Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Měsíc při zatmění zasáhl asteroid, ze Země to nafotili i Češi

Měsíc při zatmění zasáhl asteroid, ze Země to nafotili i Češi

Dopad meteoroidu a zatmění Měsíce 2019/01
Autor: Libor Hašpl

Internetem nyní koluje fascinující zpráva, která navzdory své nezvyklosti je skutečně pravdivá. Během pondělního úplného zatmění Měsíce 21. ledna ráno, konkrétně v 5 hodin 41 minut a 43 sekund středoevropského času, zasáhlo kosmické těleso o velikosti několik desítek centimetrů a hmotnosti asi 10 kilogramů Měsíc. Událost jako taková není zas tak vzácná, Měsíc zasahují velké počty vesmírných projektilů denně (neboť Měsíc nemá atmosféru), nicméně v tomto případě samotný dopad zachytily desítky pozorovatelů z celého světa a byli mezi nimi i Češi.

Důvod, proč se podařilo záblesk při dopadu tělesa na Měsíc zachytit tak početně, je celkem logický - úkaz nastal zhruba při počátku úplného zatmění, kdy mnozí fotografové již velice hojně fotili úplné ponoření Měsíce do zemského stínu (a krásné barvy v něm). Dále bylo zatmění pozorovatelné (za dobrého počasí) z velké plochy Evropy a USA, což jsou oblasti v tuto chvíli disponující největším počtem nadšených i profesionálních astrofotografů, hvězdáren, které úkaz přenášely živě přes internet, a dalších subjektů zaznamenávajících úkaz ve vysoké kvalitě. Neposledně se na úspěchu podepsal i fakt, že Měsíc byl při tomto úplňku také poblíž perigea (na své eliptické dráze blíž k Zemi) a tedy na obloze větší, což usnadnilo zaznamenat slabší detaily než při běžném úplňku.

Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 zasáhl malý asteroid. Autor: Petr Horálek.
Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 zasáhl malý asteroid.
Autor: Petr Horálek.

Právě samotné zatmění pak napomohlo dopad kosmického tělesa (respektive záblesk při dopadu) zachytit, neboť měsíční povrch v místě dopadu byl již hluboko v zemském stínu a dosti tmavý na to, aby záblesk pěkně kontrastně vynikl. Z českých fotografů se úkaz podařilo zaznamenat Liboru Hašplovi přes dalekohled s průměrem 0,2 metru z Velkého Oseku, členům astronomického kroužku přes 0,45m dalekohled na pardubické hvězdárně nebo Petru Horálkovi, který úkaz snímal na kapverdském ostrově Boa Vista 1m teleobjektivem. Petr Horálek měl navíc obří štěstí v tom, že ještě 15 sekund před zábleskem před Měsícem přecházela hustá oblačnost. Kraťoučký záblesk je také patrný na videu z brněnské hvězdárny a planetária. Tamní pracovníci úkaz přenášeli živě přes internet (bodový záblesk je patrný v čase 1:27:30 v levé části kotouče "na osmé hodině"). Druhé video brněnské hvězdárny pak ukazuje záblesk v detailu.

Záznam dopadu malého asteroidu na měsíční povrh 21. ledna 2019. Autor: Adam Malíř
Záznam dopadu malého asteroidu na měsíční povrh 21. ledna 2019.
Autor: Adam Malíř

Podle Spaceweather.com se na základě přesných měření zejména pomocí ostrého snímku nizozemského fotografa Christiana Fröschlina podařilo spočítat polohu nového kráteru v selenografických souřadnicích na 29,47°J a 67,77°Z ± 4 km, tedy západně od kráteru Lagrange H. To umožní technikům z NASA během budoucího snímkování Měsíce družicí  Lunar Reconnaissance Orbiter kráter identifikovat a nafotografovat.

Záblesk při dopadu asteroidu na Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 v 5:41:43 SEČ. Autor: Christian Fröschlin.
Záblesk při dopadu asteroidu na Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 v 5:41:43 SEČ.
Autor: Christian Fröschlin.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com: Měsíc zasáhl meteoroid
[2] Fotogalerie zatmění Měsíce 21. ledna
[3] Světová galerie zatmění na Spaceweather.com
[4] Reddit: Diskuzní fórum k záznamu úkazu
[5] Snímek dne NASA 25. ledna: Zásah Měsíce



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Asteroid, Zatmění měsíce 21. ledna 2019


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »