Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mars je nedostupný, zavolejte později...

Mars je nedostupný, zavolejte později...

Venuše a Mars u Slunce. Autor: SOHO, NASA.
Venuše a Mars u Slunce.
Autor: SOHO, NASA.
Kde jsou ty časy před dvaceti lety, kdy jsme sotva věděli, co se děje na denní obloze za sluneční kulisou. Pomáhaly nám k tomu mapy, první (na dnešní dobu) primitivní astronomické programy a vlastně nikoho moc netrápilo, že toho nejsme svědky na vlastní oči. Dneska je všechno jinak. Okolí Slunce sondují nonstop družicové kamery s mnoha filtry a právě v tomto období přínáší přímý pohled na poněkud neobvyklou situaci. Planetu Mars míjí Venuše a o několik dní později bude rudá planeta na nepříjemné přímce téměř v zákrytu se Sluncem. Nepříjemné? Hlavně pro pracovníky NASA...

Na snímku je záběr z kamery LASCO C3 na družici SOHO. Zobrazuje okolí terčíkem zakrytého Slunce. Okolo něj se rozprostírá sluneční koróna. Velmi jasný bod vlevo dole od kotouče je Venuše, slabší vlevo nad ní pak Mars. Foto: NASA.

Celé toto raritní dění je už asi měsíc avizováno na předních serverech NASA, nyní zejména na Spaceweather.com. O co vlastně jde? Jak se Země otáčí kolem Slunce, pohybuje se sluneční kotouč vůči vzdálenému hvězdnému pozadí směrem na východ mezi zvířetníkovými souhvězdími. V rovině ekliptiky (tedy rovině zemské dráhy) se ovšem nacházejí poměrně úhlově nedaleko i planety Sluneční soustavy. Odchylky jejich drah od ekliptiky jsou řádově jen několik málo stupňů, což zajišťuje, že se běžně na obloze promítají v blízkosti slunečního kotouče nad či pod ním. Pochopitelně ale může nastat situace, že planeta je zrovna na své dráze poblíž tzv. uzlů - tedy přechází nad nebo pod ekliptiku a několik dní je velmi blízko ní. To se teď děje s Marsem. Za jiných okolností by to v podstatě nikoho nezajímalo. Jenomže - Mars si vybral tuhle chvíli zrovna v době, kdy se zároveň z našeho pohledu před ním promítá Slunce.

Nejblíže u slunečního kotouče bude 17. dubna, jen asi 0,1° jižně od slunečního okraje. Ještě předtím - zítra 6. dubna - bude jen o 1° severně míjet jasnou Venuši. A v čem tedy tkví ta nepříjemnost? Rudou planetu známe dobře pro úspěšné marsovské mise, které na ní v tuto chvíli probíhají. Právě průchod planety úhlově blízko Slunce znamená pomerně silné narušení komunikace mezi Zemí a marsovskými vozítky. NASA se proto už nyní snaží pro nadcházející období vyslat patřičné příkazy vozítkům předem, aby ztráty v komuninaci byly minimální. Narušení radiového signálu potrvá asi týden...

A kde si můžete celé to představení vychutnat? Přímo na obloze určitě ne - oslnivé Slunce to neumožňuje. Ale veškeré dění zprostředkuje (vlastně už zprostředkovává) americko-evropská družice SOHO, která sleduje Slunce nepřetržitě v několika filtrech. Na její palubě jsou rovněž dvě kamery - LASCO C2 a LASCO C3, které ve dvou jinak velikých zorných polích zabírají okolí Slunce a sledují změny v jeho koróně (ta krásná paprskovitá obálka viditelná při úplném zatmění Slunce).

V obou případech je samotný kotouč Slunce zakryt malým terčíkem, ve kterém je digitálně bílým kroužkem naznačeno, jak veliký je sluneční kotouč schovaný za ním. V okolí pak sledujeme kromě paprskovité koróny i hvězdy v pozadí a v tomto případě i planety. Obvykle se u planet projeví jejich mimořádná jasnost tím, že signál z nich přeteče do vedlejších pixelů a človek tak nevidí jen jasný bod, ale rovněž vodoronou světlou čáru jdoucí jak anténa na obě strany od něj. Snímky jsou dodávány ve velkém - jednou za několik minut, takže obrazy jsou vskutku aktuální. Hezkou internetovou podívanou...

Pro informace z aktuálního dění rovněž navštěvujte Spaceweather.com (anglicky). Kromě snímků se tu občas objeví i odkaz na animaci z posledních snímků SOHO. Blízký průchod Marsu "pod" Sluncem si NASA určitě ujít nenechá...

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: SOHO, Slunce, Mars


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »