Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově objevené komety v březnu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Nově objevené komety v březnu 2015

Ilustrační foto - kometa C/2012 S1 (ISON) na snímku od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

I když s měsíčním zpožděním, přinášíme Vám informace o tom, že i další měsíc roku 2015, březen, nám přinesl několik zajímavých nově objevených komet. Bohužel žádná z nich nebude vidět očima bez dalekohledu. Chcete se i tak o nich dozvědět více? Čtěte v tomto článku…

V březnu 2015 bylo objeveno celkem 5 komet, z toho všechny ve druhé polovině měsíce. Ke znovuobjevení nějaké krátkoperiodické komety nedošlo, nicméně právě v březnu bylo oznámeno znovuobjevení komety P/2010 K2 (WISE) jako P/2015 B3. Kometa dostala číslo 317 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, její definitivní označení je tedy 317P/WISE. Tato kometa byla znovuobjevena 26. ledna dalekohledem PanSTARRS při jasnosti 22,0 mag a octne se v perihelu letos 16. srpna ve vzdálenosti 1,28 AU od Slunce. Právě v tom měsíci dosáhne i maxima jasnosti, to však bude mít jen okolo 19 mag, takže se do vizuálního dosahu nedostane. Co se vyloženě nově objevených komet týče, tak poněkud překvapivě byl nejúspěšnější přístroj SWAN, který jednu kometu objevil a na objevu další se podílel.

Avšak první v březnu objevená kometa nese název havajského teleskopu PanSTARRS. Jedná se o krátkoperiodickou kometu P/2015 F1 (PanSTARRS), jež byla nalezena 21. března při jasnosti 19,1 mag. Do perihelu se dostala o pouhý den dříve, to se nacházela 2,54 AU od Slunce. V maximu jasnosti je někdy v těchto dnech, jde ovšem o hodnotu kolem 17 mag, kometa se tedy do vizuálního dosahu nedostala a pokud se neodehraje nějaké nečekané zjasnění, tak se tak už ani nestane.

O další objev se postarala Poláky obsluhovaná observatoř v Chile – Polonia. Kometa byla označena jako C/2015 F2 (Polonia), pro observatoř se jedná o vůbec první kometární úlovek za dobu její existence. Kometa byla nalezena 23. března, objevová jasnost byla 16,8 mag. Do perihelu se objekt dostal letos 28. dubna, kdy se nacházel 1,21 AU od Slunce. I tahle kometa je v maximu jasnosti někdy v těchto dnech. Hodnota je přibližně 15 mag, kometa tedy může být se štěstím pozorovatelná skrze velké dalekohledy i vizuálně.

Následující kometa už nese název přístroje SWAN – C/2015 F3 (SWAN). Kometa byla objevena 21. března, jasnost udána nebyla, musela se však pohybovat blízko 10 mag. V době objevu byla kometa už po perihelu, tím prolétla již 9. března letošního roku, a to ve vzdálenosti 0,83 AU od Slunce. Máme pravděpodobně možnost opakovaně sledovat úlomky jedné komety, která byla kdysi dávno obrovským tělesem. Kometa C/2015 F3 (SWAN) má totiž téměř totožnou dráhu s jasnějšími kometami minulosti, a to C/1988 A1 (Liller) a C/1996 Q1 (Tabur). Letos nalezená kometa je ovšem pravděpodobně nejmenším z trojice těles, obě předešlé komety byly v maximu jasnosti jasnější, i když kometa C/1996 Q1 (Tabur) nepřežila průlet kolem Slunce. Je až podivuhodné, že se přežití podařilo kometě C/2015 F3 (SWAN), protože její objevová jasnost blízko 10 mag byla i maximem jasnosti. V roce 1996 objevená kometa totiž byla ve stejné vzdálenosti u Slunce až o 5 mag jasnější! Nicméně kometa C/2015 F3 (SWAN) nyní extrémně rychle slábne a její centrální kondenzace už téměř neexistuje. Znamená to zánik tělesa? Na to zatím nelze odpovědět, další pozorování však napoví. Kometa by zatím stále měla být pozorovatelná i vizuálně, ačkoliv velice obtížně.

Druhé po sobě pojmenované komety se dočkal Brazilec Cristovao Jacques z observatoře SONEAR. Kometa byla nalezena 27. března s jasností 16,2 mag a dostala označení C/2015 F4 (Jacques). Perihelem proletí 9. srpna letošního roku ve vzdálenosti 1,68 AU od Slunce, maximální jasnosti dosáhne už v červenci, kdy bude mít asi 12 mag a bude tak pozorovatelná i vizuálně středními dalekohledy s průměrem objektivu kolem 20 cm.

Poslední kometa tohoto výběru byla objevena doslova na přelomu března a dubna. Jedná se o objekt s označením C/2015 F5 (SWAN-Xingming). Ten byl nalezen 29. března přístrojem SWAN a 4. dubna potvrzen velice nízko nad obzorem čínskou observatoří Xingming. Objevovou jasnost SWAN neudává, Xingming ji kvůli výšce nad obzorem významně podhodnotil na 12,7 mag. Podle vizuálních pozorování totiž kometa dosáhla maxima jasnosti právě v první polovině dubna, a to kolem 8 mag. Do perihelu se přitom dostala již o několik dnů dříve, přesně 28. března. To se nacházela 0,35 AU od Slunce. Nyní kometa výrazně slábne, je však stále viditelná vizuálně při jasnosti někde mezi 11 a 12 mag.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety 2015


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »