Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Novinky z Marsu

Novinky z Marsu

Zajímá Vás dění ma Marsu? Podívejte se na podrobné snímky severního okraje Hellas basin, dozvíte se o plánu GPS systému pro Mars.

Podrobné snímky severního okraje Hellas basin

marsexp-hellas-rim.jpg
Tyto obrazy stěny kráteru Hellas basin na Marsu byly získány stereo kamerou s vysokým rozlišením (HRSC) na palubě sondy ESA Mars express. Scénou je část severního okraje regionu Hellas na 29° jižní šířky a 68° východní délky. Byly pořízeny během 488 oběhu sondy okolo Marsu s rozlišením 18,3 metrů na pixel. Sever je snímcích směrem doprava.

Hellas basin je ve skutečnosti obrovský kráter vzniklý dopadem meteoritu. Nalézá se na jižní marťanské polokouli. Je devět kilometrů hluboký a má průměr asi 2300 kilometrů, které z něj dělají jeden z největších kráterů vzniklých dopadem meteoritu nacházející se v naší sluneční soustavě.

Dno kráteru bývá v zimě pokryto námrazou a činí jej tak pozorovatelný i pozemskými dalekohledy.

Tyto snímky z HRSC ukazují okraj kráteru, který je silně rozbrázděn a obsahuje i několik dalších, menších kráterů vzniklých dopadem meteoritu. Malé podlouhlé prohlubně jsou nejspíše propadliny, úzká údolí vlevo na snímku jsou možná pozůstatky říční aktivity. Zde můžete získat snímek ve vyšším rozlišení 800 x 600 1280 x 1024 1024 x 768 1800 x 1200 a použít jej např. jako tapetu na plochu.

Zdroj: SpaceDaily, ESA

GPS pro Mars

h_marsnetwork_02.jpg
Budoucí průzkumníci na Marsu budou vždy potřebovat vědět kde na povrchu jsou, bez ohledu na zda to budou automatická terénní vozidla nebo opravdoví lidé.

Proto již NASA začala zjišťovat požadavky pro potenciální globální družicový poziční systém (GPS) kolem Marsu, který by mohl pracovat také jako komunikační síť. Jejich vizí je malá flotila kosmických plavidel na oběžné dráze okolo Marsu. Tým výzkumníků již studoval účinek Marsovské ionosféry na potenciální satelitním navigační systém.

Síťový návrh předpokládá celé souhvězdí mikro satelitů pojmenovaných Marsnet, které budou sloužit lidem a zařízením na povrchu planety, pro stanovení polohy i jako komunikační satelity. Naopak větší kosmické plavidlo, Marsat, by přenášelo data mezi planetou a Zemí.

Aktuální studie předpokládají, že již v roce 2009 bude k Marsu dopravena první telekomunikační družice. Až bude systém družic vybudován, očekává se, že budou polohu na povrchu planety určovat s přesností od 10 do 100 metrů a bude tedy srovnatelný s degradovaným pozemským GPS systémem. Přesnost by se mohla postupně zvyšovat přidáváním dalších družic.

Funkční Mars GPS systém by byl nespornou výhodou pro budoucí roboty, dovolující je řídit bez toho, aby museli každou chvíli zastavit a kontrolovat svoji pozici a porovnávat ji s fotografickými záznamy, jako to dnes činí dvojice Spirit, Opportunity. Mohli by se tak po povrchu pohybovat podstatně rychleji.

Pozemské GPS slouží nejen k navigaci, ale také dovolí výzkumníkům použít jeho přenosy k sondování ionosféry. Marsovský systém by mohl mít stejný úkol i na rudé planetě.

Zdroj: Space.com


Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »