Pozorujte nejkrásnější planetu Saturn i další ledové obry

Planeta Saturn prošla opozicí se Sluncem již ve druhé polovině května letošního roku. Dne 23. 5. 2015 byla nejkrásnější planeta naší Sluneční soustavy, jak je Saturn často označován, nejblíže k Zemi - pouhých 8,967 AU. V našich mírách to ovšem představuje naprosto nepředstavitelných 1341,5 milionů km. V této pozici odpovídající své nejlepší pozorovatelnosti zářila planeta na půlnočním nebi s jasností kolem 0. mag a její zdánlivý průměr v dalekohledu činil 16,4". Postupně se rozevírající prstenec jí pak činil ještě větší, s rozměry 21" krát 9". Od té doby se nám začala vzdalovat a pomalu klesá jak její jasnost, tak i úhlový průměr na obloze. Na druhou stranu jsme dostali možnost prohlížet si ji relativně vysoko nad jihem již hned na konci pozdních letních soumraků.

Překrásný, i když se vzdaluje

Saturn se začátkem srpna stal, poté co se Venuše a Jupiter skryly v jasu soumraku v blízkosti Slunce, jedinou planetou viditelnou neozbrojenýma očima na večerní obloze. Jeho jasnost se prakticky celý měsíc drží na hodnotě kolem +0,5 mag a průměr kotoučku při pohledu dalekohledem průběžně klesá z 15,5" na začátku měsíce až na 14,6" na jeho konci. To vše je pouze důsledek vzdalování planety od nás (její vzdálenost od Země během srpna naroste o téměř půl astronomické jednotky, z 9,6 na 10,1 AU; což je pro lepší představu asi 75 milionů km). Přesto je i nyní pohled na planetu okrášlenou prstencem stále velice pěkný a to i přístroji s překvapivě malým přiblížením. K tomu, abyste spatřili prstence, stačí již dalekohled o průměru kolem 10 cm a zvětšení alespoň 20x, což splňují už i kvalitnější větší triedry. Ve větších přístrojích si pak krásu Saturnu a především pak jeho prstenců vychutnáme nejlépe

Nejlehčí planeta

Saturn jako druhá největší planeta Sluneční soustavy je svou strukturou velmi podobný Jupiteru. Hustota  Saturnu je ale bezkonkurenčně nejmenší. Je dokonce jedinou planetou, které by ve vodě plavala. Převážnou část hmotnosti planety totiž tvoří lehký vodík (93%) a helium (5%). Kolem své osy Saturn rotuje jen nepatrně pomaleji než Jupiter (10h 35m). Vzhledem k jeho nízké hustotě a rychlé rotaci je pak jeho zploštění na pólech ještě daleko větší než u Jupitera. Rozdíl mezi délkou rotační osy a rovníkovým průměrem je plných 11 808 km. Na povrchu planety jsou jasně patrné pravidelné pruhy, které se od sebe liší barvou i šířkou. I proudění na Saturnu je ještě rychlejší než na Jupiteru. Dosahuje rychlosti až 1 800 km/h. A překvapivě i zde lze rozeznat obdobu rudé skvrny, podobné té v atmosféře Jupitera. Na Saturnu má průměr kolem 6 000 km.

Překrásné prstence

Největší pozornost k sobě ale Saturn samozřejmě poutá svou soustavou prstenců. Až do éry kosmického průzkumu velkých planet byly považovány za zcela unikátní a jedinečnou záležitost. Až v  roce 1977 přišel zlom v podobě objevu nevýrazných prstenců okolo planety Uran a poté i u Jupiteru a Neptunu.

Saturnovy prstence mají celkový průměr 420 000 km, ale široké jsou maximálně několik set metrů, většinou se však spíš mluví o desítkách metrů. Jsou tvořeny ledovými úlomky, prachem, kameny a balvany, které nemají průměr větší než několik metrů. Každá taková součást prstence pak krouží po samostatné dráze nad rovníkem planety. Zcela mezi prstenci se nacházejí i dráhy nejvnitřnějších měsíců početní rodiny satelitů Saturnu. Měsíc Pan  obíhá v nejvýraznější mezeře nazývané Enckeho dělení ve vnější části prstence A. Jiný měsíc Atlas nalezneme naopak na okraji prstence A, zatímco Prometheus a Pandora obíhají každý z jedné strany prstence F. Celkově jsou prstence na základě „klasického" dělení označovány směrem od planety písmeny D, C, B, A, F, G a E. Jednotlivé prstence jsou pak od sebe odděleny různě velkými mezerami.

... a mnoho měsíců k tomu

Saturn také disponuje velice početnou soustavou měsíců. O těch vnitřních už byla řeč, ale na vzdálenějších drahách se nacházejí další a podstatně větší a jasnější satelity. Celkový počet dnes známých měsíců je 62. Nejznámějším je obří Titan, jeden z největších měsíců Sluneční soustavy. Jeho průměr činí 5 150 km, což je téměř poloviční průměr Země, respektive srovnatelná velikost s Marsem a bez problémů nám jej v blízkosti planety ukáže i menší dalekohled.

Vyhledejte si nejvzdálenější planety

Na noční obloze se ale nemusíme spokojit pouze s vyhledáním Saturnu. Dalekohled nám dovolí prohlédnout si i dva ledové obry na samém okraji systému planet. Ve velice dobrých pozorovacích podmínkách jsou právě Uran a Neptun.

Uran projde opozicí až 12. října 2015, kdy dosáhne na vzdálenost 18,984 AU jasnost 5,7 mag. Ale už během srpna se planeta díky své kladné deklinaci (+7°) začne pomalu dostávat na oblohu již v první polovině noci. Promítá se do souhvězdí Ryb a  je na samé hranici pozorovatelnosti neozbrojenýma očima (jeho jasnost v průběhu srpna roste z 5,8 na  5,7 mag). V dalekohledu Uran spatříte jako nepatrný kotouček s modrozeleným nádechem. Pokud si budete zakreslovat noc za nocí změny jeho polohy mezi hvězdami , nedejte se zmást zpětným pohybem planety. Svoji "smyčku" začala vykreslovat již 26. července a dokončí ji až se závěrem roku (26. 12. 2015).

V porovnání s Uranem má Neptun na letní obloze podstatně nižší deklinaci (-9°) a proto se ani při své kulminaci na jihu nedostává příliš vysoko nad obzor. Jeho vyhledávání je proto obtížnější. K tomu přispívá i větší vzdálenost planety. Opozice Neptunu se dočkáme na samém začátku září (1. 9. 2015), kdy dosáhne ve vzdálenosti 28,953 AU jasnosti 7,8 mag. I nejvzdálenější planeta naší sluneční soustavy se nyní pohybuje zpětně (12. 6. až 18. 11. 2015) a její namodralý drobný kotouček nám ukáží až větší dalekohledy.

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech