Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ponorka k výzkumu Titanu

Ponorka k výzkumu Titanu

Návrh ponorky pro výzkum Saturnova měsíce Titan
Autor: NASA

NASA publikovala počátkem roku 2015 na sympóziu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts) předpokládanou konstrukci podmořského robota pro využití při výzkumu moří kapalného metanu a etanu na povrchu Saturnova měsíce Titan. Video a předběžný návrh konstrukce ponorky vytvořil tým pracovníků NASA Glenn´s COMPASS společně s některými výzkumníky z Applied Research Laboratory. Výzva k návrhu konstrukce vzešla od pracovníků NASA, kteří jasně dali za úkol přiblížení realizace myšlenky nového způsobu výzkumu vesmíru a nebeských těles.

Průzkumník vypadá nostalgicky jako dřívější ponorky vyvinuté pro využití v občanské válce. Ponorka by měla být schopná operovat převážně automaticky ve velmi nepřátelském a vzdáleném prostředí (teplota -179 °C).

Nejpravděpodobnějším místem výzkumu pomocí ponorky bude Kraken Mare – největší jezero v polární oblasti Titanu (případně Ligeia Mare). Na základě dat ze sondy Cassini byl povrch tohoto jezera určen přibližně na 400 000 kilometrů čtverečních při předpokládané hloubce 160 metrů. Jezero není zcela klidné – projevuje se zde proudění, a také příliv a odliv. Obojí může bránit ponorce v bezpečném provozu. Nutno vyřešit rovněž problém komunikace s ponorkou. Signály bude robot vysílat přímo na Zemi (vesmírem budou informace putovat téměř 1,5 hodiny). Když bude ponorka plout pod hladinou, nebude schopna využívat solární články k zásobování energií, takže tým uvažuje o pohonu pomocí termálního Stirlingova generátoru.

NASA očekává, že navrhovaná ponorka by mohla být vyslána k Titanu v roce 2040. Bude se jednat o první výzkumnou misi, kdy sonda nebude provádět výzkum „suchého“ povrchu tělesa. Aby se tam mohla dostat, konstruktéři předpokládají okřídlenou kosmickou sondu, která zajistí přistání na Titanu na hladině jezera. Následně dojde k ponoření ponorky pod hladinu Kraken Mare, kde bude provádět podmořský výzkum.

Podle představeného projektu by ponorka měla mít výtlak zhruba jednu tunu a rychlostí přibližně 3,6 kilometrů za hodinu by ji měl pohánět bateriemi napájený lodní šroub. Její mise by měla trvat asi 90 dní. Mise ponorky bude zaměřena také na zjištění přesného složení kapaliny a průzkum mořského dna. Výsledky by mohly vědcům umožnit lépe porozumět procesu vzniku života na Zemi.

Uvažuje se rovněž o využití balónu, vzducholodi, letounu či plovoucího člunu k detailnímu průzkumu měsíce Titan.

Vzhled ponorky a způsob výzkumu podmořského prostředí si můžete prohlédnout na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=NnKxbdpLP5E.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://phys.org/news/
[2] http://www.gizmag.com/

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc Titan


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Nikon, ohnisko 18mm

Další informace »