Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově nalezená kometa je dalším návštěvníkem z mezihvězdného prostoru?

Nově nalezená kometa je dalším návštěvníkem z mezihvězdného prostoru?

Simulace dráhy komety C/2019 Q4 (Borisov) ve Sluneční soustavě. Kometa je aktuálně 2,7 au od Slunce a 3,4 au od Země.
Autor: Tony Dunn

Už několik dní rezonuje astronomickou komunitou vrušená debata, protože nově objevená kometa C/2019 Q4 (Borisov) má velmi pozoruhodné parametry předběžně spočítané dráhy. Astronomové postupně zkoušeli vyloučit jak chyby v pozorovacích datech, tak zvažovali případné negravitační jevy (změny dráhy vlivem proudění hmoty z jádra), až jim asi zbývá jediná možnost. Kometa přilétá z míst mimo sluneční soustavu. 

Není to tak dávno, co stojaté vody tohoto oboru rozvířila zpráva, že kolem Slunce se protáhlo pozoruhodné těleso, nazvané 1I/Oumuamua. Pravda, vědci existenci takových těles očekávali, ale k jejich smůle se žádné nedařilo detekovat. Přitom bychom měli prý takové těleso zachytit alespoň jedno za rok. 'Oumuamua však nejevilo kometární aktivitu. Patrně šlo o kus skály, nebo o velmi neaktivní zbytek komety. Bylo kolem něj každopádně hodně diskuzí, ale ty pomalu utichly s tím, jak těleso zmizelo v dálavách naší soustavy a stalo se nepozorovatelným. 

Kometa C/2019 Q4 (Borisov) Autor: Gennadij Borisov
Kometa C/2019 Q4 (Borisov)
Autor: Gennadij Borisov
U nově objevené komety je situace zcela odlišná. C/2019 Q4 (Borisov) se chová jako klasická kometa s oblakem kolem jádra a ohonem. Navíc se ke Slunci teprve blíží. Případná možnost, že jde takříkajíc o návštěvníka od cizích hvězd, zní neskutečně lákavě, zvláště proto, že bychom měli mít čas se na ni zaměřit mnoha dalekohledy. Zkoumat se dá například její složení, kde můžeme s napětím očekávat, zda se obejví něco odlišného, než s čím se setkáváme u komet v naší Sluneční soustavě.

Různé dráhy těles podle excentricity (e). Kruhová dráha má excentricitu rovnu nule. Elipsa méně než 1. e = 1 připadá na parabolickou dráhu a excentricity větší než 1 na hyperbolu.
Různé dráhy těles podle excentricity (e). Kruhová dráha má excentricitu rovnu nule. Elipsa méně než 1. e = 1 připadá na parabolickou dráhu a excentricity větší než 1 na hyperbolu.
Kometu objevil Gennadij Borisov z Krymu na Ukrajině (nyní obsazeném Ruskem) 30. srpna 2019. Po necelých dvou týdnech pozorování komety dostala ve středu 11. 9. 2019 od Minor Planet Center označení C/2019 Q4 (Borisov). Pokud by se potvrdily odhady její hyperbolické dráhy, potom by jí mělo být přisouzeno i označení 2I/Borisov. Dráha komety má značnou excentricitu (e = 3,07), to znamená, že by mělo jít zřetelně o hyperbolu. Předběžné výpočty naznačují, že kometa je na cestě do přísluní a měla by jím projít kolem 10. prosince. Vědci tak mají dost času kometu řádně prozkoumat.

Gennadij Borisov u svého vlastnoručně postaveného dalekohledu o průměru 65 cm, kterým kometu objevil Autor: Gennadij Borisov
Gennadij Borisov u svého vlastnoručně postaveného dalekohledu o průměru 65 cm, kterým kometu objevil
Autor: Gennadij Borisov
Objevitel komety Gennadij Borisov je amatérský astronom, který se živí jako optik. Proto nepřekvapí, že si staví vlastní dalekohledy, jako je i ten poslední o průměru úctyhodných 65 centimetrů, který vidíme na obrázku. Za posledních šest roků už objevil sedm komet. Svou poslední kometu objevil na ranní obloze úhlově relativně nedaleko Slunce, což jsou oblasti, kde mají stále ještě amatéři možnost komety najít, protože se sem nedívají velké přehlídky oblohy. Ty se nedívají úhlově blíže, než asi 45 stupňů. V této oblasti oblohy kometa setrvává už od května a tehdy byla za dráhou Jupiteru v asi velmi zmrzlém stavu, protože předtím ji přehlídky oblohy nenasnímaly (její jasnost byla zřejmě o dost nižší, než 20 mag). Nyní (12. 9.) se kometa nachází v souhvězdí Raka asi stupeň severovýchodně od hvězdy iota Cancri. 

Kliknutím na odkaz si můžete manipulovat s pohledem na dráhu komety i planet a pohybovat se v čase.

Část dráhy komety C/2019 Q4 (Borisov) Autor: Spaceweather.com
Část dráhy komety C/2019 Q4 (Borisov)
Autor: Spaceweather.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sky&Telescope
[2] Minor Planet Center
[3] 1I/Oumuamua kometa, či mimozemská sonda?
[4] Co víme o
[5] Nová teorie původu mezihvězdného vetřelce
[6] Výzkumy v ASU AV ČR (108): `Oumuamua má excitovanou rotaci



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2019 Q4 (Borisov), 1I/2017 U1, ‘Oumuamua


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

m101 a okoli

M101 (také galaxie Větrník, M101 nebo NGC 5457) je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice s magnitudou 7,9 a úhlovými rozměry 28,8'x26,9'.Objevil ji Pierre Méchain 27. března 1781. Drobné skvrny obklopující galaxii, které jsou ve skutečnosti jasnější části spirálních ramen, objevil a zapsal do katalogu William Herschel. Galaxie Větrník je od Země vzdálena 27 milionů světelných let a je nejjasnějším členem skupiny galaxií M 101

Další informace »