Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Plutu kdysi byly řeky a jezera kapalného dusíku

Na Plutu kdysi byly řeky a jezera kapalného dusíku

Pluto v nepravých barvách
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/SWRI

Kosmická sonda New Horizons odhalila zajímavé povrchové rysy Pluta v bohatých detailech, když prolétla kolem trpasličí planety v červenci 2015. Některé z pozorovaných útvarů vypadají jako fotografie řek a jezer, která jsou pevně „ukotvena“ na místě díky nízkým teplotám na povrchu Pluta. Avšak nyní se vědci studující nová data přicházející ze sondy New Horizons domnívají, že tato zmrzlá jezera a řeky mohly být kdysi zaplněny kapalným dusíkem.

Pluto se tak stalo překvapivě aktivním tělesem. Sonda New Horizons ukázala, že v atmosféře Pluta mohou existovat oblaka, a také pohoří, která mohou být ledovými vulkány a srázy tvořené metanovým ledem, který se rozpouští a vytváří rozsáhlé pláně. Jestliže na povrchu Pluta existovala jezera a řeky kapalného dusíku, souhlasilo by to s naším rozvojem poznání Pluta jako mnohem aktivnější trpasličí planety, než jsme si dříve mysleli.

Richard Binzel, člen týmu New Horizons z MIT, předpokládá, že kapalný dusík mohl na Plutu existovat před 800 až 900 milióny roků. Souvisí to se sklonem rotační osy Pluta, který činí 120°, což je mnohem výraznější než sklon rotační osy Země, který činí 23,5°. Počítačové modelování napovídá, že tento sklon mohl dokonce být ještě mnohem větší před několika milióny roků.

Důsledkem tohoto velkého sklonu je skutečnost, že slunečnímu záření byla vystavena velká část povrchu Pluta. To vede k dostatečnému zahřívání Pluta, což umožňovalo kapalnému dusíku téci napříč povrchem trpasličí planety. Tyto změny sklonu rotační osy (včetně precese a excentricity dráhy) mají vliv na místní klima, což označujeme jako Milankovičovy cykly. Stejné cykly mají podobný vliv na zemské klima, i když ne tak extrémní, jako na Plutu.

Detailní pohled na zamrzlé jezero kapalného dusíku o délce 30 km Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/SWRI
Detailní pohled na zamrzlé jezero kapalného dusíku o délce 30 km
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/SWRI
Podle Richarda Binzela se Pluto může nacházet někde mezi dvěma teplotními extrémy. Znamená to, že Pluto může být v budoucnu znovu dostatečně teplé pro výskyt kapalného dusíku. Taková situace může nastat za stovky miliónů roků. „Právě teď se Pluto nachází mezi dvěma extrémními stavy klimatu,“ upřesňuje Richard Binzel.

Alan Stern je planetologem na Southwest Research Institute a hlavním vědeckým pracovníkem mise New Horizons. Domnívá se, že tyto dlouhé cykly klimatických změn mohou mít velmi výrazný vliv na Pluto, které má atmosféru bohatou na dusík. V dávných dobách byla atmosféra Pluta mnohem hustější než dnešní ovzduší planety Mars. „To otevírá možnost, že kapalný dusík mohl kdysi jednou za čas téci po povrchu trpasličí planety Pluto,“ říká Alan Stern.

Značné množství dat stále přichází ze sondy New Horizons, přibližně polovinu z nich již mají vědci k dispozici. Data a dodatečné analýzy však mohou zpochybnit rodící se představu, že Pluto mělo a bude mít znovu a znovu na svém povrchu jezera kapalného dusíku. „Jsme teprve na začátku porozumění dlouhodobým změnám klimatu na Plutu,“ říká Richard Binzel.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] americaspace.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Trpasličí planeta Pluto


38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Venuše za denního světla mobilem přes dalekohled.

Další informace »