Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  P/2016 G1 (PanSTARRS) je aktivovaný asteroid
Marek Biely Vytisknout článek

P/2016 G1 (PanSTARRS) je aktivovaný asteroid

Snímek slabého tělesa P/2016 G1 (PanSTARRS) od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Dne 1. dubna 2016 byla objevena nová kometa s označením P/2016 G1 (PanSTARRS). Jednalo se o zcela rutinní záležitost, když havajský teleskop PanSTARRS na svém CCD čipu zachytil objekt s jasností 20,1 mag a slabou komou. Věci ale nejsou tak jednoznačné, jak se na první pohled mohou jevit.

Již brzy bylo jasné, že P/2016 G1 (PanSTARRS) nebude kometa, která udělá díru do světa. Zjistilo se, že perihelem proletí 26. ledna 2017, a to ve vzdálenosti 2,04 AU od Slunce. Maximální jasnosti měla dosáhnout už letos v létě, konkrétně nějakých 18 mag. A podle předpokladů se také stalo. Kometa sice nikdy nebyla pozorovatelná vizuálně, ale velké dalekohledy s CCD kamerami ji pozorovaly poměrně pravidelně a nadále tak upřesňovaly její dráhu.

Na základě několika desítek pozorování byla 12. července letošního roku publikována na stránce arXiv.org studie týkající se právě komety P/2016 G1 (PanSTARRS). A výsledky byly velmi zajímavé. Označení kometa je pro tento objekt sporné, jelikož těleso má excentricitu 0.21 přičemž, a to je podstatné, nachází se v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Vědci proto nyní přemýšlejí, zdali zavést novou skupinu těles zvanou „komety hlavního pásu“ a nebo tento objekt zkrátka nazvat asteroidem, který produkuje prach. Situaci jim neusnadní ani fakt, že podobných objektů známe více, například P/2013 R3 (Catalina-PanSTARRS) nebo 311P/PanSTARRS. Zatím je nazýváme kometami kvůli jejich označení, ale v budoucnu může přijít revize. Už nyní máme nějaká tělesa, jež jsou označena jak kometárně, tak asteroidálně, třeba 174P/(60558) Echeclus a nebo 176P/(118401) LINEAR. Takže i u výše uvedených komet se může stát, že jim v budoucnu přibude označení asteroidu. Tento problém se ale netýká pouze objektů nacházejících se v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, ale například i kentaurů, výjimečně pak také pravidelně se vracejících, vyhaslých komet (už asteroidů), které jednou za čas projeví zbytkovou kometární aktivitu třeba outburstem. Jestli přijdou v budoucnu v tomto směru nějaké změny, zatím není jisté, astronomové tento problém řeší už několik let a nový případ tělesa P/2016 G1 (PanSTARRS) jim na klidu nepřidá.

Ale zpátky k samotnému aktivovanému asteroidu P/2016 G1 (PanSTARRS). Podle vědců k aktivaci došlo okolo 10. února letošního roku, tedy přibližně 350 dnů před průletem přísluním. Důvodů může být mnoho – srážka s jiným tělesem, outburst, sublimace ledu a další. První varianta je ale ta nejpravděpodobnější. Pokud došlo k nárazu, mohlo se uvolnit až 240 tun prachu a v komě asteroidu mohou existovat jeho menší úlomky. Jako pravdivou ale tuhle teorii můžeme označit až v době, kdy budou pořízeny bližší snímky tělesa P/2016 G1 (PanSTARRS).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org

Převzato: Kommet.cz



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety hlavního pásu


24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha nad obzorem.

Širokoúhlý pohled na naši domovskou galaxii, jak se elegantně klene nad českým obzorem. Fascinuje mě, jak dokáže i běžný chytrý telefon z pevného stativu zachytit tak obrovské množství hvězd a prachových mračen, které jsou od nás vzdálené tisíce světelných let.

Další informace »