Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Možný úlomek komety C/1915 R1 (Mellish) patrně zanikl u Slunce
Marek Biely Vytisknout článek

Možný úlomek komety C/1915 R1 (Mellish) patrně zanikl u Slunce

Zanikající kometa C/2016 R3 (Borisov) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Psal se rok 1915, když John Edward Mellish objevil další kometu. Objekt dostal označení C/1915 R1 (Mellish) a protože perihel komety ležel více než dvakrát blíže Slunci než oběžná dráha planety Země, stala se z této komety vcelku jasná vlasatice. Takřka přesně o 101 let později byla objevena kometa s podobnými dráhovými parametry. S ní to však už tak slavně nedopadlo.

Dne 11. září letošního roku objevil amatérský astronom Gennady Borisov kometu s jasností 16,0 mag. Jak je při nálezech nových komet obvyklé, objekt byl nejprve zařazen na stránku The Possible Comet Confirmation Page, kde ovšem zůstával déle oproti zvyklostem. Výpočtáři drah totiž zjistili, že kometa, kterou dnes známe již jako C/2016 R3 (Borisov), má extrémně podobnou dráhu právě s Mellishem objevenou C/1915 R1. Ta, ač byla poměrně jasná, měla špatné podmínky pozorování, a proto nebyly známy některé podrobnosti její dráhy jako například perioda. Vědci se tím pádem zprvu domnívali, že se nám po 101 letech navrátila kometa C/1915 R1 (Mellish). Tato domněnka se ale nakonec ukázala být mylnou.

V dnešní době totiž disponujeme prvotřídní technikou - velkými dalekohledy, vybavenými CCD kamerami. Ač tedy byla Borisovova kometa špatně pozorovatelná, přesně jako o 101 let dříve C/1915 R1 (Mellish), oproti pouhým jednotkám vizuálních pozorování byly nasbírány desítky pozorování  dalekohledy s CCD kamerami. Tato pozorování pomohla výborně definovat dráhu komety C/2016 R3 (Borisov) s tím, že určila periodu komety na necelých 1700 let. Znamená to, že o kometu C/1915 R1 (Mellish) se tentokrát rozhodně nejednalo, pravděpodobně jde ovšem o její menší úlomek, což lze určit s ohledem na velkou podobnost drah obou komet.

A jak to vlastně s kometou C/2016 R3 (Borisov) dopadlo? Zdá se, že neslavně. Kometa byla pozorovatelná ze severní polokoule jen do konce září, a to navíc, jak už bylo zmíněno, za velmi špatných pozorovacích podmínek. Za toto období bylo potvrzeno její zjasnění na 12 mag. Říjen byl ve znamení její konjunkce se Sluncem, v listopadu se již měla objevit na jižní obloze. Kometa měla v průběhu října zjasnit k 10 mag, ale zdá se, že této hodnoty nikdy nedosáhla. Na přelomu října a listopadu totiž prolétala pouhých 0,35 AU od sondy STEREO, v jejímž zorném poli by za těchto okolností musela být velmi jasná. Kometa tam však vůbec nebyla zpozorována a ač jsou její nynější pozorovací podmínky na jižní polokouli stejně špatné, jako v září od nás, při dosažení jasnosti 10 mag, ba i 12 mag, by ji zpozorovaly alespoň velké teleskopy s CCD kamerami. Je proto více než pravděpodobné, že malé jádro komety C/2016 R3 (Borisov) nepřežilo průlet přísluním, jenž nastal 10. října letošního roku ve vzdálenosti necelých 0,45 AU od Slunce. Po delší době jsme tak patrně byli svědky zániku komety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa C/2016 R3 (Borisov) v databázi komet Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa borisov, Kometa mellish


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »