Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ponorka k výzkumu Titanu

Ponorka k výzkumu Titanu

Návrh ponorky pro výzkum Saturnova měsíce Titan
Autor: NASA

NASA publikovala počátkem roku 2015 na sympóziu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts) předpokládanou konstrukci podmořského robota pro využití při výzkumu moří kapalného metanu a etanu na povrchu Saturnova měsíce Titan. Video a předběžný návrh konstrukce ponorky vytvořil tým pracovníků NASA Glenn´s COMPASS společně s některými výzkumníky z Applied Research Laboratory. Výzva k návrhu konstrukce vzešla od pracovníků NASA, kteří jasně dali za úkol přiblížení realizace myšlenky nového způsobu výzkumu vesmíru a nebeských těles.

Průzkumník vypadá nostalgicky jako dřívější ponorky vyvinuté pro využití v občanské válce. Ponorka by měla být schopná operovat převážně automaticky ve velmi nepřátelském a vzdáleném prostředí (teplota -179 °C).

Nejpravděpodobnějším místem výzkumu pomocí ponorky bude Kraken Mare – největší jezero v polární oblasti Titanu (případně Ligeia Mare). Na základě dat ze sondy Cassini byl povrch tohoto jezera určen přibližně na 400 000 kilometrů čtverečních při předpokládané hloubce 160 metrů. Jezero není zcela klidné – projevuje se zde proudění, a také příliv a odliv. Obojí může bránit ponorce v bezpečném provozu. Nutno vyřešit rovněž problém komunikace s ponorkou. Signály bude robot vysílat přímo na Zemi (vesmírem budou informace putovat téměř 1,5 hodiny). Když bude ponorka plout pod hladinou, nebude schopna využívat solární články k zásobování energií, takže tým uvažuje o pohonu pomocí termálního Stirlingova generátoru.

NASA očekává, že navrhovaná ponorka by mohla být vyslána k Titanu v roce 2040. Bude se jednat o první výzkumnou misi, kdy sonda nebude provádět výzkum „suchého“ povrchu tělesa. Aby se tam mohla dostat, konstruktéři předpokládají okřídlenou kosmickou sondu, která zajistí přistání na Titanu na hladině jezera. Následně dojde k ponoření ponorky pod hladinu Kraken Mare, kde bude provádět podmořský výzkum.

Podle představeného projektu by ponorka měla mít výtlak zhruba jednu tunu a rychlostí přibližně 3,6 kilometrů za hodinu by ji měl pohánět bateriemi napájený lodní šroub. Její mise by měla trvat asi 90 dní. Mise ponorky bude zaměřena také na zjištění přesného složení kapaliny a průzkum mořského dna. Výsledky by mohly vědcům umožnit lépe porozumět procesu vzniku života na Zemi.

Uvažuje se rovněž o využití balónu, vzducholodi, letounu či plovoucího člunu k detailnímu průzkumu měsíce Titan.

Vzhled ponorky a způsob výzkumu podmořského prostředí si můžete prohlédnout na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=NnKxbdpLP5E.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://phys.org/news/
[2] http://www.gizmag.com/

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc Titan


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »