Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Novinky z Marsu

Novinky z Marsu

Zajímá Vás dění ma Marsu? Podívejte se na podrobné snímky severního okraje Hellas basin, dozvíte se o plánu GPS systému pro Mars.

Podrobné snímky severního okraje Hellas basin

marsexp-hellas-rim.jpg
Tyto obrazy stěny kráteru Hellas basin na Marsu byly získány stereo kamerou s vysokým rozlišením (HRSC) na palubě sondy ESA Mars express. Scénou je část severního okraje regionu Hellas na 29° jižní šířky a 68° východní délky. Byly pořízeny během 488 oběhu sondy okolo Marsu s rozlišením 18,3 metrů na pixel. Sever je snímcích směrem doprava.

Hellas basin je ve skutečnosti obrovský kráter vzniklý dopadem meteoritu. Nalézá se na jižní marťanské polokouli. Je devět kilometrů hluboký a má průměr asi 2300 kilometrů, které z něj dělají jeden z největších kráterů vzniklých dopadem meteoritu nacházející se v naší sluneční soustavě.

Dno kráteru bývá v zimě pokryto námrazou a činí jej tak pozorovatelný i pozemskými dalekohledy.

Tyto snímky z HRSC ukazují okraj kráteru, který je silně rozbrázděn a obsahuje i několik dalších, menších kráterů vzniklých dopadem meteoritu. Malé podlouhlé prohlubně jsou nejspíše propadliny, úzká údolí vlevo na snímku jsou možná pozůstatky říční aktivity. Zde můžete získat snímek ve vyšším rozlišení 800 x 600 1280 x 1024 1024 x 768 1800 x 1200 a použít jej např. jako tapetu na plochu.

Zdroj: SpaceDaily, ESA

GPS pro Mars

h_marsnetwork_02.jpg
Budoucí průzkumníci na Marsu budou vždy potřebovat vědět kde na povrchu jsou, bez ohledu na zda to budou automatická terénní vozidla nebo opravdoví lidé.

Proto již NASA začala zjišťovat požadavky pro potenciální globální družicový poziční systém (GPS) kolem Marsu, který by mohl pracovat také jako komunikační síť. Jejich vizí je malá flotila kosmických plavidel na oběžné dráze okolo Marsu. Tým výzkumníků již studoval účinek Marsovské ionosféry na potenciální satelitním navigační systém.

Síťový návrh předpokládá celé souhvězdí mikro satelitů pojmenovaných Marsnet, které budou sloužit lidem a zařízením na povrchu planety, pro stanovení polohy i jako komunikační satelity. Naopak větší kosmické plavidlo, Marsat, by přenášelo data mezi planetou a Zemí.

Aktuální studie předpokládají, že již v roce 2009 bude k Marsu dopravena první telekomunikační družice. Až bude systém družic vybudován, očekává se, že budou polohu na povrchu planety určovat s přesností od 10 do 100 metrů a bude tedy srovnatelný s degradovaným pozemským GPS systémem. Přesnost by se mohla postupně zvyšovat přidáváním dalších družic.

Funkční Mars GPS systém by byl nespornou výhodou pro budoucí roboty, dovolující je řídit bez toho, aby museli každou chvíli zastavit a kontrolovat svoji pozici a porovnávat ji s fotografickými záznamy, jako to dnes činí dvojice Spirit, Opportunity. Mohli by se tak po povrchu pohybovat podstatně rychleji.

Pozemské GPS slouží nejen k navigaci, ale také dovolí výzkumníkům použít jeho přenosy k sondování ionosféry. Marsovský systém by mohl mít stejný úkol i na rudé planetě.

Zdroj: Space.com


Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »