Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objeveny nové a ztracené rodiny asteroidů

Objeveny nové a ztracené rodiny asteroidů

WISE - kosmická observatoř NASA Autor: NASA/JPL-Caltech
WISE - kosmická observatoř NASA
Autor: NASA/JPL-Caltech
Nová data získaná kosmickou observatoří NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE), která zkoumá vesmír v oboru infračerveného záření, vedla k objevení nových a ke zlepšení informací o známých rodinách asteroidů (jejich rodokmenu) v hlavním pásu planetek mezi drahami planet Mars a Jupiter.

Astronomové k tomu využili milióny infračervených snímků, které pořídila astronomická družice WISE v rámci části svého výzkumného programu nazvaného NEOWISE, který byl zaměřen na objevování nových blízkozemních planetek. Podařilo se identifikovat 28 nových rodin asteroidů. Snímky rovněž pomohly zařadit tisíce dříve skrytých a nezařazených asteroidů vůbec poprvé do rodin planetek. Takovéto objevy jsou důležitým krokem k pochopení původu jednotlivých rodin planetek a kolizí, které vedly k vytvoření těchto rodinných klanů.

„Projekt NEOWISE nám poskytl data pro velmi detailní pohled na vývoj planetek ve Sluneční soustavě,“ říká Lindley Johnson, projektový manažer NASA programu Near-Earth Object Observation Program. „To nám pomůže vystopovat do minulosti zdroje současných blízkozemních objektů (NEO) a pochopit, jak většina z nich migrovala na dráhy nebezpečné pro Zemi.“

Hlavní pás asteroidů je největším zdrojem blízkozemních objektů (NEO - Near-Earth Object), což jsou planetky a komety, které se přibližují ke dráze naší planety na vzdálenost menší než 45 miliónů kilometrů. Některé blízkozemní objekty původně obíhaly po stabilních oběžných drahách v hlavním pásu planetek až do okamžiku kolize nebo jejich vymrštění v důsledku gravitačních poruch do vnitřní části Sluneční soustavy.

Tým vědců z projektu NEOWISE studoval více než 120 000 těles z hlavního pásu planetek z přibližně 600 000 známých těles. Astronomové zjistili, že zhruba 38 000 z těchto objektů (což je přibližně třetina pozorované populace planetek) může být roztříděno do 76 rodin, z nichž 28 jsou nově objevené rodiny planetek. Kromě toho se ukázalo, že některé asteroidy patří do jiných rodin a musely být překlasifikovány.

Vznik rodin planetek v důsledku kolize - kresba Autor: NASA/JPL-Caltech
Vznik rodin planetek v důsledku kolize - kresba
Autor: NASA/JPL-Caltech
Rodiny planetek vznikly v době, kdy vzájemné kolize způsobily rozbití velkých mateřských těles na menší fragmenty různých velikostí. Některé kolize zanechaly na povrchu planetek velké krátery. Například na jižní polokouli planetky Vesta byly objeveny dva velké impaktní krátery. Jiné srážky měly katastrofální následky. Vedly k roztříštění tělesa na množství menších fragmentů, což je i případ blízkozemních asteroidů. Rozhozené úlomky se pohybovaly společně „v balíku“, obíhaly po stejných oběžných drahách kolem Slunce, avšak postupně se jednotlivá tělesa od sebe stále více a více vzdalovala v důsledku gravitačních poruch.

Dosavadní znalosti o původu rodin asteroidů vycházely z pozorování jejich drah. V rámci programu NEOWISE byla rovněž studována odrazivost (albedo) jednotlivých planetek za účelem jejich přiřazení k rozdílným rodinám.

Asteroidy ze stejné rodiny mají obvykle stejné mineralogické složení a odrážejí obdobné množství světla. Některé rodiny obsahují tmavší a červenější asteroidy, případně jednotvárnější tělesa, zatímco jiné jsou tvořeny světlejšími či lesklejšími horninami. Je velmi obtížné rozlišit mezi tmavým a světlým asteroidem pouze při pozorování ve viditelném světle. Velká a tmavá planetka se může jevit stejně jasná jako malý světlý asteroid. Tmavé planetky odrážejí méně světla; pokud však mají větší povrch, mohou vypadat jasnější.

Program NEOWISE byl schopen odlišit tmavé a světlé asteroidy, protože družice detekovala infračervené záření, čímž bylo odhaleno tepelné záření tělesa. Větší objekt vyzařuje více tepla. Na základě zjištění velikosti planetky pak může být určena její skutečná odrazivost a může být zařazena mezi tělesa příslušné rodiny obíhající kolem Slunce na podobných drahách.

„Odlišili jsme tak zebry od gazel,“ říká Joseph Masiero (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie), hlavní autor článku o novém výzkumu, který bude publikován v časopise Astrophysical Journal. „Dříve bylo obtížnější jednotlivé členy rodiny planetek rozlišit. Avšak nyní máme lepší představu o tom, které planetky patří do které rodiny.“

Další postup astronomů bude spočívat ve snaze dozvědět se co nejvíce o mateřských tělesech, v nichž mají původ jednotlivé rodiny planetek. „Je to podobné, jako když máte střepy rozbité nádoby a chcete je slepit dohromady, abyste zjistili, jaký je jejich původ,“ říká Amy Mainzer, vědecká pracovnice programu NEOWISE (JPL). „Proč se vytvořil pás asteroidů a nedošlo zde ke zformování planety? Společně jsme doplnili alespoň část historie vývoje planetek.“

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rodiny planetek, Wise


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »