P/2016 G1 (PanSTARRS) je aktivovaný asteroid

Autor: Michael Jäger
Dne 1. dubna 2016 byla objevena nová kometa s označením P/2016 G1 (PanSTARRS). Jednalo se o zcela rutinní záležitost, když havajský teleskop PanSTARRS na svém CCD čipu zachytil objekt s jasností 20,1 mag a slabou komou. Věci ale nejsou tak jednoznačné, jak se na první pohled mohou jevit.
Již brzy bylo jasné, že P/2016 G1 (PanSTARRS) nebude kometa, která udělá díru do světa. Zjistilo se, že perihelem proletí 26. ledna 2017, a to ve vzdálenosti 2,04 AU od Slunce. Maximální jasnosti měla dosáhnout už letos v létě, konkrétně nějakých 18 mag. A podle předpokladů se také stalo. Kometa sice nikdy nebyla pozorovatelná vizuálně, ale velké dalekohledy s CCD kamerami ji pozorovaly poměrně pravidelně a nadále tak upřesňovaly její dráhu.
Na základě několika desítek pozorování byla 12. července letošního roku publikována na stránce arXiv.org studie týkající se právě komety P/2016 G1 (PanSTARRS). A výsledky byly velmi zajímavé. Označení kometa je pro tento objekt sporné, jelikož těleso má excentricitu 0.21 přičemž, a to je podstatné, nachází se v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Vědci proto nyní přemýšlejí, zdali zavést novou skupinu těles zvanou „komety hlavního pásu“ a nebo tento objekt zkrátka nazvat asteroidem, který produkuje prach. Situaci jim neusnadní ani fakt, že podobných objektů známe více, například P/2013 R3 (Catalina-PanSTARRS) nebo 311P/PanSTARRS. Zatím je nazýváme kometami kvůli jejich označení, ale v budoucnu může přijít revize. Už nyní máme nějaká tělesa, jež jsou označena jak kometárně, tak asteroidálně, třeba 174P/(60558) Echeclus a nebo 176P/(118401) LINEAR. Takže i u výše uvedených komet se může stát, že jim v budoucnu přibude označení asteroidu. Tento problém se ale netýká pouze objektů nacházejících se v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, ale například i kentaurů, výjimečně pak také pravidelně se vracejících, vyhaslých komet (už asteroidů), které jednou za čas projeví zbytkovou kometární aktivitu třeba outburstem. Jestli přijdou v budoucnu v tomto směru nějaké změny, zatím není jisté, astronomové tento problém řeší už několik let a nový případ tělesa P/2016 G1 (PanSTARRS) jim na klidu nepřidá.
Ale zpátky k samotnému aktivovanému asteroidu P/2016 G1 (PanSTARRS). Podle vědců k aktivaci došlo okolo 10. února letošního roku, tedy přibližně 350 dnů před průletem přísluním. Důvodů může být mnoho – srážka s jiným tělesem, outburst, sublimace ledu a další. První varianta je ale ta nejpravděpodobnější. Pokud došlo k nárazu, mohlo se uvolnit až 240 tun prachu a v komě asteroidu mohou existovat jeho menší úlomky. Jako pravdivou ale tuhle teorii můžeme označit až v době, kdy budou pořízeny bližší snímky tělesa P/2016 G1 (PanSTARRS).