Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  NASA snížila na nulu pravděpodobnost srážky Země s velikým asteroidem v roce 2036
Vít Straka Vytisknout článek

NASA snížila na nulu pravděpodobnost srážky Země s velikým asteroidem v roce 2036

Asteroid Apophis Autor: NASA
Asteroid Apophis
Autor: NASA
Když američtí astronomové v roce 2004 objevili asteroid Apophis a provedli prvotní propočty jeho dráhy, zajisté je polil studený pot – výsledky ukázaly dva velmi blízké průlety kolem Země v letech 2029 a 2036, oba s možností srážky, Apophis je přitom těleso s nemalými parametry. Nebezpečí v roce 2029 se postupem času a dalším výzkumem podařilo vyloučit, Damoklův meč, datovaný sedm let poté, však nad Zemí zůstal viset. K jeho eliminaci upřesněním parametrů dráhy posloužil astronomům vzdálený průlet Apophisu kolem Země 9. ledna, tuto středu.

Apophis byl oficiálně objeven 19. června 2004 astronomy Royem Tuckerem, Davidem Tholenem a Fabriziem Bernardiem na Kitt Peak National Observatory ve státě Arizona. Pozornost médií a vědců na sebe rychle strhnul pravděpodobností srážky se Zemí v roce 2029, vyčíslenou na 2,7 procenta (1 ku 37), obecně neveliké číslo, ve vesmírných poměrech a ve srovnání s ostatními asteroidy však nezanedbatelné. Informace, získané později průzkumem starých snímků oblohy, dodaly vědcům dostatek jistoty k vyloučení dotyčné srážky se Zemí.

I tak ale půjde o zásadní událost, 13. dubna 2029 má Apophis minout zemský povrch o maximální vzdálenost pouhých asi 31 300 kilometrů, dle NASA to bude nejtěsnější průlet takto velkého asteroidu (NASA jeho průměr srovnává se třemi a půl fotbalovými hřišti, dle wikipedie jeho průměr činí konkrétně asi 325 metrů). Určitě si na průletu smlsnou astronomové, jasnost asteroidu má dosáhnout 3,4 jednotky magnitudy a zdánlivá rychlost na nebi bude asi 42 stupňů za hodinu.

I přes uklidnění nervů v souvislosti s rokem 2029 zůstávala skvrna na poli jistoty bezpečí Země při návratu Apophisu v roce 2036. A tu teprve nyní odstranili vědci z Jet Propulsion Laboratory, střediska NASA v kalifornské Pasadeně. Využili přitom nejnovější data z pozorování tělesa v letech 2011 a 2012 a zejména během času před jeho vzdáleným průletem kolem Země 9. ledna letošního roku, kdy se nám přiblížil na cca 14,5 milionu kilometrů.

Tříbarevný pohled na Apophis z orbitální observatoře Herschel Autor: ESA
Tříbarevný pohled na Apophis z orbitální observatoře Herschel
Autor: ESA
„Díky novým údajům, získaným observatořemi Magdalena Ridge (Nové Mexiko) a Pan-STARRS (Havaj) a nejnovějším datům z radaru Goldstone Solar System Radar jsme mohli efektivně vyloučit možnost srážky s Apophisem roku 2036,“ řekl Donald Yeomans, manažer výzkumu blízkozemních objektů v Jet Propulsion Laboratory. „Možnosti srážky jsou momentálně menší než jedna ku milionu, díky čemuž jsme si jisti, že můžeme vyloučit náraz asteroidu do Země v roce 2036,“ pokračuje Yeomans a neopomíná vědecký význam a atraktivitu objektu.

Milovníci blízkých průletů asteroidů kolem Země si však přijdou na své mnohem dříve – konkrétně 15. února, kdy má Zemi o pouhých asi 27 000 kilometrů minout 40metrový asteroid 2012 DA14. Těsné průlety takto malých těles však nastávají statisticky i vícekrát za rok, nepůjde tedy o velikou vzácnost. Apophis vyniká svou poměrně výraznou velikostí.

Díky zprovozňování nových teleskopů, modernizaci starších a zdokonalováním procesu výpočtů drah není astronomie blízkozemních objektů podle Yeomanse nikdy nudná.

Angličtiny znalí mohou navštívit webovou stránku Jet Propulsion Laboratory o asteroidech a blízkozemních objektech.

Zdroj:

NASA 10. 1. 2013

Apophis na wikipedii




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Blízkozemní planetka, Apophis


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »