uhlík, Jane Howe bude součástí kanadského vědeckého týmu, který bude vzorky analyzovat.
„Tento druh výzkumu je součástí mnohem větší diskuse týkající se rovněž původu života na Zemi. Všichni máme zájem na tom zjistit, kdo jsme a odkud pocházíme,“ říká Jane Howe. „Jsem tak nadšená, že můžu být součástí při posouvání našich znalostí o tomto problému.“
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] ineffableisland.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
