Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objeveno již téměř 3000 komet SOHO

Objeveno již téměř 3000 komet SOHO

Kometa v blízkosti Slunce v zorném poli sondy SOHO
Autor: ESA&NASA/SOHO

V roce 1995 byla vypuštěna nová sluneční observatoř. Společný projekt ESA a NASA nazvaný Solar and Heliospheric Observatory – SOHO – byl realizován za účelem průběžného pořizování fotografií naší dynamické hvězdy. Observatoř SOHO měla podle plánu otevřít novou éru v pozorování Slunce a dramaticky rozšířit poznatky o hvězdě, se kterou žijeme, ... a to splnila.

Avšak jednu věc se nepodařilo předpovědět, a to je další pozorovatelský triumf observatoře SOHO: v uplynulých dvou desetiletích se sonda SOHO stala největším hledačem komet všech dob. Předpokládá se, že v srpnu 2015 SOHO objeví svoji kometu s pořadovým číslem 3000. Před vypuštěním SOHO byla známa zhruba desítka komet objevených z vesmíru pomocí družic, a zhruba 900 komet, objevených při pozemských pozorováních od roku 1761.

„Kosmická observatoř SOHO může pozorovat okolí Slunce až do vzdálenosti 20 miliónů kilometrů,“ říká Joe Gurman, vědecký pracovník SOHO (NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland). „Podle očekávání můžeme čas od času spatřit v zorném poli sondy jasnější kometu. Ale nikoho ani ve snu nenapadlo, že se ke Slunci přibližuje téměř 200 komet ročně.“

Komety mohou říci vědcům velkou spoustu informací o místě a čase jejich vzniku. Jedná se v podstatě o shluk zmrzlých plynů smíchaných s prachem. Jsou často nedotčenými relikty, které mohou uchovávat informace o vzniku naší planetární soustavy. Jednou z možností výzkumu je sledovat, jak se materiál komety vypařuje z povrchu, když se kometa přibližuje ke Slunci a kdy sonda SOHO může odhalit pozoruhodné informace.

Kometa v blízkosti Slunce v zorném poli sondy SOHO Autor: ESA/NASA/SOHO/SDO/GSFC
Kometa v blízkosti Slunce v zorném poli sondy SOHO
Autor: ESA/NASA/SOHO/SDO/GSFC
Sluneční observatoř SOHO je unikátní v tom, že je schopna zaznamenat komety, které prolétnou extrémně blízko povrchu Slunce (tzv. sungrazers – tj. „lízači“ Slunce). Jeden z přístrojů na palubě SOHO je tzv. koronograf, který specificky zastiňuje jasné světlo Slunce k výzkumu jeho atmosféry – která je miliardkrát řidší než samotné Slunce. V současnosti je družice SOHO jedním z našich nejlepších přístrojů k pozorování obrovských explozí běžně produkovaných Sluncem – tzv. výrony koronální hmoty (CME), které mohou vymrštit až několik miliónů tun slunečních částic do okolního prostředí. Tento pohled má dostatečně široké zorné pole, abychom spatřili komety v těsné blízkosti povrchu Slunce při jejich průletu.

Mimořádně velké množství – zhruba 85 % objevených komet SOHO – jsou komety tzv. Kreutzovy rodiny. Vědci se domnívají, že extrémně velká kometa se před tisíci roky těsně přiblížila ke Slunci, což vedlo k jejímu rozpadu a k vytvoření několika tisíc jednotlivých fragmentů, které setrvávají na podobných drahách a označujeme je jako Kreutzovy komety. V průměru je nový člen této skupiny komet objevován jednou za tři dny. Bohužel vzdálené dráhy těchto fragmentů vždycky skončí těsným přiblížením ke Slunci. Pokud se přiblíží dostatečně blízko ke Slunci, jsou zaregistrovány observatoří SOHO. Většina z nich toto setkání se Sluncem nepřežije.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: SOHO, SOHO komety


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »