Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově objevené komety v březnu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Nově objevené komety v březnu 2015

Ilustrační foto - kometa C/2012 S1 (ISON) na snímku od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

I když s měsíčním zpožděním, přinášíme Vám informace o tom, že i další měsíc roku 2015, březen, nám přinesl několik zajímavých nově objevených komet. Bohužel žádná z nich nebude vidět očima bez dalekohledu. Chcete se i tak o nich dozvědět více? Čtěte v tomto článku…

V březnu 2015 bylo objeveno celkem 5 komet, z toho všechny ve druhé polovině měsíce. Ke znovuobjevení nějaké krátkoperiodické komety nedošlo, nicméně právě v březnu bylo oznámeno znovuobjevení komety P/2010 K2 (WISE) jako P/2015 B3. Kometa dostala číslo 317 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, její definitivní označení je tedy 317P/WISE. Tato kometa byla znovuobjevena 26. ledna dalekohledem PanSTARRS při jasnosti 22,0 mag a octne se v perihelu letos 16. srpna ve vzdálenosti 1,28 AU od Slunce. Právě v tom měsíci dosáhne i maxima jasnosti, to však bude mít jen okolo 19 mag, takže se do vizuálního dosahu nedostane. Co se vyloženě nově objevených komet týče, tak poněkud překvapivě byl nejúspěšnější přístroj SWAN, který jednu kometu objevil a na objevu další se podílel.

Avšak první v březnu objevená kometa nese název havajského teleskopu PanSTARRS. Jedná se o krátkoperiodickou kometu P/2015 F1 (PanSTARRS), jež byla nalezena 21. března při jasnosti 19,1 mag. Do perihelu se dostala o pouhý den dříve, to se nacházela 2,54 AU od Slunce. V maximu jasnosti je někdy v těchto dnech, jde ovšem o hodnotu kolem 17 mag, kometa se tedy do vizuálního dosahu nedostala a pokud se neodehraje nějaké nečekané zjasnění, tak se tak už ani nestane.

O další objev se postarala Poláky obsluhovaná observatoř v Chile – Polonia. Kometa byla označena jako C/2015 F2 (Polonia), pro observatoř se jedná o vůbec první kometární úlovek za dobu její existence. Kometa byla nalezena 23. března, objevová jasnost byla 16,8 mag. Do perihelu se objekt dostal letos 28. dubna, kdy se nacházel 1,21 AU od Slunce. I tahle kometa je v maximu jasnosti někdy v těchto dnech. Hodnota je přibližně 15 mag, kometa tedy může být se štěstím pozorovatelná skrze velké dalekohledy i vizuálně.

Následující kometa už nese název přístroje SWAN – C/2015 F3 (SWAN). Kometa byla objevena 21. března, jasnost udána nebyla, musela se však pohybovat blízko 10 mag. V době objevu byla kometa už po perihelu, tím prolétla již 9. března letošního roku, a to ve vzdálenosti 0,83 AU od Slunce. Máme pravděpodobně možnost opakovaně sledovat úlomky jedné komety, která byla kdysi dávno obrovským tělesem. Kometa C/2015 F3 (SWAN) má totiž téměř totožnou dráhu s jasnějšími kometami minulosti, a to C/1988 A1 (Liller) a C/1996 Q1 (Tabur). Letos nalezená kometa je ovšem pravděpodobně nejmenším z trojice těles, obě předešlé komety byly v maximu jasnosti jasnější, i když kometa C/1996 Q1 (Tabur) nepřežila průlet kolem Slunce. Je až podivuhodné, že se přežití podařilo kometě C/2015 F3 (SWAN), protože její objevová jasnost blízko 10 mag byla i maximem jasnosti. V roce 1996 objevená kometa totiž byla ve stejné vzdálenosti u Slunce až o 5 mag jasnější! Nicméně kometa C/2015 F3 (SWAN) nyní extrémně rychle slábne a její centrální kondenzace už téměř neexistuje. Znamená to zánik tělesa? Na to zatím nelze odpovědět, další pozorování však napoví. Kometa by zatím stále měla být pozorovatelná i vizuálně, ačkoliv velice obtížně.

Druhé po sobě pojmenované komety se dočkal Brazilec Cristovao Jacques z observatoře SONEAR. Kometa byla nalezena 27. března s jasností 16,2 mag a dostala označení C/2015 F4 (Jacques). Perihelem proletí 9. srpna letošního roku ve vzdálenosti 1,68 AU od Slunce, maximální jasnosti dosáhne už v červenci, kdy bude mít asi 12 mag a bude tak pozorovatelná i vizuálně středními dalekohledy s průměrem objektivu kolem 20 cm.

Poslední kometa tohoto výběru byla objevena doslova na přelomu března a dubna. Jedná se o objekt s označením C/2015 F5 (SWAN-Xingming). Ten byl nalezen 29. března přístrojem SWAN a 4. dubna potvrzen velice nízko nad obzorem čínskou observatoří Xingming. Objevovou jasnost SWAN neudává, Xingming ji kvůli výšce nad obzorem významně podhodnotil na 12,7 mag. Podle vizuálních pozorování totiž kometa dosáhla maxima jasnosti právě v první polovině dubna, a to kolem 8 mag. Do perihelu se přitom dostala již o několik dnů dříve, přesně 28. března. To se nacházela 0,35 AU od Slunce. Nyní kometa výrazně slábne, je však stále viditelná vizuálně při jasnosti někde mezi 11 a 12 mag.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety 2015


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »