Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mezihvězdná kometa 2I/Borisov se rozpadá – potvrzují to snímky z HST

Mezihvězdná kometa 2I/Borisov se rozpadá – potvrzují to snímky z HST

Snímky mezihvězdné komety 2I/Borisov z konce března 2020
Autor: NASA/ESA/Hubble/STScI/Jewitt et. al

Zdá se, že se vskutku blíží konec cesty mezihvězdného objektu 2I/Borisov – komety, která překonala světelné roky prostoru předtím, než se dostala k možnému zániku ve Sluneční soustavě. Současná data naznačují, že se kometa rozpadá. Nedávná pozorování pomocí Hubbleova kosmického teleskopu HST ukazují, že se kometa rozdělila přinejmenším na dvě části.

Snímky z 23. března 2020 ukazují jedno vnitřní jasné jádro podobné tomu, jaké bylo pozorováno na všech předcházejících snímcích komety 2I/Borisov pořízených pomocí HST,“ napsal tým astronomů, jehož vedoucím je David Jewitt z University of California Los Angeles. „Na rozdíl od snímků z 30. března 2020, které ukazují zřetelně jádro skládající se ze dvou samostatných komponent vzdálených od sebe 0,1 obloukové vteřiny (přibližně 180 kilometrů ve vzdálenosti komety) a uspořádané v souladu s hlavní osou prachové komy.“

To nejsou vůbec neočekávané přelomové události. Astronomové byli nadšení pozorováním komety následně po nejtěsnějším přiblížení ke Slunci neboli po průchodu perihéliem, a to konkrétně 8. 12. 2019. Je téměř běžné pro komety, že se rozpadnou, jakmile se přiblíží blízko ke Slunci a projdou perihéliem. Domníváme se, že dochází k odplynování v důsledku sublimace kometárních ledů jako důsledek zahřívání Sluncem. Předpokládá se, že dojde k roztočení kometárního jádra způsobující fragmentaci v důsledku dostředivé nestability.

Ne všechny komety se rozpadnou jako tato, takže astronomové při pozorování očekávali, jestli 2I/Borisov – kometa objevená koncem srpna minulého roku s trajektorií naznačující, že k nám doputovala z prostoru za hranicemi Sluneční soustavy – bude pokračovat dále na své cestě nebo ukončí své putování právě zde možným rozpadem.

A docela s jistotou se poslední měsíc zdálo, že druhá varianta bude právě tento případ. Skupina polských astronomů pod vedením Michala Drahuse a Piotra Guzika z Jagelonské univerzity oznámila, že počátkem března kometa podstatně zjasnila, a to na dvojnásobek během několika dnů. Toto chování, jak astronomové říkají, „výrazně svědčilo o probíhající fragmentaci jádra.“

V souladu s těmito novými pozorováními minimálně od 28. března 2020 je nyní kometa rozpadlá na více kousků. „Dvojitý vzhled ukazující na odlomení fragmentu jádra je zřetelně potvrzen na snímku pořízeném pomocí HST 28. března 2020,“ napsal tým pod vedením Davida Jewitta.

Tento proces se může zdát jako smutná zpráva o kometě 2I/Borisov, avšak je to úžasná příležitost pro astronomy. Jak bude kometa dále fragmentovat, můžeme pořizovat snímky jejího spektra ke zjištění, z čeho se skládá a jak je podobná nebo zda se odlišuje od komet ve Sluneční soustavě.

Až doposud pozorování odhalila, že barva komety a její složení jsou ve skutečnosti velmi podobné kometám z vnějšího okraje Sluneční soustavy. To je vzrušující, protože komety Sluneční soustavy mohly přenášet ingredience pro vznik života na Zemi. Jestliže je kometa 2I/Borisov podobná těmto kometám, naznačuje to, že komety mohou přenášet takovéto ingredience rovněž na planety v jiných soustavách.

Odhaduje se, že pozorovaný fragment se od jádra vzdaluje rychlostí přibližně 0,3 m/s, což odpovídá podobným případům pozorovaným u komet Sluneční soustavy s velikostí jádra pod jeden kilometr. Očekává se, že HST bude moci objekt 2I/Borisov pozorovat ještě několik měsíců.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rozpad jádra, Mezihvězdná kometa 2I/Borisov, HST


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »