Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově objevené komety v lednu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Nově objevené komety v lednu 2015

C/2011 L4 (PanSTARRS) a galaxie M31.
Autor: Jiří Los

V souvislosti s počátkem roku 2015 a konkrétně s jeho prvním měsícem lednem nám do seznamu přibyly některé nově objevené komety. Jaké je jejich označení, typ a co pro nás možná připraví? To a mnohem více se dozvíte v následujících odstavcích.

V lednu 2015 bylo objeveno celkem 5 komet. Až abnormální úspěšnosti dosáhl havajský dalekohled PanSTARRS, jenž objevil všechny z nich. Čtyři komety jsou dlouhoperiodické a jedna je krátkoperiodická. Žádná kometa nebyla v lednu znovuobjevena, do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet tedy nové číslo nepřibylo.

První nalezená kometa roku 2015 je C/2015 A1 (PanSTARRS). Objev této komety se uskutečnil 8. ledna při jasnosti 19,7 mag. Kometa podle dostupných informací prolétne perihelem 10. března letošního roku, to bude ve vzdálenosti 2,02 AU od Slunce. Dle efemeridy by měla být někdy v těchto dnech v maximální jasnosti okolo 18,5 mag. Tahle hodnota na vizuální dosah samozřejmě nestačí, kometa navíc v nejbližších dnech začne slábnout, takže o vizuálně viditelný objekt rozhodně nepůjde ani ve zbytku tohoto jejího návratu.

Trochu jiný případ je kometa C/2015 A2 (PanSTARRS), kterou se podařilo poprvé zpozorovat 12. ledna, když měla jasnost 21,1 mag. Perihelem proletí taktéž ještě letos, konkrétně 7. srpna. Toho dne však bude od Slunce 5,33 AU daleko. Zejména z toho důvodu tedy zůstane slabá, dosáhne nejvýše 20 mag letos v listopadu, čímž se i ona zařadí do seznamu komet, které nikdy nebyly zpozorovány vizuálně.

Mnohem zajímavější kometou je P/2015 A3 (PanSTARRS), nalezená 8. ledna při jasnosti 21,0 mag. Potvrzení jejího objevu trvalo poněkud déle než je obvyklé, proto se v jejím označení vyskytuje číslo 3 i přesto, že byla objevena dříve než kometa C/2015 A2 (PanSTARRS). Zajímavost tohoto objektu tkví ve vzdálenosti tělesa od Slunce v momentě, kdy se naší mateřské hvězdě přiblíží nejvíce. Pro upřesnění informace, perihel si kometa už odbyla, a to 22. února letošního roku.
Inkriminovaná vzdálenost činila pouhých 1,16 AU, to je například blíže, než se ke Slunci dostal hit letošního roku, kometa C/2014 Q2 (Lovejoy). Ta dosáhla v maximu jasnosti 3,5 mag, nutno ovšem poznamenat, že se jednalo o nadprůměrně velkou kometu. I komety průměrných velikostí však v podobné vzdálenosti od Slunce dosahují nějakých 10 mag, z toho tedy vyplývá, že P/2015 A3 (PanSTARRS) je doslova minikometou. Podle efemeridy totiž dosáhla v maximu jasnosti jen asi 20 mag, a to v prosinci 2014. Vizuálně ji tedy nikdo spatřit nemohl. A nestane se tak ani v budoucnu, a to proto, že momentální jasnost komety je asi 22 mag a v příštích 11 letech, až do afelu, to bude jenom horší.

První kometa, která byla objevena ve druhé polovině letošního ledna, je C/2015 B1 (PanSTARRS). Havajský teleskop PanSTARRS ji našel 19. ledna a určil její jasnost na 19,8 mag. Kometa dle orbitálních elementů prolétne perihelem až 25. září 2016, a to ve vzdálenosti 3,72 AU od Slunce. Maximální jasnost je v programu na červen 2016, kometa však nebude jasnější než 16 mag, čímž zůstane těsně pod vizuálním dosahem.

Poslední v lednu nalezenou kometou je C/2015 B2 (PanSTARRS). Ta byla objevena 29. ledna při jasnosti 19,8 mag. Perihel si odbude 6. května 2016, kdy se bude nacházet necelých 3,37 AU od Slunce. I tato kometa dosáhne nanejvýš 16 mag, proto se i ona do vizuálního dosahu jen tak tak nepodívá.

Objevené komety sice nedosáhnou jasnosti pro pozorování očima, ale jejich množstvím se dokazuje fakt, že automatizované přehlídky zcela kralují na poli objevu opravdu zajímavých, byť mimořádně slabých vlasatic. Rozšiřuje se tím pole působnosti pro výzkum nám stále neznámých končin Sluneční soustavy. A kdoví, možná už zanedlouho bude konečně objevena slabá kometa, která o několik měsíců později opravdu zazáří jako pozoruhodná vlasatice…

Zdroj: Aerith.net
Převzato: Kommet.cz




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety 2015


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »