Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Podpovrchový oceán i na Saturnově měsíci Dione

Podpovrchový oceán i na Saturnově měsíci Dione

Silně kráterovaný povrch Saturnova měsíce Dione
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute

Podpovrchový oceán leží hluboko pod ledovou kůrou Saturnova měsíce Dione. Vyplývá to z nových údajů získaných kosmickou sondou Cassini. O dalších dvou Saturnových měsících – Titanu a Enceladu – je již dlouho známo, že ukrývají globální oceány pod svými ledovými povrchy. Avšak nové studie naznačují, že oceán existuje i na měsíci Dione.

V této studii výzkumníci z Královské observatoře v Belgii ukázali, že údaje o gravitaci, zjištěné při nedávných průletech sondy Cassini kolem Dione, mohou být vysvětleny pouze za předpokladu, že pod ledovou kůrou měsíce existuje oceán, nacházející se v hloubce 100 kilometrů pod povrchem. Oceán je zřejmě několik desítek kilometrů hluboký a obklopuje velké kamenné jádro. Dione je velmi podobný menšímu, ale mnohem slavnějšímu sousedu – měsíci Enceladus, z jehož regionu kolem jižního pólu tryskají obrovské gejzíry vodní páry nad povrch měsíce. Dione nyní vypadá klidně, avšak jeho rozbitý povrch byl svědkem velmi bouřlivé minulosti. Článek byl publikován online v Geophysical Research Letters.

Autoři modelovali ledové krunýře měsíců Enceladus a Dione jako globální ledové kry ponořené v podpovrchové vodě. Vědci použili tohoto přiblížení již v minulosti, avšak dřívější výsledky předpokládaly velmi tlustou kůru pro Enceladus a vůbec žádný oceán pro Dione. „V nové studii jsme předpokládali, že ledová kůra může vydržet pouze minimální úroveň pnutí nebo komprese nezbytné k zachování souvislé povrchové kůry,“ říká Mikael Beuthe, hlavní autor nové studie. „Velké namáhání by rozlámalo kůru na kusy.“

Podle této nové studie je oceán na Enceladu mnohem blíže k povrchu, především v blízkosti jižního pólu, kde gejzíry pronikají skrz několik kilometrů tlustou ledovou kůru. Tyto závěry souhlasí s objevy, které v minulém roce učinila sonda Cassini. Enceladus prošel na své oběžné dráze velkými oscilacemi (tzv. libracemi). Librace měsíce Enceladus by byly mnohem menší, pokud by kůra byla tlustší. Pokud se týká Dione, na základě nových výzkumů byla objevena přítomnost hlubokého oceánu mezi kůrou a jádrem. „Podobně jako Enceladus i Dione vykazuje librace, avšak nižší, než je možnost jejich zaznamenání sondou Cassini,“ říká Antony Trinh, spoluautor nové studie. „Budoucí kosmické sondy zkoumající Saturnovy měsíce mohou prověřit tyto předpovědi.“

Dione s měsíce Enceladus (v pozadí) Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Dione s měsíce Enceladus (v pozadí)
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Oceán na Dione pravděpodobně přetrvává po celou dobu existence měsíce, a tak poskytuje dlouhodobě obyvatelnou zónu pro mikrobiální život. „Kontakt mezi oceánem a kamenným jádrem je rozhodující,“ říká Attilio Rivoldini, spoluautor studie. „Interakce mezi vodou a horninou poskytují klíčové živiny a zdroj energie, což jsou nepostradatelné ingredience pro život.“ Oceán na Dione leží příliš hluboko na to, aby byl snadno přístupný, avšak Enceladus, stejně jako Jupiterův měsíc Europa, jsou schopné vyvrhovat do kosmického prostoru vzorky vody, připravené k zachycení pomocí přístrojů na prolétávající kosmické sondě.

Klub „světů s oceány“ – tj. ledových měsíců či planet s podpovrchovými oceány – získává nové příslušníky s každou novou kosmickou misí do vnějších oblastí Sluneční soustavy. Tři tělesa s oceány obíhají kolem Jupiteru, další tři obíhají kolem Saturnu a trpasličí planeta Pluto zřejmě také náleží do tohoto klubu – vyplývá to z nedávných pozorování, která uskutečnila americká sonda New Horizons. Způsob modelování planetárních těles použitý v této studii je nadějným prostředkem k výzkumu těles, pokud můžeme měřit jejich tvar a gravitační pole. „Budoucí kosmické mise navštíví Jupiterovy měsíce, avšak měli bychom zkoumat také měsíce kroužící kolem planet Uran a Neptun,“ dodává Mikael Beuthe.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Podpovrchový oceán, Měsíc Dione, Sonda Cassini


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »