Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nepolapitelná kometa Q1 PanSTARRS rozzářila jižní oblohu

Nepolapitelná kometa Q1 PanSTARRS rozzářila jižní oblohu

Kometa C/2014 Q1 (PanSTARRS) 14. 7. 2015 z Namibie
Autor: Michael Jäger

Na jižní polokouli byla v minulých dnech snadno pozorovatelná kometa. Pravda, pouze za soumraku a nízko nad obzorem, ale kometa je poměrně jasná. Že o takové kometě nevíte? Není mnoho astronomů na severní polokouli, kteří by ji spatřili. 

Kometa měla pro naše šířky období nejlepší viditelnosti až na konci června a na počátku července. Počasí však pozorování pár stupňů nad obzorem moc nepřálo. Navíc v době pozorování teprve začínaly být vidět první hvězdy nad hlavou. 

Nejlepších výsledků proto dosahovali fotografové. Vůbec první snímek pochází ještě z května z jižní polokoule a pořídil jej na dálku Martin Mašek robotickým dalekohledem Fyzikálního ústavu AV ČR, který se jmenuje FRAM a najdete jej v argentinské pampě.

Kometa C/2014 Q1 (PanSTARRS) na snímku od Martina Maška z robotického dalekohledu FRAM v Argentině Autor: Martin Mašek
Kometa C/2014 Q1 (PanSTARRS) na snímku od Martina Maška z robotického dalekohledu FRAM v Argentině
Autor: Martin Mašek

My se však chceme článkem spíše podívat na aktuální dění, protože kometa je nyní opravdu moc hezká. Nynějšímu úkazu předcházely pokusy o její spatření na severní polokouli. Jak bylo řečeno, situaci komplikoval fakt, že kometa byla pouze 15° od Slunce a po jeho západu jen několik stupňů v oranžovočerveném zákalu. Vizuálně se ji podařilo spatřit snad doslova jen několika jednotlivcům. Mezi ně se možná řadí i jeden pozorovatel z Čech, který v místech, kde se měla kometa nacházet, možná několikrát něco zahlédl.

C/2014 Q1 (PanSTARRS) 30. 6. 2015 z Turnova Autor: Martin Gembec
C/2014 Q1 (PanSTARRS) 30. 6. 2015 z Turnova
Autor: Martin Gembec
Pozorování se uskutečnilo 30. června na Hvězdárně Turnov a není vyloučeno, že bylo reálné, protože nad obzorem se tehdy střídaly pásy průzračnější a méně průzračné atmosféry. Protože v tu samou dobu jsem kometu zkoušel naslepo snímkovat přes 11" SCT (dalekohled o průměru asi 28 cm a ohnisku asi 2,8 metru), existuje důkaz, že to nebylo snažení zcela marné. Viz. fotografie níže, kde je přes velmi nízkou kvalitu zřejmá žlutooranžová koma a snad i náznak vaničky, tedy vznikajícího ohonu. V tomto období prý kometa dosahovala 4 mag.

Poslední neúspěšné pokusy kometu zachytit ze severní oblohy jsme uskutečnili 10. července. Odhaduje se, že kometa už v té době zeslábla, a protože počasí stále nespolupracovalo, kometu jsme už ani nevyfotili. Jak bylo řečeno v úvodu, kometa se však ukázala v plné krásne nyní na jižní obloze.

C/2014 Q1 (PanSTARRS) 15. 7. 2015 z Austrálie Autor: Colin Legg
C/2014 Q1 (PanSTARRS) 15. 7. 2015 z Austrálie
Autor: Colin Legg

Pro nás je to tedy opět smůla. A co že se dalo pozorovat? Trochu to připomíná tehdy hodně prachovou kometu PanSTARRS z roku 2013 (označení C/2011 L4, viz fotogalerie čtenářů Astro.cz). Ta byla také tehdy špatně pozorovatelná a když, tak jako široký vějíř především prachových ohonů. Současná kometa PanSTARRS se předvedla působivěji, když na jižní obloze rozvinula nejméně jeden nádherný iontový ohon a jeden až dva široké prachové ohony. Nejlepší pozorování a fotografie dorazily z Austrálie, ale také z jižní Afrky a jižní Ameriky (opět dalekohled FRAM).

Kometa C/2014 Q1 (PanSTARRS) z robotického dalekohledu FRAM Autor: FRAM/Gloria, Martin Mašek
Kometa C/2014 Q1 (PanSTARRS) z robotického dalekohledu FRAM
Autor: FRAM/Gloria, Martin Mašek

Kometa bude nyní pomalu slábnout a tak to nejlepší máme za sebou. Ale jak je vidět, komety dokáží vždy překvapit, takže neklesejme na mysli - snad se brzy dočkáme konečně i v Česku.

Krásný snímek komety PanSTARRS a mladého Měsíce nad pouští v Chile. Autor: Yuri Beletsky.
Krásný snímek komety PanSTARRS a mladého Měsíce nad pouští v Chile.
Autor: Yuri Beletsky.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Komety vizuálně okolo novu 16. 7. 2015
[2] Galerie komety PanSTARRS na Spaceweather.com
[3] Zvláštní chování a potenciální zánik komety C/2014 Q1 (PanSTARRS)



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kometa , C/2014 Q1 (PanSTARRS), Comet panstarrs, C/2014 Q1


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »