Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  P/2016 G1 (PanSTARRS) je aktivovaný asteroid
Marek Biely Vytisknout článek

P/2016 G1 (PanSTARRS) je aktivovaný asteroid

Snímek slabého tělesa P/2016 G1 (PanSTARRS) od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Dne 1. dubna 2016 byla objevena nová kometa s označením P/2016 G1 (PanSTARRS). Jednalo se o zcela rutinní záležitost, když havajský teleskop PanSTARRS na svém CCD čipu zachytil objekt s jasností 20,1 mag a slabou komou. Věci ale nejsou tak jednoznačné, jak se na první pohled mohou jevit.

Již brzy bylo jasné, že P/2016 G1 (PanSTARRS) nebude kometa, která udělá díru do světa. Zjistilo se, že perihelem proletí 26. ledna 2017, a to ve vzdálenosti 2,04 AU od Slunce. Maximální jasnosti měla dosáhnout už letos v létě, konkrétně nějakých 18 mag. A podle předpokladů se také stalo. Kometa sice nikdy nebyla pozorovatelná vizuálně, ale velké dalekohledy s CCD kamerami ji pozorovaly poměrně pravidelně a nadále tak upřesňovaly její dráhu.

Na základě několika desítek pozorování byla 12. července letošního roku publikována na stránce arXiv.org studie týkající se právě komety P/2016 G1 (PanSTARRS). A výsledky byly velmi zajímavé. Označení kometa je pro tento objekt sporné, jelikož těleso má excentricitu 0.21 přičemž, a to je podstatné, nachází se v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Vědci proto nyní přemýšlejí, zdali zavést novou skupinu těles zvanou „komety hlavního pásu“ a nebo tento objekt zkrátka nazvat asteroidem, který produkuje prach. Situaci jim neusnadní ani fakt, že podobných objektů známe více, například P/2013 R3 (Catalina-PanSTARRS) nebo 311P/PanSTARRS. Zatím je nazýváme kometami kvůli jejich označení, ale v budoucnu může přijít revize. Už nyní máme nějaká tělesa, jež jsou označena jak kometárně, tak asteroidálně, třeba 174P/(60558) Echeclus a nebo 176P/(118401) LINEAR. Takže i u výše uvedených komet se může stát, že jim v budoucnu přibude označení asteroidu. Tento problém se ale netýká pouze objektů nacházejících se v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, ale například i kentaurů, výjimečně pak také pravidelně se vracejících, vyhaslých komet (už asteroidů), které jednou za čas projeví zbytkovou kometární aktivitu třeba outburstem. Jestli přijdou v budoucnu v tomto směru nějaké změny, zatím není jisté, astronomové tento problém řeší už několik let a nový případ tělesa P/2016 G1 (PanSTARRS) jim na klidu nepřidá.

Ale zpátky k samotnému aktivovanému asteroidu P/2016 G1 (PanSTARRS). Podle vědců k aktivaci došlo okolo 10. února letošního roku, tedy přibližně 350 dnů před průletem přísluním. Důvodů může být mnoho – srážka s jiným tělesem, outburst, sublimace ledu a další. První varianta je ale ta nejpravděpodobnější. Pokud došlo k nárazu, mohlo se uvolnit až 240 tun prachu a v komě asteroidu mohou existovat jeho menší úlomky. Jako pravdivou ale tuhle teorii můžeme označit až v době, kdy budou pořízeny bližší snímky tělesa P/2016 G1 (PanSTARRS).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org

Převzato: Kommet.cz



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety hlavního pásu


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »