Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ponorka k výzkumu Titanu

Ponorka k výzkumu Titanu

Návrh ponorky pro výzkum Saturnova měsíce Titan
Autor: NASA

NASA publikovala počátkem roku 2015 na sympóziu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts) předpokládanou konstrukci podmořského robota pro využití při výzkumu moří kapalného metanu a etanu na povrchu Saturnova měsíce Titan. Video a předběžný návrh konstrukce ponorky vytvořil tým pracovníků NASA Glenn´s COMPASS společně s některými výzkumníky z Applied Research Laboratory. Výzva k návrhu konstrukce vzešla od pracovníků NASA, kteří jasně dali za úkol přiblížení realizace myšlenky nového způsobu výzkumu vesmíru a nebeských těles.

Průzkumník vypadá nostalgicky jako dřívější ponorky vyvinuté pro využití v občanské válce. Ponorka by měla být schopná operovat převážně automaticky ve velmi nepřátelském a vzdáleném prostředí (teplota -179 °C).

Nejpravděpodobnějším místem výzkumu pomocí ponorky bude Kraken Mare – největší jezero v polární oblasti Titanu (případně Ligeia Mare). Na základě dat ze sondy Cassini byl povrch tohoto jezera určen přibližně na 400 000 kilometrů čtverečních při předpokládané hloubce 160 metrů. Jezero není zcela klidné – projevuje se zde proudění, a také příliv a odliv. Obojí může bránit ponorce v bezpečném provozu. Nutno vyřešit rovněž problém komunikace s ponorkou. Signály bude robot vysílat přímo na Zemi (vesmírem budou informace putovat téměř 1,5 hodiny). Když bude ponorka plout pod hladinou, nebude schopna využívat solární články k zásobování energií, takže tým uvažuje o pohonu pomocí termálního Stirlingova generátoru.

NASA očekává, že navrhovaná ponorka by mohla být vyslána k Titanu v roce 2040. Bude se jednat o první výzkumnou misi, kdy sonda nebude provádět výzkum „suchého“ povrchu tělesa. Aby se tam mohla dostat, konstruktéři předpokládají okřídlenou kosmickou sondu, která zajistí přistání na Titanu na hladině jezera. Následně dojde k ponoření ponorky pod hladinu Kraken Mare, kde bude provádět podmořský výzkum.

Podle představeného projektu by ponorka měla mít výtlak zhruba jednu tunu a rychlostí přibližně 3,6 kilometrů za hodinu by ji měl pohánět bateriemi napájený lodní šroub. Její mise by měla trvat asi 90 dní. Mise ponorky bude zaměřena také na zjištění přesného složení kapaliny a průzkum mořského dna. Výsledky by mohly vědcům umožnit lépe porozumět procesu vzniku života na Zemi.

Uvažuje se rovněž o využití balónu, vzducholodi, letounu či plovoucího člunu k detailnímu průzkumu měsíce Titan.

Vzhled ponorky a způsob výzkumu podmořského prostředí si můžete prohlédnout na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=NnKxbdpLP5E.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://phys.org/news/
[2] http://www.gizmag.com/

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc Titan


38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

krater Clavius

Další informace »