Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetky mrtvým astronautům

Planetky mrtvým astronautům

Posádka raketoplánu Columbia Tragédie posledního letu raketoplánu Columbia 1. února 2003 velmi zasáhla kosmonautiku i obyčejné lidi. Sedm astronautů zahynulo při plnění vědecké mise a brzy se začaly objevovat návrhy jak uctít jejich památku.

Americká astronomka Eleanora F. Helinová navrhla Mezinárodní astronomické unii pojmenovat po každém členu posádky Columbie jednu planetku. Helinová vybrala sedm planetek, které se sama objevila v nocích 18 až 21 července 2001. Planetky obíhají pod dráze mezi Marsem a Jupiterem a mají velikosti 5 až 7 kilometrů.

Podle pravidel musí mít všechny planetky v názvu jen jedno slovo, takže se museli jména astronautů upravit. Planetky dostaly označení Rickhusband, po veliteli letu Ricku D. Husbandovi; Mikeanderson, po Michaeli P. Andersonovi; Davidbrown, po Davidu M. Brownovi; Kalpanachawla, po indické člence posádky Kalpana Chawla; Laurelclark, po Laurelovi B. Clarkovi; Ilanramon, po izraelském členu posádky Ilanu Ramonovi a Williemccool, po pilotovi Williamu C. McCoolovi.

Posádka Columbie nejsou jediné oběti NASA, po kterých byli pojmenovány planetky. Své planetky má také všech sedm obětí letu raketoplánu Challenger z roku 1986 a pilot Apolla 1 Virgil I. Grissom, který uhořel při předletových testech v roce 1967.

Zdroj: Sky and Telescope




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »