Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  P/2016 G1 (PanSTARRS) je aktivovaný asteroid
Marek Biely Vytisknout článek

P/2016 G1 (PanSTARRS) je aktivovaný asteroid

Snímek slabého tělesa P/2016 G1 (PanSTARRS) od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Dne 1. dubna 2016 byla objevena nová kometa s označením P/2016 G1 (PanSTARRS). Jednalo se o zcela rutinní záležitost, když havajský teleskop PanSTARRS na svém CCD čipu zachytil objekt s jasností 20,1 mag a slabou komou. Věci ale nejsou tak jednoznačné, jak se na první pohled mohou jevit.

Již brzy bylo jasné, že P/2016 G1 (PanSTARRS) nebude kometa, která udělá díru do světa. Zjistilo se, že perihelem proletí 26. ledna 2017, a to ve vzdálenosti 2,04 AU od Slunce. Maximální jasnosti měla dosáhnout už letos v létě, konkrétně nějakých 18 mag. A podle předpokladů se také stalo. Kometa sice nikdy nebyla pozorovatelná vizuálně, ale velké dalekohledy s CCD kamerami ji pozorovaly poměrně pravidelně a nadále tak upřesňovaly její dráhu.

Na základě několika desítek pozorování byla 12. července letošního roku publikována na stránce arXiv.org studie týkající se právě komety P/2016 G1 (PanSTARRS). A výsledky byly velmi zajímavé. Označení kometa je pro tento objekt sporné, jelikož těleso má excentricitu 0.21 přičemž, a to je podstatné, nachází se v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Vědci proto nyní přemýšlejí, zdali zavést novou skupinu těles zvanou „komety hlavního pásu“ a nebo tento objekt zkrátka nazvat asteroidem, který produkuje prach. Situaci jim neusnadní ani fakt, že podobných objektů známe více, například P/2013 R3 (Catalina-PanSTARRS) nebo 311P/PanSTARRS. Zatím je nazýváme kometami kvůli jejich označení, ale v budoucnu může přijít revize. Už nyní máme nějaká tělesa, jež jsou označena jak kometárně, tak asteroidálně, třeba 174P/(60558) Echeclus a nebo 176P/(118401) LINEAR. Takže i u výše uvedených komet se může stát, že jim v budoucnu přibude označení asteroidu. Tento problém se ale netýká pouze objektů nacházejících se v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, ale například i kentaurů, výjimečně pak také pravidelně se vracejících, vyhaslých komet (už asteroidů), které jednou za čas projeví zbytkovou kometární aktivitu třeba outburstem. Jestli přijdou v budoucnu v tomto směru nějaké změny, zatím není jisté, astronomové tento problém řeší už několik let a nový případ tělesa P/2016 G1 (PanSTARRS) jim na klidu nepřidá.

Ale zpátky k samotnému aktivovanému asteroidu P/2016 G1 (PanSTARRS). Podle vědců k aktivaci došlo okolo 10. února letošního roku, tedy přibližně 350 dnů před průletem přísluním. Důvodů může být mnoho – srážka s jiným tělesem, outburst, sublimace ledu a další. První varianta je ale ta nejpravděpodobnější. Pokud došlo k nárazu, mohlo se uvolnit až 240 tun prachu a v komě asteroidu mohou existovat jeho menší úlomky. Jako pravdivou ale tuhle teorii můžeme označit až v době, kdy budou pořízeny bližší snímky tělesa P/2016 G1 (PanSTARRS).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org

Převzato: Kommet.cz



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety hlavního pásu


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »