Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objeveno již téměř 3000 komet SOHO

Objeveno již téměř 3000 komet SOHO

Kometa v blízkosti Slunce v zorném poli sondy SOHO
Autor: ESA&NASA/SOHO

V roce 1995 byla vypuštěna nová sluneční observatoř. Společný projekt ESA a NASA nazvaný Solar and Heliospheric Observatory – SOHO – byl realizován za účelem průběžného pořizování fotografií naší dynamické hvězdy. Observatoř SOHO měla podle plánu otevřít novou éru v pozorování Slunce a dramaticky rozšířit poznatky o hvězdě, se kterou žijeme, ... a to splnila.

Avšak jednu věc se nepodařilo předpovědět, a to je další pozorovatelský triumf observatoře SOHO: v uplynulých dvou desetiletích se sonda SOHO stala největším hledačem komet všech dob. Předpokládá se, že v srpnu 2015 SOHO objeví svoji kometu s pořadovým číslem 3000. Před vypuštěním SOHO byla známa zhruba desítka komet objevených z vesmíru pomocí družic, a zhruba 900 komet, objevených při pozemských pozorováních od roku 1761.

„Kosmická observatoř SOHO může pozorovat okolí Slunce až do vzdálenosti 20 miliónů kilometrů,“ říká Joe Gurman, vědecký pracovník SOHO (NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland). „Podle očekávání můžeme čas od času spatřit v zorném poli sondy jasnější kometu. Ale nikoho ani ve snu nenapadlo, že se ke Slunci přibližuje téměř 200 komet ročně.“

Komety mohou říci vědcům velkou spoustu informací o místě a čase jejich vzniku. Jedná se v podstatě o shluk zmrzlých plynů smíchaných s prachem. Jsou často nedotčenými relikty, které mohou uchovávat informace o vzniku naší planetární soustavy. Jednou z možností výzkumu je sledovat, jak se materiál komety vypařuje z povrchu, když se kometa přibližuje ke Slunci a kdy sonda SOHO může odhalit pozoruhodné informace.

Kometa v blízkosti Slunce v zorném poli sondy SOHO Autor: ESA/NASA/SOHO/SDO/GSFC
Kometa v blízkosti Slunce v zorném poli sondy SOHO
Autor: ESA/NASA/SOHO/SDO/GSFC
Sluneční observatoř SOHO je unikátní v tom, že je schopna zaznamenat komety, které prolétnou extrémně blízko povrchu Slunce (tzv. sungrazers – tj. „lízači“ Slunce). Jeden z přístrojů na palubě SOHO je tzv. koronograf, který specificky zastiňuje jasné světlo Slunce k výzkumu jeho atmosféry – která je miliardkrát řidší než samotné Slunce. V současnosti je družice SOHO jedním z našich nejlepších přístrojů k pozorování obrovských explozí běžně produkovaných Sluncem – tzv. výrony koronální hmoty (CME), které mohou vymrštit až několik miliónů tun slunečních částic do okolního prostředí. Tento pohled má dostatečně široké zorné pole, abychom spatřili komety v těsné blízkosti povrchu Slunce při jejich průletu.

Mimořádně velké množství – zhruba 85 % objevených komet SOHO – jsou komety tzv. Kreutzovy rodiny. Vědci se domnívají, že extrémně velká kometa se před tisíci roky těsně přiblížila ke Slunci, což vedlo k jejímu rozpadu a k vytvoření několika tisíc jednotlivých fragmentů, které setrvávají na podobných drahách a označujeme je jako Kreutzovy komety. V průměru je nový člen této skupiny komet objevován jednou za tři dny. Bohužel vzdálené dráhy těchto fragmentů vždycky skončí těsným přiblížením ke Slunci. Pokud se přiblíží dostatečně blízko ke Slunci, jsou zaregistrovány observatoří SOHO. Většina z nich toto setkání se Sluncem nepřežije.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: SOHO, SOHO komety


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »