Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Měsíc při zatmění zasáhl asteroid, ze Země to nafotili i Češi

Měsíc při zatmění zasáhl asteroid, ze Země to nafotili i Češi

Dopad meteoroidu a zatmění Měsíce 2019/01
Autor: Libor Hašpl

Internetem nyní koluje fascinující zpráva, která navzdory své nezvyklosti je skutečně pravdivá. Během pondělního úplného zatmění Měsíce 21. ledna ráno, konkrétně v 5 hodin 41 minut a 43 sekund středoevropského času, zasáhlo kosmické těleso o velikosti několik desítek centimetrů a hmotnosti asi 10 kilogramů Měsíc. Událost jako taková není zas tak vzácná, Měsíc zasahují velké počty vesmírných projektilů denně (neboť Měsíc nemá atmosféru), nicméně v tomto případě samotný dopad zachytily desítky pozorovatelů z celého světa a byli mezi nimi i Češi.

Důvod, proč se podařilo záblesk při dopadu tělesa na Měsíc zachytit tak početně, je celkem logický - úkaz nastal zhruba při počátku úplného zatmění, kdy mnozí fotografové již velice hojně fotili úplné ponoření Měsíce do zemského stínu (a krásné barvy v něm). Dále bylo zatmění pozorovatelné (za dobrého počasí) z velké plochy Evropy a USA, což jsou oblasti v tuto chvíli disponující největším počtem nadšených i profesionálních astrofotografů, hvězdáren, které úkaz přenášely živě přes internet, a dalších subjektů zaznamenávajících úkaz ve vysoké kvalitě. Neposledně se na úspěchu podepsal i fakt, že Měsíc byl při tomto úplňku také poblíž perigea (na své eliptické dráze blíž k Zemi) a tedy na obloze větší, což usnadnilo zaznamenat slabší detaily než při běžném úplňku.

Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 zasáhl malý asteroid. Autor: Petr Horálek.
Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 zasáhl malý asteroid.
Autor: Petr Horálek.

Právě samotné zatmění pak napomohlo dopad kosmického tělesa (respektive záblesk při dopadu) zachytit, neboť měsíční povrch v místě dopadu byl již hluboko v zemském stínu a dosti tmavý na to, aby záblesk pěkně kontrastně vynikl. Z českých fotografů se úkaz podařilo zaznamenat Liboru Hašplovi přes dalekohled s průměrem 0,2 metru z Velkého Oseku, členům astronomického kroužku přes 0,45m dalekohled na pardubické hvězdárně nebo Petru Horálkovi, který úkaz snímal na kapverdském ostrově Boa Vista 1m teleobjektivem. Petr Horálek měl navíc obří štěstí v tom, že ještě 15 sekund před zábleskem před Měsícem přecházela hustá oblačnost. Kraťoučký záblesk je také patrný na videu z brněnské hvězdárny a planetária. Tamní pracovníci úkaz přenášeli živě přes internet (bodový záblesk je patrný v čase 1:27:30 v levé části kotouče "na osmé hodině"). Druhé video brněnské hvězdárny pak ukazuje záblesk v detailu.

Záznam dopadu malého asteroidu na měsíční povrh 21. ledna 2019. Autor: Adam Malíř
Záznam dopadu malého asteroidu na měsíční povrh 21. ledna 2019.
Autor: Adam Malíř

Podle Spaceweather.com se na základě přesných měření zejména pomocí ostrého snímku nizozemského fotografa Christiana Fröschlina podařilo spočítat polohu nového kráteru v selenografických souřadnicích na 29,47°J a 67,77°Z ± 4 km, tedy západně od kráteru Lagrange H. To umožní technikům z NASA během budoucího snímkování Měsíce družicí  Lunar Reconnaissance Orbiter kráter identifikovat a nafotografovat.

Záblesk při dopadu asteroidu na Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 v 5:41:43 SEČ. Autor: Christian Fröschlin.
Záblesk při dopadu asteroidu na Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 v 5:41:43 SEČ.
Autor: Christian Fröschlin.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com: Měsíc zasáhl meteoroid
[2] Fotogalerie zatmění Měsíce 21. ledna
[3] Světová galerie zatmění na Spaceweather.com
[4] Reddit: Diskuzní fórum k záznamu úkazu
[5] Snímek dne NASA 25. ledna: Zásah Měsíce



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Asteroid, Zatmění měsíce 21. ledna 2019


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »