Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově objevené komety v lednu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Nově objevené komety v lednu 2015

C/2011 L4 (PanSTARRS) a galaxie M31.
Autor: Jiří Los

V souvislosti s počátkem roku 2015 a konkrétně s jeho prvním měsícem lednem nám do seznamu přibyly některé nově objevené komety. Jaké je jejich označení, typ a co pro nás možná připraví? To a mnohem více se dozvíte v následujících odstavcích.

V lednu 2015 bylo objeveno celkem 5 komet. Až abnormální úspěšnosti dosáhl havajský dalekohled PanSTARRS, jenž objevil všechny z nich. Čtyři komety jsou dlouhoperiodické a jedna je krátkoperiodická. Žádná kometa nebyla v lednu znovuobjevena, do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet tedy nové číslo nepřibylo.

První nalezená kometa roku 2015 je C/2015 A1 (PanSTARRS). Objev této komety se uskutečnil 8. ledna při jasnosti 19,7 mag. Kometa podle dostupných informací prolétne perihelem 10. března letošního roku, to bude ve vzdálenosti 2,02 AU od Slunce. Dle efemeridy by měla být někdy v těchto dnech v maximální jasnosti okolo 18,5 mag. Tahle hodnota na vizuální dosah samozřejmě nestačí, kometa navíc v nejbližších dnech začne slábnout, takže o vizuálně viditelný objekt rozhodně nepůjde ani ve zbytku tohoto jejího návratu.

Trochu jiný případ je kometa C/2015 A2 (PanSTARRS), kterou se podařilo poprvé zpozorovat 12. ledna, když měla jasnost 21,1 mag. Perihelem proletí taktéž ještě letos, konkrétně 7. srpna. Toho dne však bude od Slunce 5,33 AU daleko. Zejména z toho důvodu tedy zůstane slabá, dosáhne nejvýše 20 mag letos v listopadu, čímž se i ona zařadí do seznamu komet, které nikdy nebyly zpozorovány vizuálně.

Mnohem zajímavější kometou je P/2015 A3 (PanSTARRS), nalezená 8. ledna při jasnosti 21,0 mag. Potvrzení jejího objevu trvalo poněkud déle než je obvyklé, proto se v jejím označení vyskytuje číslo 3 i přesto, že byla objevena dříve než kometa C/2015 A2 (PanSTARRS). Zajímavost tohoto objektu tkví ve vzdálenosti tělesa od Slunce v momentě, kdy se naší mateřské hvězdě přiblíží nejvíce. Pro upřesnění informace, perihel si kometa už odbyla, a to 22. února letošního roku.
Inkriminovaná vzdálenost činila pouhých 1,16 AU, to je například blíže, než se ke Slunci dostal hit letošního roku, kometa C/2014 Q2 (Lovejoy). Ta dosáhla v maximu jasnosti 3,5 mag, nutno ovšem poznamenat, že se jednalo o nadprůměrně velkou kometu. I komety průměrných velikostí však v podobné vzdálenosti od Slunce dosahují nějakých 10 mag, z toho tedy vyplývá, že P/2015 A3 (PanSTARRS) je doslova minikometou. Podle efemeridy totiž dosáhla v maximu jasnosti jen asi 20 mag, a to v prosinci 2014. Vizuálně ji tedy nikdo spatřit nemohl. A nestane se tak ani v budoucnu, a to proto, že momentální jasnost komety je asi 22 mag a v příštích 11 letech, až do afelu, to bude jenom horší.

První kometa, která byla objevena ve druhé polovině letošního ledna, je C/2015 B1 (PanSTARRS). Havajský teleskop PanSTARRS ji našel 19. ledna a určil její jasnost na 19,8 mag. Kometa dle orbitálních elementů prolétne perihelem až 25. září 2016, a to ve vzdálenosti 3,72 AU od Slunce. Maximální jasnost je v programu na červen 2016, kometa však nebude jasnější než 16 mag, čímž zůstane těsně pod vizuálním dosahem.

Poslední v lednu nalezenou kometou je C/2015 B2 (PanSTARRS). Ta byla objevena 29. ledna při jasnosti 19,8 mag. Perihel si odbude 6. května 2016, kdy se bude nacházet necelých 3,37 AU od Slunce. I tato kometa dosáhne nanejvýš 16 mag, proto se i ona do vizuálního dosahu jen tak tak nepodívá.

Objevené komety sice nedosáhnou jasnosti pro pozorování očima, ale jejich množstvím se dokazuje fakt, že automatizované přehlídky zcela kralují na poli objevu opravdu zajímavých, byť mimořádně slabých vlasatic. Rozšiřuje se tím pole působnosti pro výzkum nám stále neznámých končin Sluneční soustavy. A kdoví, možná už zanedlouho bude konečně objevena slabá kometa, která o několik měsíců později opravdu zazáří jako pozoruhodná vlasatice…

Zdroj: Aerith.net
Převzato: Kommet.cz




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety 2015


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »