Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Novinky z Marsu

Novinky z Marsu

Zajímá Vás dění ma Marsu? Podívejte se na podrobné snímky severního okraje Hellas basin, dozvíte se o plánu GPS systému pro Mars.

Podrobné snímky severního okraje Hellas basin

marsexp-hellas-rim.jpg
Tyto obrazy stěny kráteru Hellas basin na Marsu byly získány stereo kamerou s vysokým rozlišením (HRSC) na palubě sondy ESA Mars express. Scénou je část severního okraje regionu Hellas na 29° jižní šířky a 68° východní délky. Byly pořízeny během 488 oběhu sondy okolo Marsu s rozlišením 18,3 metrů na pixel. Sever je snímcích směrem doprava.

Hellas basin je ve skutečnosti obrovský kráter vzniklý dopadem meteoritu. Nalézá se na jižní marťanské polokouli. Je devět kilometrů hluboký a má průměr asi 2300 kilometrů, které z něj dělají jeden z největších kráterů vzniklých dopadem meteoritu nacházející se v naší sluneční soustavě.

Dno kráteru bývá v zimě pokryto námrazou a činí jej tak pozorovatelný i pozemskými dalekohledy.

Tyto snímky z HRSC ukazují okraj kráteru, který je silně rozbrázděn a obsahuje i několik dalších, menších kráterů vzniklých dopadem meteoritu. Malé podlouhlé prohlubně jsou nejspíše propadliny, úzká údolí vlevo na snímku jsou možná pozůstatky říční aktivity. Zde můžete získat snímek ve vyšším rozlišení 800 x 600 1280 x 1024 1024 x 768 1800 x 1200 a použít jej např. jako tapetu na plochu.

Zdroj: SpaceDaily, ESA

GPS pro Mars

h_marsnetwork_02.jpg
Budoucí průzkumníci na Marsu budou vždy potřebovat vědět kde na povrchu jsou, bez ohledu na zda to budou automatická terénní vozidla nebo opravdoví lidé.

Proto již NASA začala zjišťovat požadavky pro potenciální globální družicový poziční systém (GPS) kolem Marsu, který by mohl pracovat také jako komunikační síť. Jejich vizí je malá flotila kosmických plavidel na oběžné dráze okolo Marsu. Tým výzkumníků již studoval účinek Marsovské ionosféry na potenciální satelitním navigační systém.

Síťový návrh předpokládá celé souhvězdí mikro satelitů pojmenovaných Marsnet, které budou sloužit lidem a zařízením na povrchu planety, pro stanovení polohy i jako komunikační satelity. Naopak větší kosmické plavidlo, Marsat, by přenášelo data mezi planetou a Zemí.

Aktuální studie předpokládají, že již v roce 2009 bude k Marsu dopravena první telekomunikační družice. Až bude systém družic vybudován, očekává se, že budou polohu na povrchu planety určovat s přesností od 10 do 100 metrů a bude tedy srovnatelný s degradovaným pozemským GPS systémem. Přesnost by se mohla postupně zvyšovat přidáváním dalších družic.

Funkční Mars GPS systém by byl nespornou výhodou pro budoucí roboty, dovolující je řídit bez toho, aby museli každou chvíli zastavit a kontrolovat svoji pozici a porovnávat ji s fotografickými záznamy, jako to dnes činí dvojice Spirit, Opportunity. Mohli by se tak po povrchu pohybovat podstatně rychleji.

Pozemské GPS slouží nejen k navigaci, ale také dovolí výzkumníkům použít jeho přenosy k sondování ionosféry. Marsovský systém by mohl mít stejný úkol i na rudé planetě.

Zdroj: Space.com


Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »