Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mezinárodní heliofyzikální rok 2007 v České republice zahájen

Mezinárodní heliofyzikální rok 2007 v České republice zahájen

IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)
IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)
Na tiskové konferenci 23.ledna 2007, kterou uspořádaly Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Česká astronomická společnost a Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR, byl oficiálně zahájen Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY 2007) v České republice. V celosvětovém měřítku se tak stane na půdě OSN ve Vídni 19. – 20. února 2007, kde bude Česká republika také zastoupena. Veškeré informace naleznete na stránkách o IHY 2007.

IHY 2007 navazuje na mezinárodní polární roky v letech 1882–1883, 1932–1933 a především na Mezinárodní geofyzikální rok 1957. Spolupracuje se současnými vyhlášenými mezinárodními roky výzkumu Země a jejích polárních oblastí. Mezinárodní heliofyzikální rok se koná 50 let po Mezinárodním geofyzikálním roku a v roce 50. výročí od vypuštění první umělé družice Země. Obojí má pro IHY 2007 velký význam, protože za posledního půl století se zcela zásadním způsobem změnily nástroje výzkumu Slunce a prostoru mezi Sluncem a Zemí, zejména zásluhou kosmonautiky. IHY 2007 v rámci velmi široké mezinárodní spolupráce rozšíří dosavadní oblast výzkumu z polárních oblastí (1882 a 1932), celé planety (1957) až ke Slunci a do meziplanetárního prostoru ve Sluneční soustavě (2007). Výzkum se bude věnovat naší nejbližší hvězdě – Slunci (proto heliofyzikální) – jeho okolí (tzv. heliosféře) a atmosféře a magnetosféře Země, která na sluneční činnost reaguje. Kosmické počasí je tématem vědeckým i velmi populárním, sluneční činnost ovlivňuje naši planetu. Sekretariát Mezinárodního heliofyzikálního roku IHY 2007 hostí Americký geofyzikální svaz ve Washingtonu.

IHY 2007 - řečníci při zahájení (F.Fárník, E.Marková, P.Heinzel)
IHY 2007 - řečníci při zahájení (F.Fárník, E.Marková, P.Heinzel)
Tisková konference k zahájení Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007. Zleva předseda českého organizačního výboru Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 a vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. RNDr. František Fárník, CSc., ředitelka Hvězdárny v Úpici a předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Eva Marková, CSc. a ředitel Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.
IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)
IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)
Mezinárodní heliofyzikální rok 2007 byl v České republice slavnostně zahájen na tiskové konferenci 23.ledna. Celosvětové slavnostní zahájení je připraveno na dny 19. a 20. února na půdě OSN ve Vídni, kde bude Česká republika také zastoupena. Na fotografii zleva: předseda českého organizačního výboru Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 a vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. RNDr. František Fárník, CSc., ředitelka Hvězdárny v Úpici a předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Eva Marková, CSc. a ředitel Astronomického ústavu AV ČR,v.v.i. Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »