Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Obří skupina skvrn a silné erupce dávají naději na víkendové polární záře

Obří skupina skvrn a silné erupce dávají naději na víkendové polární záře

Slunce 9. 5. 2024 na hvězdárně Turnov. Achromat 102/1350 mm, fólie Baader Astrosolar, Canon R10, složeno z 80 fotek.
Autor: Aleš Majer

Aktualizováno 12. 5. ve 22:50. Pozorovatelé Slunce jsou ohromeni obří skupinou skvrn v aktivních oblastech AR3664 a 3668. Slunce ukazuje, čeho je v maximu aktivity schopné. Jedna velká skupina skvrn zapadla a už ji vystřídala další, jedna z největších v pozorované historii. Rozlohou skvrn se dá přirovnat ke slavné Carringtonovské z roku 1859. A silné erupce zde také nastávají. Očekává se, že výrony plazmatu s tím spojené způsobí polární záře o víkendu 10. – 12. 5. A nebo taky ne, ale pravděpodobnost je nyní vysoká.

Aktualizace 12. 5. 22:50 SELČ: 

Aktivita geomagnetického pole byla nízká a zatím se nezvýšila. Znamená to buď, že poslední očekávaná vlna částic po silné erupci X5,8 nic zajímavého nezpůsobila, nebo, a v to se dá spíše ještě doufat, že ještě nedorazila. Víc ukáží až následující hodiny. Pokud by došlo v grafech měření slunečního větru k výrazné změně a ideálně velkému poklesu Bz komponenty magnetického pole, je šance na nové jasné polární záře. Průchod této vlny částic by měl nastat nejpozději během pondělí 13. 5.

Mezitím se na Slunci od nás aktivní oblast 3664 odklání a bude směřovat na odvrácenou polokouli. Napak na východní straně Slunce se nová oblast vynořuje a další je aktuálně na odvrácené polokouli zatím schovaná. Takže uvidíme, co přinesou příští dny, pokud jde o aktivitu Slunce a případné polární záře.

Aktualizace 11. 5. 23:45 SELČ: 

Aktuálně to vypadá, že záře z noci z pátku 10. 5. na sobotu 11. 5. byla nejjasnější od roku 2003 a dost možná nejjasnější vůbec nejen v tomto století. 

Situace během další noci na neděli je zatím poměrně klidná. Slabá fotograficky zachytitelná záře byla vidět především kolem 23. hodiny, kdy i Bz komponenta ve slunečním větru klesla k -8 nT (ovšem včera to bylo kolem -30 až -45). Takže i tyto menší výchylky mohou opět aktivovat slabší záři. Sedujte Spaceweatherlive.com a především tedy Bz ve slunečním větru na grafu aurorální části webu.

K Zemi letí velmi zajímavá vlna částic uvolěnných při velmi silné erupci v sobotu nad ránem. Pokud stihne dorazit v ideální době, tedy v neděli 12. 5. večer, můžeme se dočkat opakování páteční situace. Nebo také ne.

Aktualizace 10. 5. v 19:30:

Večer 10. 5. po 19. hodině dorazila rázová vlna částic slunečního větru uvolněných při první z mnoha erupcí na Slunci asi dva dny zpět. Záznamy sondy mezi Zemí a Sluncem naznačují, že skokově narostla rychlost slunečního větru, hustota částiv a došlo k výraznému poklesu Bz komponenty magnetického pole. To vše naznačuje, že by mohly právě teď začít polární záře. Nikdo neví, jak dlouho tato výhodná situace potrvá, ale hned od soumraku je asi třeba sledovat obzor na severu. Sledujte grafy na Spaceweatherlive.com.

Grafy slunečního větru ukazují náraz CME na zemskou magnetosféru 10. 5. 2024 večer po 19. hodině SELČ
Grafy slunečního větru ukazují náraz CME na zemskou magnetosféru 10. 5. 2024 večer po 19. hodině SELČ

Slunce 9. 5. 2024 v 10:56 SELČ. Snímek mobilem za okulárem dalekohledu upraveného pro bezpečné pozorování Slunce (Vixen 81S a Herschelův hranol). Skupina skvrn v aktivní oblasti AR13664 je jedna z největších v historii pozorování Slunce. Autor: Martin Gembec
Slunce 9. 5. 2024 v 10:56 SELČ. Snímek mobilem za okulárem dalekohledu upraveného pro bezpečné pozorování Slunce (Vixen 81S a Herschelův hranol). Skupina skvrn v aktivní oblasti AR13664 je jedna z největších v historii pozorování Slunce.
Autor: Martin Gembec
Sluneční skvrny se dají nyní pozorovat i pouhým okem, pokud se vybavíme patřičným filtrem. Stačí svářečské sklo č. 14 či 15, nebo brýle pro pozorování zatmění Slunce. Mírně protáhlá tečka v pravé dolní části slunečního kotouče signalizuje, že na Slunci se děje něco mimořádného. Vzhledem k tomu, že jsme v období maxima, nebo blížícího se maxima sluneční aktivity, tak to tolik nepřekvapí. Přesto lze říci, že aktivní oblast AR13664 (též zkráceně AR3664) společně s AR3668 je i na současnou aktivitu Slunce opravdu mimořádně zajímavá.

Již o uplynulém víkendu jsme mohli pozorovat ještě jednu skupinu velkých skvrn v aktivní oblasti AR3663, která nyní v polovině týdne (8./9. 5.) zapadla s tím, jak se Slunce vůči nám pootočilo. Viděli jsme v ní i několik pěkných erupcí, z nichž několik dosáhlo nejvyššího stupně erupční aktivity, třídy X. Plně nám to však nyní vynahrazuje zmíněná aktivní oblast AR3664, která je na rozdíl od té předchozí v mnohem lepší poloze vůči Zemi, pokud jde o vliv její aktivity na dění v naší části Sluneční soustavy. Prakticky jakákoliv silná erupce z této oblasti totiž vyprodukovala výron plazmatu z koróny Slunce (CME, Coronal Mass Ejection), který se poté vydal i směrem k Zemi. 

Skvrny 9. 5. 2024 v AR3664 a 3668 Autor: Martin Trojan
Skvrny 9. 5. 2024 v AR3664 a 3668
Autor: Martin Trojan

Následující dny budou tedy velmi zajímavé nejen pro pozorovatele Slunce, protože aktivita zde rozhodně jen tak neskončí a bude pokračovat nejspíš až do doby, kdy i tato aktivní oblast zapadne za sluneční okraj. Dalším důvodem jsou zmiňované výrony plazmatu. První částice z nich by měly Zemi zasáhnout zřejmě v pátek 10. 5. a další vlny budou následovat. Očekávají se středně silné polární záře, ale vzhledem k tomu, že další erupce doprovázená CME, zatím nejsilnější, X2,2, nastala ještě 9. 5. před polednem a zdaleka nemusí být poslední, může se situace ještě zlepšit s tím, jak první vlny "otevřou" magnetické pole Země vlnám následným.

Několik oblak plazmatu (CME, Coronal Mass Ejection) vyvržených z koróny při silných erupcích 8. května 2024 Autor: NASA/ESA/SOHO
Několik oblak plazmatu (CME, Coronal Mass Ejection) vyvržených z koróny při silných erupcích 8. května 2024
Autor: NASA/ESA/SOHO

A nebo se také nestane nic zásadního.  Může se stát, že nás rázové vlny ve slunečním větru minou. Může se stát, že magnetické pole v oblacích vyvrženého plazmatu nebude mít vhodnou polaritu, aby se dobře projevilo velkými změnami v zemské magnetosféře. I když to nelze předem předpovědět, určitě má smysl se teď na Slunce podívat čímkoliv, co máme po ruce. Třeba i večer kolem západu Slunce, i když i u obzoru je kotouč příliš jasný pro pozorování dalekohledem, někdy už stačí vrstva oblak, zákalu nebo ztmavovací filtr pro přímé pozorování. Dívejte se bezpečně, neriskujte zrak, ale užívejte si tuto mimořádnou podívanou.

Západ Slunce se skvrnami 8. 5. 2024, Samyang 135 mm, clona 11, Canon R6Mk2, ISO100, 1/4000 s. Autor: Martin Gembec
Západ Slunce se skvrnami 8. 5. 2024, Samyang 135 mm, clona 11, Canon R6Mk2, ISO100, 1/4000 s.
Autor: Martin Gembec

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Předpovědní model průchodu CME (NOAA/SWPC)
[2] Aktuální vesmírné počasí (Spaceweatherlive.com)



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: AR3664, Sluneční skvrny, Sluneční aktivita


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »