Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové objekty v Saturnových prstencích

Nové objekty v Saturnových prstencích

Rodina Saturnových měsíců a prstenců se po podrobném zpracování fotografického materiálu dále rozrůstá.

pia06115.jpg
U vnějšího prstence F, byl na snímcích sondy Cassini, nalezen nový malý objekt, dočasně označený jako S/2004 S3. Obíhá planetu ve vzdálenosti 141.000 km. Jeho snímky byly pořízeny již 21. června 2004. Jedná se o sekvenci 18 obrázků úzko úhlové kamery pořízených za dvě a čtvrt hodiny v intervalu osmi minut. Zatím není známa povaha tohoto objektu, zda se jedná jen o shluk materiálu nebo o regulérní malý měsíc. Velikost je odhadována mezi čtyřmi a pěti kilometry průměru.

Prohlédněte si celý animovaný GIF. Na snímcích jsou vidět i ostatní měsíce, na prvním snímku se jedná o měsíc Atlas (asi 20 km v průměru), později se na dvou snímcích objeví měsíc Janus (181 km v průměru). Rozlišení snímků je 40 km na pixel.

pia06113.jpg
Při prohlídce mezer mezi prstenci byl v oběžné dráze Saturnova měsíce Atlas nalezen nový prstenec, označený prozatím jako S/2004 1R. Na obrázku je pozorovatelný mezi Saturnovými prstenci A a F. Mezera mezi prstenci A a F je široká asi 3.500 kilometrů. Nový prstenec se nachází blíže prstenci A a je poměrně málo jasný. V dolní části obrázku je blízko prstence F vidět měsíc Prométeus (102 km v průměru).

Na zvětšeném snímku je nový prstenec zvýrazněn červenou linkou.

Také tento obrázek byl pořízen již dříve, 1.července 2004, hned po navedení sondy na oběžnou dráhu okolo Saturnu. Maximální rozlišení tohoto snímku je 7 kilometru na pixel.

Zdroj : SaturnToday
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »