Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Otevřené setkání členů Sluneční sekce ČAS

Otevřené setkání členů Sluneční sekce ČAS

Částečné zatmění Slunce
Autor: Hynek Bulíř

Vážení a milí členové Sluneční sekce ČAS a příznivci Slunce, výbor Sluneční sekce vás zve na otevřené setkání, které se koná jako společná akce ČAS a Strategie AV21 Akademie věd.

Setkání proběhne v rámci stého výročí založení ČAS, a to v neděli 26. listopadu 2017 od 9:30 hodin ve vile Lanna, V sadech 1, Praha 6 (metrem „A“ na Hradčanskou, odtud pěšky cca 10–15 minut nebo autobusem č. 131 na Sibiřské náměstí a odtud cca 5 minut pěšky – GPS: 50° 6' 9.022"N, 14° 24' 25.341"E, http://www.vila-lanna.cz)

Toto setkání je určeno nejen členům Sluneční sekce ČAS, ale všem zájemcům o sluneční výzkum.

Program:

  • 09:30 Zahájení, přivítání účastníků (E. Marková, předsedkyně Sluneční sekce ČAS)
  • 09:35 Slovo předsedy ČAS ke 100 letům ČAS
  • 09:45 Přednáška „Sluneční sekce v historii ČAS“ (E. Marková)
  • 10:15 Program Strategie AV21 “Vesmír pro lidstvo” (P. Heinzel)
  • 10:25 Přednáška „Evropská mise Solar Orbiter – SOLO (ESA)“ (J. Kašparová, F. Fárník)
  • 10:40 Rentgenový teleskop STIX pro SOLO (J. Kašparová)
  • 11:00 přestávka (káva, občerstvení)
  • 11:30 Koronograf Metis pro SOLO (P. Heinzel, A. Berlicki)
  • 11:50 Mise Proba-3 (ESA) a velký koronograf ASPIICS (S. Gunár)
  • 12:10 Družicová XUV pozorování Slunce (J. Dudík)
  • 12: 50 přestávka na oběd ve vile Lanna
  • 13:45 Supererupce z družice Kepler (P. Heinzel)
  • 14:15 Expedice za zatměním Slunce 21. 8. 2017 v USA (A. Berlicki)
  • 14:45 Cesta za zatměním v USA (P. Heinzel a další cestovatelé)
  • 15:00 Malé překvapení
  • 15:15 Informace o tom, co kdo dělá, obecná diskuze o další činnosti sekce
  • 16:00 Zakončení setkání


Všichni účastníci jsou zváni na oběd formou teplého bufetu v krásných prostorách historické vily Lanna. Musíme však předem objednat počet obědů, proto prosíme o vyplnění přiložené návratky a odeslání nejdéle do 10. 11. 2017 na adresu eva.radec@seznam.cz nebo poštou na adresu Eva Marková, Radeč 39, 542 32 Úpice. Rovněž prosíme o předběžnou informaci (vyznačit v návratce), kdo z členů sekce by měl zájem seznámit ostatní se svojí činností (vystoupení by mělo být v rozmezí 5–10 minut).

Na setkání se těší Eva Marková, Michal Sobotka, Ivana Macourková, Petr Heinzel (za Strategii AV21).




O autorovi

Eva Marková

Vystudovala  MFF UK, obor fyzika, specializace Astronomie a astrofyzika. Od r. 1976 pracovala na Hvězdárně v Úpici, kde se v r. 1986 stala ředitelkou. Po celou dobu svého působení na hvězdárně se kromě popularizace astronomie a práce s mládeží zabývala studiem sluneční aktivity a vztahů Slunce - Země. Nedílnou a velmi důležitou součástí této  odborné činnosti bylo též studium sluneční koróny při úplných zatměních Slunce. Proto  v r. 1990 počala organizovat expedice za pozorováním tohoto jevu. Celkem  zorganizovala 12 expedic, osobně  se zúčastnila jedenácti, z toho 9 bylo úspěšných.

Do České astronomické společnosti  vstoupila v r. 1976. Od svého vstupu až dosud je členkou Východočeské (dříve Úpické a ještě dříve Hradecké) pobočky a Sluneční sekce, kde řadu let vykonává funkci předsedy. Několik let  též pracovala ve Výkonném výboru ČAS. V letech 2004 – 2010  byla předsedkyní ČAS. Kromě ČAS je členkou několika dalších vědeckých společností, jako je Česká bioklimatologická společnost a Jednota českých matematiků a fyziků.

Jejími koníčky jsou astronomie, sport, cestování.

Štítky: Slunce


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »