Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově objevené komety v lednu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Nově objevené komety v lednu 2015

C/2011 L4 (PanSTARRS) a galaxie M31.
Autor: Jiří Los

V souvislosti s počátkem roku 2015 a konkrétně s jeho prvním měsícem lednem nám do seznamu přibyly některé nově objevené komety. Jaké je jejich označení, typ a co pro nás možná připraví? To a mnohem více se dozvíte v následujících odstavcích.

V lednu 2015 bylo objeveno celkem 5 komet. Až abnormální úspěšnosti dosáhl havajský dalekohled PanSTARRS, jenž objevil všechny z nich. Čtyři komety jsou dlouhoperiodické a jedna je krátkoperiodická. Žádná kometa nebyla v lednu znovuobjevena, do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet tedy nové číslo nepřibylo.

První nalezená kometa roku 2015 je C/2015 A1 (PanSTARRS). Objev této komety se uskutečnil 8. ledna při jasnosti 19,7 mag. Kometa podle dostupných informací prolétne perihelem 10. března letošního roku, to bude ve vzdálenosti 2,02 AU od Slunce. Dle efemeridy by měla být někdy v těchto dnech v maximální jasnosti okolo 18,5 mag. Tahle hodnota na vizuální dosah samozřejmě nestačí, kometa navíc v nejbližších dnech začne slábnout, takže o vizuálně viditelný objekt rozhodně nepůjde ani ve zbytku tohoto jejího návratu.

Trochu jiný případ je kometa C/2015 A2 (PanSTARRS), kterou se podařilo poprvé zpozorovat 12. ledna, když měla jasnost 21,1 mag. Perihelem proletí taktéž ještě letos, konkrétně 7. srpna. Toho dne však bude od Slunce 5,33 AU daleko. Zejména z toho důvodu tedy zůstane slabá, dosáhne nejvýše 20 mag letos v listopadu, čímž se i ona zařadí do seznamu komet, které nikdy nebyly zpozorovány vizuálně.

Mnohem zajímavější kometou je P/2015 A3 (PanSTARRS), nalezená 8. ledna při jasnosti 21,0 mag. Potvrzení jejího objevu trvalo poněkud déle než je obvyklé, proto se v jejím označení vyskytuje číslo 3 i přesto, že byla objevena dříve než kometa C/2015 A2 (PanSTARRS). Zajímavost tohoto objektu tkví ve vzdálenosti tělesa od Slunce v momentě, kdy se naší mateřské hvězdě přiblíží nejvíce. Pro upřesnění informace, perihel si kometa už odbyla, a to 22. února letošního roku.
Inkriminovaná vzdálenost činila pouhých 1,16 AU, to je například blíže, než se ke Slunci dostal hit letošního roku, kometa C/2014 Q2 (Lovejoy). Ta dosáhla v maximu jasnosti 3,5 mag, nutno ovšem poznamenat, že se jednalo o nadprůměrně velkou kometu. I komety průměrných velikostí však v podobné vzdálenosti od Slunce dosahují nějakých 10 mag, z toho tedy vyplývá, že P/2015 A3 (PanSTARRS) je doslova minikometou. Podle efemeridy totiž dosáhla v maximu jasnosti jen asi 20 mag, a to v prosinci 2014. Vizuálně ji tedy nikdo spatřit nemohl. A nestane se tak ani v budoucnu, a to proto, že momentální jasnost komety je asi 22 mag a v příštích 11 letech, až do afelu, to bude jenom horší.

První kometa, která byla objevena ve druhé polovině letošního ledna, je C/2015 B1 (PanSTARRS). Havajský teleskop PanSTARRS ji našel 19. ledna a určil její jasnost na 19,8 mag. Kometa dle orbitálních elementů prolétne perihelem až 25. září 2016, a to ve vzdálenosti 3,72 AU od Slunce. Maximální jasnost je v programu na červen 2016, kometa však nebude jasnější než 16 mag, čímž zůstane těsně pod vizuálním dosahem.

Poslední v lednu nalezenou kometou je C/2015 B2 (PanSTARRS). Ta byla objevena 29. ledna při jasnosti 19,8 mag. Perihel si odbude 6. května 2016, kdy se bude nacházet necelých 3,37 AU od Slunce. I tato kometa dosáhne nanejvýš 16 mag, proto se i ona do vizuálního dosahu jen tak tak nepodívá.

Objevené komety sice nedosáhnou jasnosti pro pozorování očima, ale jejich množstvím se dokazuje fakt, že automatizované přehlídky zcela kralují na poli objevu opravdu zajímavých, byť mimořádně slabých vlasatic. Rozšiřuje se tím pole působnosti pro výzkum nám stále neznámých končin Sluneční soustavy. A kdoví, možná už zanedlouho bude konečně objevena slabá kometa, která o několik měsíců později opravdu zazáří jako pozoruhodná vlasatice…

Zdroj: Aerith.net
Převzato: Kommet.cz




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety 2015


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »