Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Merkur pěkně v detailu

Merkur pěkně v detailu

Detail valů kráteru na Merkuru 6 metrů na px
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington

MESSENGER se brzy zřítí na Merkur, ale to je skvělá příležitost jej nasnímat v ještě větším detailu.

Je to tak. Mise MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) se pomalu chýlí ke svému konci. V současnosti není ještě přesně jisté, zda se sonda zřítí na povrch Merkuru v březnu, nebo až v dubnu, ale to ovlivní pouze další možnosti, jak se sondou manévrovat, když došlo palivo.

Výhodou přibližování se k povrchu Merkuru je však nová várka detailních záběrů povrchu. Rozlišení kolísá podle vzdálenosti od desítek metrů až po dva metry na obrazový bod. Jeden z detailních obrázků je v úvodu článku a zachycuje terasy na okraji kráteru, které vznikly krátce po impaktu s tím, jak se materiál nemohl na strmých svazích udržet. Zachycená oblast má přibližně 6,3 km na výšku a nejmenší detaily jsou velké 6 metrů. Snímek byl zachycen 23. ledna 2015 z výšky přibližně 100 km.

Zastíněný kráter v detailu 7 m na px Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Zastíněný kráter v detailu 7 m na px
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Mise MESSENGERu je jeden velký úspěch. Od startu 3. 8. 2004 se podařilo sondu urychlit průletem kolem Země, dvěma průlety kolem Venuše a před samotným navedením na oběžnou dráhu Merkuru také došlo k třem průletům kolem této planety. Od 18. března 2011 tedy sonda zkoumá Merkur detailně z jeho oběžné dráhy a jistě by v tom pokračovala nadále, kdyby nezačalo docházet palivo na korekce dráhy. Naštěstí to nevadí, protože plánovaná základní mise už dávno skončila.

Díra Hollow Dali na Merkuru v detailu 9 metrů na px Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Díra Hollow Dali na Merkuru v detailu 9 metrů na px
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Další snímky ukazují dva různé krátery, opět ve velmi vysokém detailu 7, resp. 9 metrů na pixel. Jak vidíme, uprostřed jednoho kráteru je převážně stín a není to náhoda. Sem Slunce nikdy nesvítí. Slunce ozařuje stěny kráteru, ale nemá šanci roztavit případný led na jeho dně. Druhý kráter je zajímavou kombinací světlého a tmavého materiálu. Vědci v oblasti Dali, kde je díra vyfotografována, nacházejí mnoho takových prohlubní ve spojení s tmavým materiálem.

Sonda obíhá Merkur po protáhlé dráze, přičemž bod planetě nejbližší se neustále přibližuje jejímu povrchu. Toto snižování dráhy je pravidelně upravováno korekčními zážehy. V září 2014 tak byla dráha zvýšena z 24 km na 94 km, v říjnu z 26 na 186 km a konečně 21. ledna 2015 byla dráha naposledy upravena tak, že nejbližší bod byl zvýšen z 26 km na 105 km. Technici přišli v roce 2014 s tím, že ke zvýšení dráhy lze kromě paliva použít také hélium z okruhu sloužícího k natlakování paliva. Díky tomu bude moci být mise prodloužena asi o měsíc. Přesné datum pádu na povrch je těžké určit, protože to záleží na tom, zda se ještě podaří využít zbytky hélia k další korekci dráhy. Zatím to vypadá na konec dubna.

Zdroj:

http://earthsky.org/todays-image/amazing-mercury-close-up
http://messenger.jhuapl.edu/




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Merkur, Sonda MESSENGER


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »