Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově objevené komety v březnu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Nově objevené komety v březnu 2015

Ilustrační foto - kometa C/2012 S1 (ISON) na snímku od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

I když s měsíčním zpožděním, přinášíme Vám informace o tom, že i další měsíc roku 2015, březen, nám přinesl několik zajímavých nově objevených komet. Bohužel žádná z nich nebude vidět očima bez dalekohledu. Chcete se i tak o nich dozvědět více? Čtěte v tomto článku…

V březnu 2015 bylo objeveno celkem 5 komet, z toho všechny ve druhé polovině měsíce. Ke znovuobjevení nějaké krátkoperiodické komety nedošlo, nicméně právě v březnu bylo oznámeno znovuobjevení komety P/2010 K2 (WISE) jako P/2015 B3. Kometa dostala číslo 317 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, její definitivní označení je tedy 317P/WISE. Tato kometa byla znovuobjevena 26. ledna dalekohledem PanSTARRS při jasnosti 22,0 mag a octne se v perihelu letos 16. srpna ve vzdálenosti 1,28 AU od Slunce. Právě v tom měsíci dosáhne i maxima jasnosti, to však bude mít jen okolo 19 mag, takže se do vizuálního dosahu nedostane. Co se vyloženě nově objevených komet týče, tak poněkud překvapivě byl nejúspěšnější přístroj SWAN, který jednu kometu objevil a na objevu další se podílel.

Avšak první v březnu objevená kometa nese název havajského teleskopu PanSTARRS. Jedná se o krátkoperiodickou kometu P/2015 F1 (PanSTARRS), jež byla nalezena 21. března při jasnosti 19,1 mag. Do perihelu se dostala o pouhý den dříve, to se nacházela 2,54 AU od Slunce. V maximu jasnosti je někdy v těchto dnech, jde ovšem o hodnotu kolem 17 mag, kometa se tedy do vizuálního dosahu nedostala a pokud se neodehraje nějaké nečekané zjasnění, tak se tak už ani nestane.

O další objev se postarala Poláky obsluhovaná observatoř v Chile – Polonia. Kometa byla označena jako C/2015 F2 (Polonia), pro observatoř se jedná o vůbec první kometární úlovek za dobu její existence. Kometa byla nalezena 23. března, objevová jasnost byla 16,8 mag. Do perihelu se objekt dostal letos 28. dubna, kdy se nacházel 1,21 AU od Slunce. I tahle kometa je v maximu jasnosti někdy v těchto dnech. Hodnota je přibližně 15 mag, kometa tedy může být se štěstím pozorovatelná skrze velké dalekohledy i vizuálně.

Následující kometa už nese název přístroje SWAN – C/2015 F3 (SWAN). Kometa byla objevena 21. března, jasnost udána nebyla, musela se však pohybovat blízko 10 mag. V době objevu byla kometa už po perihelu, tím prolétla již 9. března letošního roku, a to ve vzdálenosti 0,83 AU od Slunce. Máme pravděpodobně možnost opakovaně sledovat úlomky jedné komety, která byla kdysi dávno obrovským tělesem. Kometa C/2015 F3 (SWAN) má totiž téměř totožnou dráhu s jasnějšími kometami minulosti, a to C/1988 A1 (Liller) a C/1996 Q1 (Tabur). Letos nalezená kometa je ovšem pravděpodobně nejmenším z trojice těles, obě předešlé komety byly v maximu jasnosti jasnější, i když kometa C/1996 Q1 (Tabur) nepřežila průlet kolem Slunce. Je až podivuhodné, že se přežití podařilo kometě C/2015 F3 (SWAN), protože její objevová jasnost blízko 10 mag byla i maximem jasnosti. V roce 1996 objevená kometa totiž byla ve stejné vzdálenosti u Slunce až o 5 mag jasnější! Nicméně kometa C/2015 F3 (SWAN) nyní extrémně rychle slábne a její centrální kondenzace už téměř neexistuje. Znamená to zánik tělesa? Na to zatím nelze odpovědět, další pozorování však napoví. Kometa by zatím stále měla být pozorovatelná i vizuálně, ačkoliv velice obtížně.

Druhé po sobě pojmenované komety se dočkal Brazilec Cristovao Jacques z observatoře SONEAR. Kometa byla nalezena 27. března s jasností 16,2 mag a dostala označení C/2015 F4 (Jacques). Perihelem proletí 9. srpna letošního roku ve vzdálenosti 1,68 AU od Slunce, maximální jasnosti dosáhne už v červenci, kdy bude mít asi 12 mag a bude tak pozorovatelná i vizuálně středními dalekohledy s průměrem objektivu kolem 20 cm.

Poslední kometa tohoto výběru byla objevena doslova na přelomu března a dubna. Jedná se o objekt s označením C/2015 F5 (SWAN-Xingming). Ten byl nalezen 29. března přístrojem SWAN a 4. dubna potvrzen velice nízko nad obzorem čínskou observatoří Xingming. Objevovou jasnost SWAN neudává, Xingming ji kvůli výšce nad obzorem významně podhodnotil na 12,7 mag. Podle vizuálních pozorování totiž kometa dosáhla maxima jasnosti právě v první polovině dubna, a to kolem 8 mag. Do perihelu se přitom dostala již o několik dnů dříve, přesně 28. března. To se nacházela 0,35 AU od Slunce. Nyní kometa výrazně slábne, je však stále viditelná vizuálně při jasnosti někde mezi 11 a 12 mag.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety 2015


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »