Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Opportunity: 4000 solů a jedeme dál

Opportunity: 4000 solů a jedeme dál

Opportunity obývá Mars už 4000 solů.
Autor: WGBH Educ. Foundation.

Na jaře proběhla médii krátká zpráva, že z vozítka na solární pohon, které se prohání po povrchu Marsu už více než 10 let, je maratónec. Vozítko však překonalo i další metu. Na Marsu je už více než 4000 solů, jak nazýváme marsovské dny. Ty jsou asi o půl hodiny delší, než pozemské. A i když práce vozítka dočasně zastavila konjunkce Marsu se Sluncem, která znemožňuje přenos signálu, nyní už opět popojíždí. Podívejme se, jak je na tom v poslední době a jaký je výhled do budoucna.

Takže zatímco Opportunity překonala na Marsu vzdálenost 42 195 metrů (maratón), mise pokračuje dál. To ovšem neznamená, že by se přesouvala nějak rychle mimo oblast Marathon Valley. Naopak, popojela jen kousek vedle k trochu protáhlému kráteru nazvanému Spirit of St. Louis. Názvy útvarů jsou podle Charlese Lindbergha, který před 88 lety přeletěl jako první Atlantik. Proto také seskupení balvanů v kráteru je nazváno Lindbergh Mound a kráter se jmenuje podle jména letadla, v kterém historický let uskutečnil (s jednomotorovým letadlem, bez GPS a jiných vymožeností).

Kráter Spirit of St. Louis na Marsu Autor: NASA/JPL-Caltech/Cornell Univ./Arizona State Univ.
Kráter Spirit of St. Louis na Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech/Cornell Univ./Arizona State Univ.

Opportunity se pohybuje na okrajovém valu velkého kráteru Endeavour, který má průměr 22 kilometrů, proto jsou Spirit of St. Louis i Marathon Valley jen drobnými útvary v jakési kopcovaté krajině, což je právě samotný val Endeavouru. Proč vlastně Opportunity zkoumá tato místa? Je to až k neuvěření, ale čím déle na Marsu jezdí a čím větší vzdálenost ujela, tím vědecky cennější lokality navštěvuje. Když zkoumáte kráter, který je vytvořen dopadem velkého tělesa v dávné minulosti, byly zde odhaleny různě staré vrstvy a vy tak máte možnost se podívat do dávné geologické minulosti Marsu.

Kameny v lokalitě Lindbergh Mound Autor: NASA/JPL-Cornell/Olivier de Goursac
Kameny v lokalitě Lindbergh Mound
Autor: NASA/JPL-Cornell/Olivier de Goursac
Především se zde nacházejí horniny, které kdysi přišly do kontaktu s vodou, ale například Lindbergh Mound je příkladem seskupení sopečných vyvrženin, kameny vypadají jako sopečná láva (např. čedič, ovšem zde jde o brekcie). To je ovšem jen letmý pohled, sami vědci byli poměrně zaskočeni tím, jak jsou kameny uspořádány. Světlé podloží, které na snímcích z dálky vypadá jako mozaika protkaná žilkami, je naopak typické pro celou oblast místa přistání nazvanou Meridiani Planum a tyto horniny byly kdysi ovlivněny vodním prostředím. Kráter Spirit of St. Louis sem úplně nezapadá.

Jednou z hypotéz jeho vzniku je, že jde o sekundární kráter vzniklý dopadem úlomku od vzdáleného kráteru Bopolu, který je daleko na jihozápad od Opportunity. Kameny ve Spirit of St. Louis by tedy mohly být vyvrženinami z kráteru Bopolu. Napovídá tomu fakt, že ostatní brekcie pozorované Opportunity v okolí kráteru Endeavour mají jiné chemické složení, než tyto kameny. Další možnost se pak nabízí v podobě vulkanické aktivity, která vytvořila kráter a kameny jsou zvětralou lávou.

Valy kráteru Endeavour jsou vůbec zajímavým místem. Kdysi v roce 2011 se například na menším valu Cape York podařilo najít zatím nejstarší horniny, které kdy vůbec na povrchu Marsu byly nalezeny. Nikde jinde se s nimi pak už ale vědci nesetkali. Stále je tedy co objevovat.

Kámen s prasklinami v lokalitě Lindbergh Mound Autor: NASA/JPL-Cornell
Kámen s prasklinami v lokalitě Lindbergh Mound
Autor: NASA/JPL-Cornell
Pokud jde o stav vozítka, je stále velmi dobrý. Jestliže kdysi v roce 2005 jsme měli obavu, zda bude mít dost energie, když se postupně začaly solární panely pokrývat prachem, později už jsme si tak nějak zvykli, že je to překonatelný problém, ať už díky očistným větrným poryvům, nebo tím, že se vozítko pohybuje po ke slunci orientovaných svazích. Na Marsu v oblasti Meridiani je léto, takže obloha je standardně více zakalená zvířeným prachem. Trochu starostí nám dělají pouze jakési amnézie, kterými si občas robot prochází, ale to je vzhledem k jeho stáří vlastně zázrak, že jinak je vůbec ještě provozuschopný. S ohledem na více než 4000 solů je třeba připomenout, že plánovaná délka primární mise byla 90 solů. Robot používá na ukládání dat paměť typu flash a protože nebyl důvod riskovat v červnu během konunkce Marsu další amnézie, zůstal spuštěný v režimu „permanent RAM“. Jak vysvětluje v komentářích čtenář Romanescu, již v prosinci 2014 jsme se mohli dočíst o poškození jednoho ze sedmi modulů flash paměti, který způsoboval výpadky v komunikaci. Protože řadič flash paměti nedokáže při ukládání dat tento modul zcela obejít, ukládají se data jen do paměti RAM. Technici zatím testují, jak by mohli řadič přeprogramovat, aby mohli flash paměť opět použít.

Pokud jde o aktuální dění, Opportunity stále zkoumá Lindbergh Mound a její okolí. Během solu 4059 se však také podívala na Slunce, kde právě probíhalo částečné zatmění měsíčkem Phobos.

Jak to bude s budoucností Opportunity? Nejbližší měsíce budou patřit výzkumu v lokalitě, kde se nachází i nyní, takže se pak můžeme ohlédnout za tím, co mezitím vědci zjistili. Vzdálenější budoucnost je však nejistá, vozítko je staré, NASA stojí jeho provoz sice malé procento prostředků, ale nemalé množství z pohledu čísel. Na rok 2016 původně Opportunity vůbec v rozpočtu NASA nefigurovala. Situace je opravdu neradostná, podle posledních zpráv je nejpravděpodobnější, že NASA zatím stopne jinou misi, která měla být zahájena a mezitím dá nějaké prostředky na další provoz sondy LRO na oběžné dráze Měsíce a Opportunity na Marsu. Budeme věřit, že se situace s financováním NASA v dalších letech dále nezhorší.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Planetary.org
[2] UnMannedSpaceFlight.com

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Mars, MER, Opportunity


33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nájdi kométy: NEOWISE, PANSTARRS, LEMMON

LEMMON C/2019 U6 vľavo hore, PANSTARRS C/2017 T2 v strede dole, NEOWISE C/2020 F3 vpravo

Další informace »