Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Marsův měsíc Phobos: pozor, napětí stovky voltů!

Marsův měsíc Phobos: pozor, napětí stovky voltů!

Detailní snímek Phobosu, měsíce planety Mars
Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona

Silné sluneční erupce mohou elektricky nabít oblasti na Phobosu na stovky voltů a současně vytvořit komplexní elektrické prostředí, které by mohlo ovlivnit citlivou elektroniku budoucích automatických průzkumníků. Vyplývá to z nové studie vypracované NASA. Tato studie rovněž zvažovala elektrický náboj, který se může vytvořit v době, kdy se astronauti budou přepravovat po povrchu měsíce Phobos při případných pilovaných výpravách.

O měsíci Phobos se hovořilo jako možném kandidátu na vybudování výchozí základny pro pilotovaný výzkum Marsu, protože jeho nízká gravitace umožňuje snazší přistání kosmických sond, pilotovaných lodí s astronauty i zásobovacích lodí. Představa byla, že kosmonauti budou kontrolovat a řídit roboty na marťanském povrchu z měsíce Phobos, bez velkého časového zpoždění, ke kterému by docházelo při zřízení řídícího střediska na povrchu Země.

Zjistili jsme, že astronauti nebo pojízdné laboratoře mohou akumulovat značný elektrický náboj při pohybu po noční straně Phobosu – na polokouli přivrácené k Marsu v průběhu marťanského dne,“ říká William Farrell, NASA’s Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland. „Přestože neočekáváme, že by tento elektrický náboj mohl být dostatečný k ohrožení kosmonautů, teoreticky by mohl být dostatečně velký k ovlivnění citlivých zařízení, což musíme zohlednit při konstrukci skafandrů a vědeckého vybavení, abychom minimalizovali případné riziko.“

William Farrell je hlavním autorem článku o tomto výzkumu, který byl publikován v Advances in Space Research.

Kolem Marsu obíhají dva malé měsíce – Phobos a Deimos. Ačkoliv se tato studie zaměřila na Phobos, podobné podmínky můžeme očekávat i na Deimosu, protože oba měsíce nemají žádnou atmosféru a jsou přímo vystaveny slunečnímu větru – proudu elektricky vodivého plynu, tzv. plazmatu, který nepřetržitě proudí z povrchu Slunce do okolního prostoru rychlostí zhruba 1,6 miliónu kilometrů za hodinu (tj. asi 450 km/s).

Umělecká představa astronautů na měsíci Phobos Autor: NASA
Umělecká představa astronautů na měsíci Phobos
Autor: NASA
Za studované „nabíjecí“ efekty je zodpovědný sluneční vítr. Když narazí do denní strany měsíce Phobos, plazma je absorbováno povrchem. To vytváří hluchá místa na noční straně Phobosu, kde je proud plazmatu zablokován před přímým průnikem. Avšak složení slunečního větru – který je tvořen především dvěma typy elektricky nabitých částic, jmenovitě ionty a elektrony – ovlivňuje jeho proudění. Elektrony jsou více než tisíckrát lehčí než ionty. „Elektrony jednají podobně jako tryskové letadlo – jsou schopné zahnout rychle kolem překážky, ionty se spíše podobají velkým a těžkým bombardérům – mění svůj směr pohybu velmi pomalu,“ vysvětluje William Farrell.

Studie ukázala, že v oblasti na noční straně měsíce Phobos může nastat situace, kdy se na skafandru astronautů a na pojízdných robotech vytvářejí významné elektrické náboje statické elektřiny. Pokud astronauti budou kráčet po povrchu noční strany měsíce, může dojít k přenosu elektrického náboje z prachu a horniny na povrchu na jejich skafandry. Tento prach a hornina jsou velmi špatným vodičem elektřiny, takže náboj nemůže snadno téci zpět na povrch měsíce – a elektrický náboj se začíná hromadit na povrchu skafandru. Provedené výpočty ukázaly, že tento statický náboj může dosáhnout v některých materiálech až několika desítek tisíc voltů. Jestliže se astronaut dotkne něčeho vodivého, například součásti vybavení, může to uvolnit elektrický náboj, možná podobný tomu, jaký uvolníte, když češete koberec a zavadíte o kovovou kliku u dveří.

Tým modeloval proudění slunečního větru kolem měsíce Phobos a pravděpodobné zvyšování elektrického náboje na noční straně, stejně jako v oblastech ve stínu za překážkami, například v největším kráteru Stickney. „Zjistili jsme, že přebytek elektrického náboje v těchto oblastech je neustále zvyšován slunečním větrem, avšak efekt nabíjení je kritický především při vzplanutí slunečních erupcí, jako jsou například výrony koronální hmoty, což jsou husté nárazy slunečního větru,“ dodává William Farrell.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc Phobos, Sluneční vítr


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »