Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Lístky do první řady na částečné zatmění Země
Vít Straka Vytisknout článek

Lístky do první řady na částečné zatmění Země

Jeden ze záběrů Měsíce před Zemí z observatoře DSCOVR
Autor: NASA

NASA v minulém týdnu zveřejnila parádní záběry přechodu Měsíce přes disk Země, pořízené z hlubokého vesmíru kosmickým teleskopem DSCOVR. Snímky odhalily odvrácenou stranu Měsíce a zároveň Zemi v úplňku, což je opravdu netradiční pohled.

Vesmírná observatoř DSCOVR (Deep Space Climate Observatory) byla vypuštěna v únoru letošního roku raketou Falcon 9 (mimochodem jde o nejvzdálenější objekt, vynesený společností SpaceX) a 8. června dosáhla svého pracovního místa v libračním bodě L1 asi 1,5 milionu kilometrů od Země, odkud také pořídila tyto úžasné záběry.

 

Zdroj: NASA

 

Pro připomenutí: librační bod L1 se nachází oněch asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci, objekt v tomto gravitačním bodě se nachází vlastně na heliocentrické dráze, nicméně díky gravitaci Země přesně v této vzdálenosti má přesně stejnou oběžnou dobu, jako naše planeta, DSCOVR tedy stále vidí osvětlenou stranu Země, což je pro jeho poslání ideální. Jde totiž o observatoř, vyvinutou NASA, americkým vojenským letectvem a meteorology + klimatology, která sleduje zemské počasí a klima a hlavně dopady slunečního větru na toto dění.

Sérii přiložených snímků, ukazujících přechod Měsíce při pohledu na jeho odvrácenou stranu nad Tichým oceánem poblíž Severní Ameriky za plného osvětlení, pořídila observatoř během asi pěti hodin dne 16. července. Přechod Měsíce přes kotouč Země může DSCOVR pozorovat dvakrát do roka, kdy se oběžná dráha Měsíce, skloněná o něco přes 5 stupňů vůči ekliptice, promítá do jeho zorného pole.

Na snímku poutá zajisté největší pozornost odvrácená strana našeho souputníka, kterou ze Země není šance vidět, jelikož Měsíc má vůči Zemi tzv. vázanou rotaci. I když není to tak úplně pravda: délka dne a roku (obletu Země) na povrchu Měsíce není úplně stejná, což způsobuje jev zvaný „měsíční librace“ a ten čas od času dovoluje pozemskému hvězdáři spatřit až 9 % povrchu odvrácené strany Měsíce.

Na první pohled překvapí absence měsíčních moří, dominant viditelné strany. Na straně odvrácené uvidíme vlastně jen dva malinké útvary tohoto typu: na snímku z DSCOVR vlevo nahoře je Moře moskevské (to bude zřejmě připomínka sovětské sondy Luna 3, která v roce 1959 poprvé v historii ukázala člověku neznámou zadní tvář Měsíce) a vlevo dole Ciolkovského kráter.

Druhý stupeň rakety Falcon 9 vynáší DSCOVR daleko od Země Autor: SpaceX
Druhý stupeň rakety Falcon 9 vynáší DSCOVR daleko od Země
Autor: SpaceX
Na snímcích z družice DSCOVR si můžeme povšimnout u pravého okraje Měsíce takového nepřirozeného nazelenalého stínu. Ten tam skutečně nepatří, je to vedlejší produkt fotografického postupu. Kamera EPIC na sondě DSCOVR, která záběry Měsíce pořídila (původně je určená k pozorování ozónu, výšky oblačnosti a aerosolů v zemském ovzduší, svůj každodenní provoz zahájí v září), totiž tyto snímky v „přirozených barvách“ pořizovala přes červený, modrý a zelený filtr a „přepnutí“ mezi nimi zabralo při pořizování každého záběru asi 30 sekund, během kterých se Měsíc nepatrně pohnul. Na kráse těmto záběrům, které oko smrtelníka jen tak neuvidí, však rozhodně tento fakt neubírá.

„Překvapilo mě, o kolik jasnější Země v porovnání s Měsícem je,“ řekl Adam Szabo, vědec mise DSCOVR z NASA. „Naše planeta je oproti lunárnímu povrchu opravdovým briliantem v kosmické temnotě.“

Snímky pořizovala družice DSCOVR samozřejmě s užitím teleskopu, vzpomeňme si, jak malou Zemi viděli nad sebou astronauté na Měsíci, kteří nebyli ani ve třetinové vzdálenosti jako DSCOVR.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA 5. 8. 2015



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Země, Měsíc


38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »