Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v listopadu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v listopadu 2015

Kometární ohony a stopy hvězd

Předposlední měsíc roku 2015, listopad, se z hlediska nově nalezených komet docela podařil. Velké oblohové přehlídky zachytily celkem 6 komet, které před tímto měsícem ještě nikdy nebyly zpozorovány. Žádná kometa tentokrát nebyla znovuobjevena což znamená, že katalog očíslovaných krátkoperiodických komet v sobě i nadále obsahuje 330 vlasatic. Chcete se o v listopadu objevených kometách dozvědět více? Pak pokračujte v čtení tohoto článku.

Listopad byl poněkud netradiční zejména v tom, že všechny v něm objevené komety si mezi sebe rozdělily pouze dvě observatoře, a to půl na půl. U tří nálezů se vyznamenal tradiční hledač komet, dalekohled PanSTARRS na Havaji. Další tři pak objevili pozorovatelé z observatoře Catalina Sky Survey. Čtyři komety byly vyhledány v první polovině měsíce a mají tak v označení písmeno V, s W pro druhou polovinu listopadu přišly do povědomí astronomů další dvě komety. Jedna kometa, která byla v listopadu objevena, má navíc i vcelku slušný potenciál do budoucna.

Začneme však jednou trochu vzdálenější kometou. Dne 2. listopadu byla při jasnosti 20,2 mag objevena kometa C/2015 V1 (PanSTARRS). Přísluním má proletět až 17. prosince 2017, a to ve vzdálenosti 4,27 AU od Slunce. Maximum jasnosti je v plánu už na říjen toho roku, kometa by v tu dobu mohla dosáhnout přibližně 15 mag. U nás bude na podzim 2017 pozorovatelná ve výborných pozorovacích podmínkách, je tedy možné, že se na chvíli octne i ve vizuálním dosahu.

Mnohem zajímavější kometou je ale C/2015 V2 (Johnson). Tu objevil J. A. Johnson z observatoře Catalina Sky Survey 3. listopadu a její jasnost odhadl na 17,1 mag. Kometa má být v perihelu 12. června 2017, kdy bude nějakých 1,64 AU daleko od Slunce. V červnu 2017 se taktéž přiblíží Zemi na zhruba 0,8 AU, což z ní udělá poměrně jasný objekt, jenž by mohl právě někdy na přelomu jara a léta toho roku dosáhnout jasnosti až 7 mag a stát se tak relativně snadným cílem i pro malé triedry. Pozorovací podmínky pro tuto kometu budou u nás skvělé, kometa se v době maximální jasnosti bude pohybovat v souhvězdí Pastýře (Boo) a později Panny (Vir), odkud se v průběhu července 2017 přesune do Hydry (Hya) a na jeho konci pak definitivně zmizí z naší oblohy. Kometa je od nás pozorovatelná i nyní (i když ještě není ve vizuálním dosahu), do maxima jasnosti ji z našich zeměpisných šířek uvidíme takřka nepřetržitě.

To kometa C/2015 V3 (PanSTARRS), objevená 2. listopadu při jasnosti 21,8 mag, je a i bude podstatně slabší. Perihelem prolétla již 24. listopadu letošního roku ve vzdálenosti 4,24 AU od Slunce a předpokládalo se, že někdy v tom čase dosáhne maxima jasnosti okolo 20 mag. Kometa však předvedla outburst a zjasnila na 18 mag, od té doby ale pozvolna slábne. Není vyloučeno, že se zjasnění bude opakovat, na vizuální viditelnost této komety to však nejspíše stačit nebude.

Dalším zásahem pro dalekohled PanSTARRS je kometa C/2015 V4 (PanSTARRS). Ta byla nalezena 3. listopadu, když měla jasnost 20,4 mag. Nejblíže Slunci bude 25. srpna 2016, a to až 5,47 AU daleko. V maximu jasnosti by měla být až v březnu 2017, kdy dosáhne 19 mag, to jí ovšem na vizuální pozorovatelnost nepostačí.

Kometa C/2015 W1 (Gibbs) byla objevena 18. listopadu při jasnosti 18,7 mag A. R. Gibbsem z observatoře Catalina Sky Survey. Perihelem proletí 17. května 2016 ve vzdálenosti 2,23 AU od Slunce. Maximální jasnosti dosáhne již v březnu, odhadovaných 17 mag ji však mezi vizuálně viditelné komety nezařadí.

Poslední kometa, která byla objevena v listopadu, je jako jediná z výčtu tohoto měsíce krátkoperiodická. Nese označení P/2015 W2 (Catalina) a objevili ji J. A. Johnson a G. J. Leonard z observatoře Catalina Sky Survey. Jasnost odhadli na 18,8 mag. Bylo zjištěno, že kometa proletěla přísluním již letos 30. září, kdy se nacházela 2,68 AU daleko od Slunce. V maximu jasnosti ale byla až na začátku prosince, dosáhla nějakých 18 mag, vizuálně viditelná tedy nebyla a vzhledem k tomu, že už začíná slábnout, se tato skutečnost minimálně v tomto návratu již ani nestane.




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety 2015, Kometa 


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »