Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Obrazem: Dotkněte se Saturnových prstenců

Obrazem: Dotkněte se Saturnových prstenců

Saturnův prstenec B je nasnímán 2× podrobněji, než kdy dříve.
Autor: Cassini/JPL/NASA.

Americká sonda Cassini má před sebou jen poslední měsíce, ale to neznamená, že by její mise byla nudná. V žádném případě, právě naopak! Cassini momentálně obíhá po dráze, která vede jen v těsné blízkosti planetárních prstenců. Na Zemi tak chodí dechberoucí fotky těchto působivých útvarů. Vychutnejte si nejnovější snímky prstenců, které byly pořízeny takřka na kosmický dotek:Obrázky dosahují rozlišení až 550 metrů! Jde proto o zatím nejpodrobnější fotky vnějších částí hlavních prstenců...

Samotná sonda momentálně každý týden prolétá kolem vnějších oblastí Saturnových prstenců a sbírá informace nejen o tomhle tenkém souboru ledu a kamenů, ale i o měsících, které zde obíhají. Sonda už poslala třeba fotky měsíců Daphnis a Pandora. Některé struktury, které jsou nyní vidět, jsou pro vědce úplně nové. Cassini je sice u Saturnu již od roku 2004, ale teprve až v posledních týdnech obíhá po dráze, která jí umožňuje detailně prozkoumat prstence.

Cassini se nachází zhruba v polovině své předposlední vědecké mise, která obnáší průzkum vnějšího okraje prstencového systému. Tato poslední fáze začala už vloni v listopadu a má probíhat do konce dubna, kdy sondě začne velké finále. Během závěrečných 22 oběhů se bude prosmýkat mezerou mezi prstenci a Saturnem. První takový průlet je naplánován na 26. dubna 2017. Máme se tedy ještě na co těšit!

Vlevo je vidět zvlnění v prstenci A. Jedná se o důsledek nahromadění materiálu na jednom místě, což je důsledek gravitace měsíců Janus a Epimetheus. Autor: Cassini/JPL/NASA.
Vlevo je vidět zvlnění v prstenci A. Jedná se o důsledek nahromadění materiálu na jednom místě, což je důsledek gravitace měsíců Janus a Epimetheus.
Autor: Cassini/JPL/NASA.

Podrobnější snímky prstence B umožňují prozkoumat jeho jemnou strukturu. Autor: Cassini/JPL/NASA.
Podrobnější snímky prstence B umožňují prozkoumat jeho jemnou strukturu.
Autor: Cassini/JPL/NASA.

Nejen na snímku prstence A jsou vidět bílé tečky – jde o důsledek nabitých částic, které zasáhly snímací čip. Ovšem jemné hustotní vlny v prstenci jsou úchvatné. Autor: Cassini/JPL/NASA.
Nejen na snímku prstence A jsou vidět bílé tečky – jde o důsledek nabitých částic, které zasáhly snímací čip. Ovšem jemné hustotní vlny v prstenci jsou úchvatné.
Autor: Cassini/JPL/NASA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Mise Cassini - oficiální stránky NASA

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Planeta Saturn, Sonda Cassini, Prstence Saturnu, Saturnovy prstence


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »