Možný úlomek komety C/1915 R1 (Mellish) patrně zanikl u Slunce
Autor: Michael Jäger
Psal se rok 1915, když John Edward Mellish objevil další kometu. Objekt dostal označení C/1915 R1 (Mellish) a protože perihel komety ležel více než dvakrát blíže Slunci než oběžná dráha planety Země, stala se z této komety vcelku jasná vlasatice. Takřka přesně o 101 let později byla objevena kometa s podobnými dráhovými parametry. S ní to však už tak slavně nedopadlo.
Dne 11. září letošního roku objevil amatérský astronom Gennady Borisov kometu s jasností 16,0 mag. Jak je při nálezech nových komet obvyklé, objekt byl nejprve zařazen na stránku The Possible Comet Confirmation Page, kde ovšem zůstával déle oproti zvyklostem. Výpočtáři drah totiž zjistili, že kometa, kterou dnes známe již jako C/2016 R3 (Borisov), má extrémně podobnou dráhu právě s Mellishem objevenou C/1915 R1. Ta, ač byla poměrně jasná, měla špatné podmínky pozorování, a proto nebyly známy některé podrobnosti její dráhy jako například perioda. Vědci se tím pádem zprvu domnívali, že se nám po 101 letech navrátila kometa C/1915 R1 (Mellish). Tato domněnka se ale nakonec ukázala být mylnou.
V dnešní době totiž disponujeme prvotřídní technikou - velkými dalekohledy, vybavenými CCD kamerami. Ač tedy byla Borisovova kometa špatně pozorovatelná, přesně jako o 101 let dříve C/1915 R1 (Mellish), oproti pouhým jednotkám vizuálních pozorování byly nasbírány desítky pozorování dalekohledy s CCD kamerami. Tato pozorování pomohla výborně definovat dráhu komety C/2016 R3 (Borisov) s tím, že určila periodu komety na necelých 1700 let. Znamená to, že o kometu C/1915 R1 (Mellish) se tentokrát rozhodně nejednalo, pravděpodobně jde ovšem o její menší úlomek, což lze určit s ohledem na velkou podobnost drah obou komet.
A jak to vlastně s kometou C/2016 R3 (Borisov) dopadlo? Zdá se, že neslavně. Kometa byla pozorovatelná ze severní polokoule jen do konce září, a to navíc, jak už bylo zmíněno, za velmi špatných pozorovacích podmínek. Za toto období bylo potvrzeno její zjasnění na 12 mag. Říjen byl ve znamení její konjunkce se Sluncem, v listopadu se již měla objevit na jižní obloze. Kometa měla v průběhu října zjasnit k 10 mag, ale zdá se, že této hodnoty nikdy nedosáhla. Na přelomu října a listopadu totiž prolétala pouhých 0,35 AU od sondy STEREO, v jejímž zorném poli by za těchto okolností musela být velmi jasná. Kometa tam však vůbec nebyla zpozorována a ač jsou její nynější pozorovací podmínky na jižní polokouli stejně špatné, jako v září od nás, při dosažení jasnosti 10 mag, ba i 12 mag, by ji zpozorovaly alespoň velké teleskopy s CCD kamerami. Je proto více než pravděpodobné, že malé jádro komety C/2016 R3 (Borisov) nepřežilo průlet přísluním, jenž nastal 10. října letošního roku ve vzdálenosti necelých 0,45 AU od Slunce. Po delší době jsme tak patrně byli svědky zániku komety.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa C/2016 R3 (Borisov) v databázi komet Seiichiho Yoshidy
Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu
O autorovi
Marek Biely
Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.
