Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Novinky z Marsu

Novinky z Marsu

Zajímá Vás dění ma Marsu? Podívejte se na podrobné snímky severního okraje Hellas basin, dozvíte se o plánu GPS systému pro Mars.

Podrobné snímky severního okraje Hellas basin

marsexp-hellas-rim.jpg
Tyto obrazy stěny kráteru Hellas basin na Marsu byly získány stereo kamerou s vysokým rozlišením (HRSC) na palubě sondy ESA Mars express. Scénou je část severního okraje regionu Hellas na 29° jižní šířky a 68° východní délky. Byly pořízeny během 488 oběhu sondy okolo Marsu s rozlišením 18,3 metrů na pixel. Sever je snímcích směrem doprava.

Hellas basin je ve skutečnosti obrovský kráter vzniklý dopadem meteoritu. Nalézá se na jižní marťanské polokouli. Je devět kilometrů hluboký a má průměr asi 2300 kilometrů, které z něj dělají jeden z největších kráterů vzniklých dopadem meteoritu nacházející se v naší sluneční soustavě.

Dno kráteru bývá v zimě pokryto námrazou a činí jej tak pozorovatelný i pozemskými dalekohledy.

Tyto snímky z HRSC ukazují okraj kráteru, který je silně rozbrázděn a obsahuje i několik dalších, menších kráterů vzniklých dopadem meteoritu. Malé podlouhlé prohlubně jsou nejspíše propadliny, úzká údolí vlevo na snímku jsou možná pozůstatky říční aktivity. Zde můžete získat snímek ve vyšším rozlišení 800 x 600 1280 x 1024 1024 x 768 1800 x 1200 a použít jej např. jako tapetu na plochu.

Zdroj: SpaceDaily, ESA

GPS pro Mars

h_marsnetwork_02.jpg
Budoucí průzkumníci na Marsu budou vždy potřebovat vědět kde na povrchu jsou, bez ohledu na zda to budou automatická terénní vozidla nebo opravdoví lidé.

Proto již NASA začala zjišťovat požadavky pro potenciální globální družicový poziční systém (GPS) kolem Marsu, který by mohl pracovat také jako komunikační síť. Jejich vizí je malá flotila kosmických plavidel na oběžné dráze okolo Marsu. Tým výzkumníků již studoval účinek Marsovské ionosféry na potenciální satelitním navigační systém.

Síťový návrh předpokládá celé souhvězdí mikro satelitů pojmenovaných Marsnet, které budou sloužit lidem a zařízením na povrchu planety, pro stanovení polohy i jako komunikační satelity. Naopak větší kosmické plavidlo, Marsat, by přenášelo data mezi planetou a Zemí.

Aktuální studie předpokládají, že již v roce 2009 bude k Marsu dopravena první telekomunikační družice. Až bude systém družic vybudován, očekává se, že budou polohu na povrchu planety určovat s přesností od 10 do 100 metrů a bude tedy srovnatelný s degradovaným pozemským GPS systémem. Přesnost by se mohla postupně zvyšovat přidáváním dalších družic.

Funkční Mars GPS systém by byl nespornou výhodou pro budoucí roboty, dovolující je řídit bez toho, aby museli každou chvíli zastavit a kontrolovat svoji pozici a porovnávat ji s fotografickými záznamy, jako to dnes činí dvojice Spirit, Opportunity. Mohli by se tak po povrchu pohybovat podstatně rychleji.

Pozemské GPS slouží nejen k navigaci, ale také dovolí výzkumníkům použít jeho přenosy k sondování ionosféry. Marsovský systém by mohl mít stejný úkol i na rudé planetě.

Zdroj: Space.com


Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Herschellova Granátová hvězda

Snímek zachycuje Mu Cephei, jednoho z největších a nejsvítivějších rudých veleobrů v naší Galaxii. Svou přezdívku „Granátová hvězda“ získala od Williama Herschela díky své hluboké, sytě červené barvě. Kdyby se Mu Cephei nacházela ve středu naší sluneční soustavy, její povrch by sahal až někam k oběžné dráze Saturnu. Hvězda je vizuálně zasazena do rozsáhlého komplexu emisních mlhovin IC 1396, jehož jemné vodíkové struktury tvoří na pozadí snímku lehce narůžovělý závoj.

Další informace »