Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Novinky z Marsu

Novinky z Marsu

Zajímá Vás dění ma Marsu? Podívejte se na podrobné snímky severního okraje Hellas basin, dozvíte se o plánu GPS systému pro Mars.

Podrobné snímky severního okraje Hellas basin

marsexp-hellas-rim.jpg
Tyto obrazy stěny kráteru Hellas basin na Marsu byly získány stereo kamerou s vysokým rozlišením (HRSC) na palubě sondy ESA Mars express. Scénou je část severního okraje regionu Hellas na 29° jižní šířky a 68° východní délky. Byly pořízeny během 488 oběhu sondy okolo Marsu s rozlišením 18,3 metrů na pixel. Sever je snímcích směrem doprava.

Hellas basin je ve skutečnosti obrovský kráter vzniklý dopadem meteoritu. Nalézá se na jižní marťanské polokouli. Je devět kilometrů hluboký a má průměr asi 2300 kilometrů, které z něj dělají jeden z největších kráterů vzniklých dopadem meteoritu nacházející se v naší sluneční soustavě.

Dno kráteru bývá v zimě pokryto námrazou a činí jej tak pozorovatelný i pozemskými dalekohledy.

Tyto snímky z HRSC ukazují okraj kráteru, který je silně rozbrázděn a obsahuje i několik dalších, menších kráterů vzniklých dopadem meteoritu. Malé podlouhlé prohlubně jsou nejspíše propadliny, úzká údolí vlevo na snímku jsou možná pozůstatky říční aktivity. Zde můžete získat snímek ve vyšším rozlišení 800 x 600 1280 x 1024 1024 x 768 1800 x 1200 a použít jej např. jako tapetu na plochu.

Zdroj: SpaceDaily, ESA

GPS pro Mars

h_marsnetwork_02.jpg
Budoucí průzkumníci na Marsu budou vždy potřebovat vědět kde na povrchu jsou, bez ohledu na zda to budou automatická terénní vozidla nebo opravdoví lidé.

Proto již NASA začala zjišťovat požadavky pro potenciální globální družicový poziční systém (GPS) kolem Marsu, který by mohl pracovat také jako komunikační síť. Jejich vizí je malá flotila kosmických plavidel na oběžné dráze okolo Marsu. Tým výzkumníků již studoval účinek Marsovské ionosféry na potenciální satelitním navigační systém.

Síťový návrh předpokládá celé souhvězdí mikro satelitů pojmenovaných Marsnet, které budou sloužit lidem a zařízením na povrchu planety, pro stanovení polohy i jako komunikační satelity. Naopak větší kosmické plavidlo, Marsat, by přenášelo data mezi planetou a Zemí.

Aktuální studie předpokládají, že již v roce 2009 bude k Marsu dopravena první telekomunikační družice. Až bude systém družic vybudován, očekává se, že budou polohu na povrchu planety určovat s přesností od 10 do 100 metrů a bude tedy srovnatelný s degradovaným pozemským GPS systémem. Přesnost by se mohla postupně zvyšovat přidáváním dalších družic.

Funkční Mars GPS systém by byl nespornou výhodou pro budoucí roboty, dovolující je řídit bez toho, aby museli každou chvíli zastavit a kontrolovat svoji pozici a porovnávat ji s fotografickými záznamy, jako to dnes činí dvojice Spirit, Opportunity. Mohli by se tak po povrchu pohybovat podstatně rychleji.

Pozemské GPS slouží nejen k navigaci, ale také dovolí výzkumníkům použít jeho přenosy k sondování ionosféry. Marsovský systém by mohl mít stejný úkol i na rudé planetě.

Zdroj: Space.com


Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »