Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Možný úlomek komety C/1915 R1 (Mellish) patrně zanikl u Slunce
Marek Biely Vytisknout článek

Možný úlomek komety C/1915 R1 (Mellish) patrně zanikl u Slunce

Zanikající kometa C/2016 R3 (Borisov) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Psal se rok 1915, když John Edward Mellish objevil další kometu. Objekt dostal označení C/1915 R1 (Mellish) a protože perihel komety ležel více než dvakrát blíže Slunci než oběžná dráha planety Země, stala se z této komety vcelku jasná vlasatice. Takřka přesně o 101 let později byla objevena kometa s podobnými dráhovými parametry. S ní to však už tak slavně nedopadlo.

Dne 11. září letošního roku objevil amatérský astronom Gennady Borisov kometu s jasností 16,0 mag. Jak je při nálezech nových komet obvyklé, objekt byl nejprve zařazen na stránku The Possible Comet Confirmation Page, kde ovšem zůstával déle oproti zvyklostem. Výpočtáři drah totiž zjistili, že kometa, kterou dnes známe již jako C/2016 R3 (Borisov), má extrémně podobnou dráhu právě s Mellishem objevenou C/1915 R1. Ta, ač byla poměrně jasná, měla špatné podmínky pozorování, a proto nebyly známy některé podrobnosti její dráhy jako například perioda. Vědci se tím pádem zprvu domnívali, že se nám po 101 letech navrátila kometa C/1915 R1 (Mellish). Tato domněnka se ale nakonec ukázala být mylnou.

V dnešní době totiž disponujeme prvotřídní technikou - velkými dalekohledy, vybavenými CCD kamerami. Ač tedy byla Borisovova kometa špatně pozorovatelná, přesně jako o 101 let dříve C/1915 R1 (Mellish), oproti pouhým jednotkám vizuálních pozorování byly nasbírány desítky pozorování  dalekohledy s CCD kamerami. Tato pozorování pomohla výborně definovat dráhu komety C/2016 R3 (Borisov) s tím, že určila periodu komety na necelých 1700 let. Znamená to, že o kometu C/1915 R1 (Mellish) se tentokrát rozhodně nejednalo, pravděpodobně jde ovšem o její menší úlomek, což lze určit s ohledem na velkou podobnost drah obou komet.

A jak to vlastně s kometou C/2016 R3 (Borisov) dopadlo? Zdá se, že neslavně. Kometa byla pozorovatelná ze severní polokoule jen do konce září, a to navíc, jak už bylo zmíněno, za velmi špatných pozorovacích podmínek. Za toto období bylo potvrzeno její zjasnění na 12 mag. Říjen byl ve znamení její konjunkce se Sluncem, v listopadu se již měla objevit na jižní obloze. Kometa měla v průběhu října zjasnit k 10 mag, ale zdá se, že této hodnoty nikdy nedosáhla. Na přelomu října a listopadu totiž prolétala pouhých 0,35 AU od sondy STEREO, v jejímž zorném poli by za těchto okolností musela být velmi jasná. Kometa tam však vůbec nebyla zpozorována a ač jsou její nynější pozorovací podmínky na jižní polokouli stejně špatné, jako v září od nás, při dosažení jasnosti 10 mag, ba i 12 mag, by ji zpozorovaly alespoň velké teleskopy s CCD kamerami. Je proto více než pravděpodobné, že malé jádro komety C/2016 R3 (Borisov) nepřežilo průlet přísluním, jenž nastal 10. října letošního roku ve vzdálenosti necelých 0,45 AU od Slunce. Po delší době jsme tak patrně byli svědky zániku komety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa C/2016 R3 (Borisov) v databázi komet Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa borisov, Kometa mellish


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »