Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Otevřené setkání členů Sluneční sekce ČAS 2018

Otevřené setkání členů Sluneční sekce ČAS 2018

Siločáry magnetických polí Slunce
Autor: NASA/Solar Dynamics Observatory

V sobotu 17. listopadu 2018 od 10 hodin sluneční sekce ČAS pořádá již tradiční setkání svých členů, na němž, kromě výměny zkušeností členů zabývajících se pozorováním Slunce a sluneční fyzikou jako takovou, bude hlavní náplní několik přednášek známých osobností. Z toho důvodu toto setkání není určeno jen členům sluneční sekce, ale srdečně zváni jsou všichni, kdo mají zájem o Slunce a vše, co se na něm děje, a nebo třeba se jen  chtějí o něm dovědět něco zajímavého.

Seminář se uskuteční na hvězdárně v Teplicích, Písečný vrch 2517 (GPS: 50.6383N, 13.8467E).

Program:

  • 10:00 Zahájení, přivítání účastníků (E. Marková, předsedkyně Sluneční sekce ČAS)
  • 10:05 Vystoupení zástupce (ředitele) hvězdárny Teplice
  • 10:10 Geometrie prostoru deformovaného Sluncem (M. Křížek)
  • 10:30 Evropský sluneční dalekohled EST (M. Sobotka)
  • 11:00 Současný stav slunečních pozorování na Almě (M. Bárta)
  • 11:30 Nejnovější výsledky pozorování oscilací v protuberancích na ondřejovském spektrografu HSFA-2 (M. Zapior)
  • 11:50 Civilizační dopady erupční aktivity Slunce (M. Švanda)
  • 12:30 přestávka na oběd
  • 13:30 prohlídka hvězdárny
  • 14:20  Nový pohled na sluneční erupce – 3D rekonexe (J. Dudik)
  • 14:50 Měřeni spektrálního toku optického kontinua z aktivní oblasti na Slunci (P. Kotrč, R. Křížová a V. Březová)
  • 15:10 Synoptické pozorování Slunce v Ondřejově (M. Exnerová, V. Feik)
  • 15:30 Pozorování Slunce na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích (A. Uhlíř, P. Komárek)
  • 15:40 Sluneční analema ve výuce astronomie (M. Zapior)
  • 16:00 Zakončení setkání

 

Svůj zájem o účast včetně způsobu dopravy prosím vyplňte na přiložené návratce. Návratku zašlete prosím co nejdříve, nejdéle pak do 10. 11. 2018 a to buď mailem na adresu eva.radec@seznam.cz a v kopii na adresu ivanamacourkova@centrum.cz  nebo poštou na adresu Eva Marková, Radeč 39, 542 32 Úpice.

Na akci bude pro účastníky zdarma k dispozici běžné občerstvení (káva, čaj, voda, sušenky). Možnost oběda je buď z vlastních zásob nebo v restauraci vzdálené cca 1,5 km, což vzhledem k nabitému programu bude problém.

Dopravní informace:

Pokud pojedete do Teplic autem, neparkujte prosím u hvězdárny, kam je i zakázaný vjezd. Velké veřejné (doporučené) parkoviště je  u hotelu Panorama (bod č. 1 na mapě), pokud je náhodou plné, tak je možné nechat auto kdekoliv po straně v ulici U Panoramy, případně se dá ještě zaparkovat o kousek blíže na kraji lesa pod kopcem Doubravka (bod č. 2 na mapě). Od parkoviště na hvězdárnu je to cca 500 metrů pěšky (https://mapy.cz/s/39cDN). Výjimečně mohou přijet až k hvězdárně pouze ti, kteří nejsou schopní ujít 500 metrů  a ti, kteří povezou náklad.

 




O autorovi

Eva Marková

Vystudovala  MFF UK, obor fyzika, specializace Astronomie a astrofyzika. Od r. 1976 pracovala na Hvězdárně v Úpici, kde se v r. 1986 stala ředitelkou. Po celou dobu svého působení na hvězdárně se kromě popularizace astronomie a práce s mládeží zabývala studiem sluneční aktivity a vztahů Slunce - Země. Nedílnou a velmi důležitou součástí této  odborné činnosti bylo též studium sluneční koróny při úplných zatměních Slunce. Proto  v r. 1990 počala organizovat expedice za pozorováním tohoto jevu. Celkem  zorganizovala 12 expedic, osobně  se zúčastnila jedenácti, z toho 9 bylo úspěšných.

Do České astronomické společnosti  vstoupila v r. 1976. Od svého vstupu až dosud je členkou Východočeské (dříve Úpické a ještě dříve Hradecké) pobočky a Sluneční sekce, kde řadu let vykonává funkci předsedy. Několik let  též pracovala ve Výkonném výboru ČAS. V letech 2004 – 2010  byla předsedkyní ČAS. Kromě ČAS je členkou několika dalších vědeckých společností, jako je Česká bioklimatologická společnost a Jednota českých matematiků a fyziků.

Jejími koníčky jsou astronomie, sport, cestování.

Štítky: Slunce


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »