Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Marsův měsíc Phobos: pozor, napětí stovky voltů!

Marsův měsíc Phobos: pozor, napětí stovky voltů!

Detailní snímek Phobosu, měsíce planety Mars
Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona

Silné sluneční erupce mohou elektricky nabít oblasti na Phobosu na stovky voltů a současně vytvořit komplexní elektrické prostředí, které by mohlo ovlivnit citlivou elektroniku budoucích automatických průzkumníků. Vyplývá to z nové studie vypracované NASA. Tato studie rovněž zvažovala elektrický náboj, který se může vytvořit v době, kdy se astronauti budou přepravovat po povrchu měsíce Phobos při případných pilovaných výpravách.

O měsíci Phobos se hovořilo jako možném kandidátu na vybudování výchozí základny pro pilotovaný výzkum Marsu, protože jeho nízká gravitace umožňuje snazší přistání kosmických sond, pilotovaných lodí s astronauty i zásobovacích lodí. Představa byla, že kosmonauti budou kontrolovat a řídit roboty na marťanském povrchu z měsíce Phobos, bez velkého časového zpoždění, ke kterému by docházelo při zřízení řídícího střediska na povrchu Země.

Zjistili jsme, že astronauti nebo pojízdné laboratoře mohou akumulovat značný elektrický náboj při pohybu po noční straně Phobosu – na polokouli přivrácené k Marsu v průběhu marťanského dne,“ říká William Farrell, NASA’s Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland. „Přestože neočekáváme, že by tento elektrický náboj mohl být dostatečný k ohrožení kosmonautů, teoreticky by mohl být dostatečně velký k ovlivnění citlivých zařízení, což musíme zohlednit při konstrukci skafandrů a vědeckého vybavení, abychom minimalizovali případné riziko.“

William Farrell je hlavním autorem článku o tomto výzkumu, který byl publikován v Advances in Space Research.

Kolem Marsu obíhají dva malé měsíce – Phobos a Deimos. Ačkoliv se tato studie zaměřila na Phobos, podobné podmínky můžeme očekávat i na Deimosu, protože oba měsíce nemají žádnou atmosféru a jsou přímo vystaveny slunečnímu větru – proudu elektricky vodivého plynu, tzv. plazmatu, který nepřetržitě proudí z povrchu Slunce do okolního prostoru rychlostí zhruba 1,6 miliónu kilometrů za hodinu (tj. asi 450 km/s).

Umělecká představa astronautů na měsíci Phobos Autor: NASA
Umělecká představa astronautů na měsíci Phobos
Autor: NASA
Za studované „nabíjecí“ efekty je zodpovědný sluneční vítr. Když narazí do denní strany měsíce Phobos, plazma je absorbováno povrchem. To vytváří hluchá místa na noční straně Phobosu, kde je proud plazmatu zablokován před přímým průnikem. Avšak složení slunečního větru – který je tvořen především dvěma typy elektricky nabitých částic, jmenovitě ionty a elektrony – ovlivňuje jeho proudění. Elektrony jsou více než tisíckrát lehčí než ionty. „Elektrony jednají podobně jako tryskové letadlo – jsou schopné zahnout rychle kolem překážky, ionty se spíše podobají velkým a těžkým bombardérům – mění svůj směr pohybu velmi pomalu,“ vysvětluje William Farrell.

Studie ukázala, že v oblasti na noční straně měsíce Phobos může nastat situace, kdy se na skafandru astronautů a na pojízdných robotech vytvářejí významné elektrické náboje statické elektřiny. Pokud astronauti budou kráčet po povrchu noční strany měsíce, může dojít k přenosu elektrického náboje z prachu a horniny na povrchu na jejich skafandry. Tento prach a hornina jsou velmi špatným vodičem elektřiny, takže náboj nemůže snadno téci zpět na povrch měsíce – a elektrický náboj se začíná hromadit na povrchu skafandru. Provedené výpočty ukázaly, že tento statický náboj může dosáhnout v některých materiálech až několika desítek tisíc voltů. Jestliže se astronaut dotkne něčeho vodivého, například součásti vybavení, může to uvolnit elektrický náboj, možná podobný tomu, jaký uvolníte, když češete koberec a zavadíte o kovovou kliku u dveří.

Tým modeloval proudění slunečního větru kolem měsíce Phobos a pravděpodobné zvyšování elektrického náboje na noční straně, stejně jako v oblastech ve stínu za překážkami, například v největším kráteru Stickney. „Zjistili jsme, že přebytek elektrického náboje v těchto oblastech je neustále zvyšován slunečním větrem, avšak efekt nabíjení je kritický především při vzplanutí slunečních erupcí, jako jsou například výrony koronální hmoty, což jsou husté nárazy slunečního větru,“ dodává William Farrell.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc Phobos, Sluneční vítr


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »