Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nejdelší řeka na měsíci Titan

Nejdelší řeka na měsíci Titan

Radarový snímek části toku řeky na Titanu Autor: NASA/JPL–Caltech/ASI
Radarový snímek části toku řeky na Titanu
Autor: NASA/JPL–Caltech/ASI
Mezinárodní mise sondy Cassini zkoumající planetu Saturn s prstenci a jejími měsíci vedla k objevu řeky, která vypadá jako zmenšená mimozemská verze africké řeky Nil; říční koryto se nachází na Saturnově měsíci Titan a rozprostírá se v délce více než 400 km (měřeno od „pramene“ až po ústí do velkého jezera).

Jedná se o první snímek s vysokým rozlišením, na kterém byl zachycen tak obrovský říční systém – kromě naší planety.

Vědci usoudili, že tato řeka je zaplněna kapalinou, protože se na radarovém snímku s vysokým rozlišením jeví tmavá po celé své délce, což signalizuje hladký „povrch“ toku řeky. Podobně by se jevily na radarových snímcích i velké pozemské řeky.

„Ačkoliv je zde patrno několik přítoků a místních meandrů, relativně rovné koryto řeky naznačuje, že její tok sleduje trasu pravděpodobného zlomu a nakonec se vlévá do jižního okraje velkého jezera,“ říká Jani Radebaughová, členka radarového týmu sondy Cassini na Brigham Young University, USA.

Titan je jediným dalším tělesem ve Sluneční soustavě kromě Země, o kterém víme, že na jeho povrchu stabilně existuje kapalná látka. Zatímco na Zemi se hydrologický cyklus spoléhá na vodu, odpovídající cykly na Titanu zahrnují kapalné uhlovodíky, jako je etan a metan.

Snímky ve viditelném světle pořízené v průběhu roku 2010 kamerou na palubě sondy Cassini odhalily oblasti, které ztmavly následně po intenzivním dešti. Na Titanu tedy občas prší.

Vizuální pozorování a mapování pomocí infračerveného spektrometru v roce 2008 potvrdila přítomnost kapalných uhlovodíků na jižní polokouli měsíce Titan, například v jezeru pojmenovaném Ontario Lacus.

Radarový snímek toku nejdelší řeky na Titanu Autor: NASA/JPL–Caltech/ASI
Radarový snímek toku nejdelší řeky na Titanu
Autor: NASA/JPL–Caltech/ASI
„Tento radarový snímek řeky na Titanu poskytuje další skvělou momentku měnícího se tělesa, na kterém byly poprvé objeveny stopy říčních koryt na základě snímků z evropského modulu Huygens, které byly pořízeny během přistání na povrchu Saturnova měsíce v roce 2005,“ říká Nicolas Altobelli, vědecký pracovník ESA, který se podílel na projektu Cassini.

Publikovaný radarový snímek řeky byl pořízen 26. 9. 2012 na 87. těsném průletu sondy Cassini kolem měsíce Titan. Koryto této dlouhé řeky se nachází na severní polokouli měsíce a ústí do velkého jezera Ligeia Mare, jednoho ze tří největších známých jezer ve vysokých šířkách severní polokoule Titanu. Rozměry jezera jsou zhruba 420 x 350 km.

Sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997. Po urychlení při průletu kolem planety Jupiter 30. 12. 2000 zamířila ke svému cíli – k planetě Saturn. Na oběžnou dráhu byla navedena 1. 7. 2004. Její mise byla již několikrát prodloužena – měla by fungovat až do září 2017, kdy bude navedena do atmosféry Saturnu, kde definitivně ukončí svoji existenci.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda Cassini, Titan


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »