Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorujte kometu ATLAS

Pozorujte kometu ATLAS

Kometa C/2020 R4 (ATLAS), 5. 4. 2021 (po 4h SELČ), Celestron EdgeHD 9.25" f/2.2 Hyperstar V4, filtr Optolong L-Pro, kamera ZWO ASI294MC Pro, 60×30sec.
Autor: Roman Hujer

V následujících týdnech máme možnost vidět kometu i za pomocí malých dalekohledů. Kometa s označením C/2020 R4 (ATLAS) je těchto dnech pozorovatelná na ranní obloze, v průběhu dubna se bude její viditelnost zlepšovat.

Tato kometa byla, jak její název napovídá, objevena přehlídkovým systémem ATLAS, který se nachází na Havajských ostrovech. V době objevu (12. září 2020) mělo těleso jasnost okolo 20. hvězdné velikosti. V průběhu prosince 2020 kometa výrazně zjasnila, zhruba na 13 mag, a tím se dostala do vizuální viditelnosti s většími dalekohledy.

V průběhu ledna a února 2021 nebyla kometa pozorovatelná, neboť se úhlově přiblížila ke Slunci, které znemožnilo její pozorování. Nejblíže ke Slunci (přísluní) se přiblížila 1. března 2021, a to na vzdálenost 1,03 AU (154 milionů km). Nejblíže k Zemi bude kometa 23. dubna, tou dobou bude vzdálena 0,464 AU (69 milionů km) od naší planety. V současné době (začátek dubna) se odhady její jasnosti pohybují mezi 9. - 10. hvězdnou velikostí. Nejjasnější by měla být v druhé polovině dubna, v době kdy bude nejblíže Zemi. Očekávaná maximální jasnost je mezi 8. – 9. mag.

Již nyní svým leskem umožňuje její spatření v malých astronomických dalekohledech o průměru optiky alespoň 70 mm (např. refraktory 70/700 mm, nebo 80/400 mm apod.), případně ve větších triedrech o témže průměru (např. 15×70). Samozřejmostí je tmavší obloha mimo rušivý vliv měst, další podmínkou pro její dobrou viditelnost je absence Měsíce na obloze. Dobré pozorovací podmínky nastaly již začátkem dubna, kometa je viditelná v souhvězdí Orla na ranní obloze těsně před svítáním.

Náhledová mapka pro kometu C/2020 R4 (ATLAS) vygenerovaná na projektu CzSky. Autor: https://www.czsky.cz/
Náhledová mapka pro kometu C/2020 R4 (ATLAS) vygenerovaná na projektu CzSky.
Autor: https://www.czsky.cz/

Pro nalezení komety je nutná podrobnější vyhledávací mapka. Aktuální mapku pro C/2020 R4 si pro jednotlivé dny můžete vygenerovat na příslušné stránce projektu CzSky (výborná stránka hlavně pro pozorovatele objektů hlubokého vesmíru). 

12. dubna kometa přejde ze souhvězdí Orla do východního cípu Hadonoše a o den později do Herkula. Po 20. dubnu začne výrazněji rušit Měsíc, kdy nastane první čtvrť (Měsíc bude zapadat až za svítání), 27. nastane úplněk. Další bezměsíčné pozorovací okno se otevře 29. dubna večer. V následujících dnech se bude kometa pohybovat vysoko na obloze souhvězdími Pastýře a Honicích psů. Jelikož se tou dobou kometa bude vzdalovat jak od Slunce i od Země, tak se očekává rychlé slábnutí. Pod 10. hvězdnou velikost se dostane pravděpodobně již v půlce května, ke 12. mag pak začátkem června.

Pro majitele větších dalekohledů (průměr optiky alespoň 20 cm) máme ještě jeden tip. Kometa C/2020 T2 (Palomar) má v současné době jasnost okolo 12. hvězdné velikosti a v průběhu června by se mohla dostat k 11 mag. V průběhu dubna až června se bude pohybovat vysoko na obloze souhvězdími Honicích psů a Pastýře (mapka na CzSky). Pozorovatelům přejeme jasnou a temnou oblohu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aerith
[2] Minor Planet Center



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Kometa , CzSky, C/2020 R4 (ATLAS)


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »