Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pod závojem oranžové mlhy IV

Pod závojem oranžové mlhy IV

Titan v předsdtavě malíře
Titan v předsdtavě malíře
V závěrečném dílu seriálu o Saturnově měsíci Titan se seznámíme s názory některých odborníků, které se týkají možnosti života na tomto velmi studeném a vzdáleném tělese.

Život na Titanu

Vědci předpokládají, že krátery na povrchu měsíce Titan, které jsou impaktního původu, jsou nejvhodnějším místem pro hledání stop života. Ralf Lorentz z Laboratoří aplikované fyziky na univerzitě Johna Hopkinse předpokládá, že v důsledku velkého impaktu se může uvolnit dostatečné množství tepla k roztavení vodního ledu v okolí. Následně může kapalná voda začít reagovat s chemickými sloučeninami atmosféry Titanu a jeho povrchu. Při experimentech v pozemních laboratořích bylo zjištěno, že z ingrediencí, analogických sloučeninám na Titanu vznikají látky, nezbytné pro vznik bílkovin a DNK.

Podle názoru Lorentze mohly uplynout tisíce let do zamrznutí vody, vytvořené roztopením ledu při kosmické srážce. Avšak není jasné, zda se za toto období mohly prebiotické molekuly přeměnit na samoreprodukující se chemické systémy ještě předtím, než voda zamrzla.

Že na Titanu může být objeven život, předpokládají také ve výzkumném středisku NASA - Ames Research Center (Moffet Field, California, USA). Spolupracovník centra Chris McKay a Heather Smithová (International Space University, Strasbourg, Francie) vypracovali novou teorii, vysvětlující přítomnost metanu v atmosféře. Teorie předpokládá aktivní účast bakterií, vzdáleně připomínajících obyvatele hydrotermálních zdrojů v pozemských oceánech.

Podle názoru vědců tyto bakterie potřebují k životu vodík a organické látky, které vznikají v horních vrstvách atmosféry a vlivem gravitace pomalu klesají k povrchu měsíce. Jako potravu nejspíše konzumují etan, acetylén a další produkty, vznikající působením ultrafialového záření na jednotlivé molekuly v atmosféře. Životaschopnost bakterií je umožňována teplem, vznikajícím při reakcích těchto látek s vodíkem.

Atmosféra Titanu obsahuje asi 5 % metanu. Vědci předpokládají, že zde mohou existovat nějaké poměrně složité organické sloučeniny či mikroorganismy, které "vyrobily" alespoň část přítomného metanu.

Potvrdí se přítomnost života?

Neprůhledná atmosféra Titanu
Neprůhledná atmosféra Titanu

Chris McKay a Heather Smithová předpokládají, že na Titanu mohou existovat živé organismy, které k dýchání nepotřebují kyslík jako většina živých tvorů na Zemi, ale dýchají vodík. A živí se organickými molekulami, které se nacházejí v atmosféře. Patří mezi ně etan, acetylén a další složitější organické sloučeniny. Jestliže se v laboratořích ozáří vzorek Titanovy atmosféry (tj. směsi uhlovodíků a dusíku), vznikne červenohnědý prášek, který byl nazván tholin. Je to neobyčejně složitá organická látka. Ve vodě se rozpouští a uvolňuje aminokyseliny - základní složky bílkovin. Tholin je zřejmě původcem červenohnědého smogu v atmosféře Titanu. Jeho částice zvolna padají k povrchu a zde se usazují.

V důsledku "dýchání" mikroorganismů, přítomných ve spodní vrstvě atmosféry Titanu, bude v těchto oblastech snížen obsah vodíku na jednu tisícinu množství v porovnání se zbývajícím ovzduším. Zjištění tohoto rozdílu může být považováno za důkaz existence života, neboť zatím není znám žádný jiný nebiologický proces, který by mohl způsobit takovýto rozdíl v koncentraci vodíku na Titanu.

"Pozemský život je založen na bázi uhlíku. Zjištění, jak daleko ve složitém řetězci směrem k životu mohly chemické reakce dojít v prostředí na Titanu, bude důležité k pochopení původu života ve vesmíru," říká Ralph Lorenz (Johns Hopkins University, USA).

Související články:

Pod závojem oranžové mlhy I

Pod závojem oranžové mlhy II

Pod závojem oranžové mlhy III

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Čiastočné Zatmenie Mesiaca 16.5.2022

Čiastočné Zatmenie Mesiaca 16.5.2022

Další informace »