Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objeveny nové a ztracené rodiny asteroidů

Objeveny nové a ztracené rodiny asteroidů

WISE - kosmická observatoř NASA Autor: NASA/JPL-Caltech
WISE - kosmická observatoř NASA
Autor: NASA/JPL-Caltech
Nová data získaná kosmickou observatoří NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE), která zkoumá vesmír v oboru infračerveného záření, vedla k objevení nových a ke zlepšení informací o známých rodinách asteroidů (jejich rodokmenu) v hlavním pásu planetek mezi drahami planet Mars a Jupiter.

Astronomové k tomu využili milióny infračervených snímků, které pořídila astronomická družice WISE v rámci části svého výzkumného programu nazvaného NEOWISE, který byl zaměřen na objevování nových blízkozemních planetek. Podařilo se identifikovat 28 nových rodin asteroidů. Snímky rovněž pomohly zařadit tisíce dříve skrytých a nezařazených asteroidů vůbec poprvé do rodin planetek. Takovéto objevy jsou důležitým krokem k pochopení původu jednotlivých rodin planetek a kolizí, které vedly k vytvoření těchto rodinných klanů.

„Projekt NEOWISE nám poskytl data pro velmi detailní pohled na vývoj planetek ve Sluneční soustavě,“ říká Lindley Johnson, projektový manažer NASA programu Near-Earth Object Observation Program. „To nám pomůže vystopovat do minulosti zdroje současných blízkozemních objektů (NEO) a pochopit, jak většina z nich migrovala na dráhy nebezpečné pro Zemi.“

Hlavní pás asteroidů je největším zdrojem blízkozemních objektů (NEO - Near-Earth Object), což jsou planetky a komety, které se přibližují ke dráze naší planety na vzdálenost menší než 45 miliónů kilometrů. Některé blízkozemní objekty původně obíhaly po stabilních oběžných drahách v hlavním pásu planetek až do okamžiku kolize nebo jejich vymrštění v důsledku gravitačních poruch do vnitřní části Sluneční soustavy.

Tým vědců z projektu NEOWISE studoval více než 120 000 těles z hlavního pásu planetek z přibližně 600 000 známých těles. Astronomové zjistili, že zhruba 38 000 z těchto objektů (což je přibližně třetina pozorované populace planetek) může být roztříděno do 76 rodin, z nichž 28 jsou nově objevené rodiny planetek. Kromě toho se ukázalo, že některé asteroidy patří do jiných rodin a musely být překlasifikovány.

Vznik rodin planetek v důsledku kolize - kresba Autor: NASA/JPL-Caltech
Vznik rodin planetek v důsledku kolize - kresba
Autor: NASA/JPL-Caltech
Rodiny planetek vznikly v době, kdy vzájemné kolize způsobily rozbití velkých mateřských těles na menší fragmenty různých velikostí. Některé kolize zanechaly na povrchu planetek velké krátery. Například na jižní polokouli planetky Vesta byly objeveny dva velké impaktní krátery. Jiné srážky měly katastrofální následky. Vedly k roztříštění tělesa na množství menších fragmentů, což je i případ blízkozemních asteroidů. Rozhozené úlomky se pohybovaly společně „v balíku“, obíhaly po stejných oběžných drahách kolem Slunce, avšak postupně se jednotlivá tělesa od sebe stále více a více vzdalovala v důsledku gravitačních poruch.

Dosavadní znalosti o původu rodin asteroidů vycházely z pozorování jejich drah. V rámci programu NEOWISE byla rovněž studována odrazivost (albedo) jednotlivých planetek za účelem jejich přiřazení k rozdílným rodinám.

Asteroidy ze stejné rodiny mají obvykle stejné mineralogické složení a odrážejí obdobné množství světla. Některé rodiny obsahují tmavší a červenější asteroidy, případně jednotvárnější tělesa, zatímco jiné jsou tvořeny světlejšími či lesklejšími horninami. Je velmi obtížné rozlišit mezi tmavým a světlým asteroidem pouze při pozorování ve viditelném světle. Velká a tmavá planetka se může jevit stejně jasná jako malý světlý asteroid. Tmavé planetky odrážejí méně světla; pokud však mají větší povrch, mohou vypadat jasnější.

Program NEOWISE byl schopen odlišit tmavé a světlé asteroidy, protože družice detekovala infračervené záření, čímž bylo odhaleno tepelné záření tělesa. Větší objekt vyzařuje více tepla. Na základě zjištění velikosti planetky pak může být určena její skutečná odrazivost a může být zařazena mezi tělesa příslušné rodiny obíhající kolem Slunce na podobných drahách.

„Odlišili jsme tak zebry od gazel,“ říká Joseph Masiero (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie), hlavní autor článku o novém výzkumu, který bude publikován v časopise Astrophysical Journal. „Dříve bylo obtížnější jednotlivé členy rodiny planetek rozlišit. Avšak nyní máme lepší představu o tom, které planetky patří do které rodiny.“

Další postup astronomů bude spočívat ve snaze dozvědět se co nejvíce o mateřských tělesech, v nichž mají původ jednotlivé rodiny planetek. „Je to podobné, jako když máte střepy rozbité nádoby a chcete je slepit dohromady, abyste zjistili, jaký je jejich původ,“ říká Amy Mainzer, vědecká pracovnice programu NEOWISE (JPL). „Proč se vytvořil pás asteroidů a nedošlo zde ke zformování planety? Společně jsme doplnili alespoň část historie vývoje planetek.“

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rodiny planetek, Wise


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »