Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Otevřené setkání členů Sluneční sekce ČAS 2018

Otevřené setkání členů Sluneční sekce ČAS 2018

Siločáry magnetických polí Slunce
Autor: NASA/Solar Dynamics Observatory

V sobotu 17. listopadu 2018 od 10 hodin sluneční sekce ČAS pořádá již tradiční setkání svých členů, na němž, kromě výměny zkušeností členů zabývajících se pozorováním Slunce a sluneční fyzikou jako takovou, bude hlavní náplní několik přednášek známých osobností. Z toho důvodu toto setkání není určeno jen členům sluneční sekce, ale srdečně zváni jsou všichni, kdo mají zájem o Slunce a vše, co se na něm děje, a nebo třeba se jen  chtějí o něm dovědět něco zajímavého.

Seminář se uskuteční na hvězdárně v Teplicích, Písečný vrch 2517 (GPS: 50.6383N, 13.8467E).

Program:

  • 10:00 Zahájení, přivítání účastníků (E. Marková, předsedkyně Sluneční sekce ČAS)
  • 10:05 Vystoupení zástupce (ředitele) hvězdárny Teplice
  • 10:10 Geometrie prostoru deformovaného Sluncem (M. Křížek)
  • 10:30 Evropský sluneční dalekohled EST (M. Sobotka)
  • 11:00 Současný stav slunečních pozorování na Almě (M. Bárta)
  • 11:30 Nejnovější výsledky pozorování oscilací v protuberancích na ondřejovském spektrografu HSFA-2 (M. Zapior)
  • 11:50 Civilizační dopady erupční aktivity Slunce (M. Švanda)
  • 12:30 přestávka na oběd
  • 13:30 prohlídka hvězdárny
  • 14:20  Nový pohled na sluneční erupce – 3D rekonexe (J. Dudik)
  • 14:50 Měřeni spektrálního toku optického kontinua z aktivní oblasti na Slunci (P. Kotrč, R. Křížová a V. Březová)
  • 15:10 Synoptické pozorování Slunce v Ondřejově (M. Exnerová, V. Feik)
  • 15:30 Pozorování Slunce na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích (A. Uhlíř, P. Komárek)
  • 15:40 Sluneční analema ve výuce astronomie (M. Zapior)
  • 16:00 Zakončení setkání

 

Svůj zájem o účast včetně způsobu dopravy prosím vyplňte na přiložené návratce. Návratku zašlete prosím co nejdříve, nejdéle pak do 10. 11. 2018 a to buď mailem na adresu eva.radec@seznam.cz a v kopii na adresu ivanamacourkova@centrum.cz  nebo poštou na adresu Eva Marková, Radeč 39, 542 32 Úpice.

Na akci bude pro účastníky zdarma k dispozici běžné občerstvení (káva, čaj, voda, sušenky). Možnost oběda je buď z vlastních zásob nebo v restauraci vzdálené cca 1,5 km, což vzhledem k nabitému programu bude problém.

Dopravní informace:

Pokud pojedete do Teplic autem, neparkujte prosím u hvězdárny, kam je i zakázaný vjezd. Velké veřejné (doporučené) parkoviště je  u hotelu Panorama (bod č. 1 na mapě), pokud je náhodou plné, tak je možné nechat auto kdekoliv po straně v ulici U Panoramy, případně se dá ještě zaparkovat o kousek blíže na kraji lesa pod kopcem Doubravka (bod č. 2 na mapě). Od parkoviště na hvězdárnu je to cca 500 metrů pěšky (https://mapy.cz/s/39cDN). Výjimečně mohou přijet až k hvězdárně pouze ti, kteří nejsou schopní ujít 500 metrů  a ti, kteří povezou náklad.

 




O autorovi

Eva Marková

Vystudovala  MFF UK, obor fyzika, specializace Astronomie a astrofyzika. Od r. 1976 pracovala na Hvězdárně v Úpici, kde se v r. 1986 stala ředitelkou. Po celou dobu svého působení na hvězdárně se kromě popularizace astronomie a práce s mládeží zabývala studiem sluneční aktivity a vztahů Slunce - Země. Nedílnou a velmi důležitou součástí této  odborné činnosti bylo též studium sluneční koróny při úplných zatměních Slunce. Proto  v r. 1990 počala organizovat expedice za pozorováním tohoto jevu. Celkem  zorganizovala 12 expedic, osobně  se zúčastnila jedenácti, z toho 9 bylo úspěšných.

Do České astronomické společnosti  vstoupila v r. 1976. Od svého vstupu až dosud je členkou Východočeské (dříve Úpické a ještě dříve Hradecké) pobočky a Sluneční sekce, kde řadu let vykonává funkci předsedy. Několik let  též pracovala ve Výkonném výboru ČAS. V letech 2004 – 2010  byla předsedkyní ČAS. Kromě ČAS je členkou několika dalších vědeckých společností, jako je Česká bioklimatologická společnost a Jednota českých matematiků a fyziků.

Jejími koníčky jsou astronomie, sport, cestování.

Štítky: Slunce


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »