Prachové laviny na Marsu nebo proudy tekoucí vody?
Po desetiletí pozorují vědci tmavé sesuvy půdy na planetě Mars označované jako tmavé pruhy na svahu. Poprvé je zaregistrovaly sondy Viking v 70. letech minulého století. Od té doby je pozorovala každá sonda, avšak mechanismus stojící za vznikem těchto útvarů byl dlouho předmětem sporů. Může je způsobovat vodní aktivita nebo jsou důsledkem určitých „suchých“ mechanismů?
Nyní je hlavním kandidátem na jejich vysvětlení „sucho“. Avšak vědci z mise Mars Odyssey ověřovali i další příčiny stojící za vznikem těchto svahových pruhů: například zmrzlý oxid uhličitý.
Svahové pruhy se obvykle objevují na svazích kráterů nebo svazích kopců či pohoří. Dřívější studie vedly k závěru, že marťanský prach a horniny na svazích mohou být uvolněny něčím tak malým jako prašnými víry nebo dokonce impakty těles na určité místo. Obě tyto události způsobují vznik suchých prachových lavin na Marsu.
Další studie naznačovaly, že sublimace zmrzlého oxidu uhličitého může uvolnit horninu a způsobit laviny, avšak teprve nové snímky a data ze sondy Mars Odyssey poskytly definitivní důkazy.
Sonda Mars Odyssey byla navedena na oběžnou dráhu kolem rudé planety v roce 2001 a vykonává nejdelší nepřetržitou výzkumnou misi. Aktuální dráha sondy poskytuje unikátní pohled na povrch planety v době kolem 7 hodin ráno místního času, což je – podobně jako na Zemi – ideální doba pro pozorování aktivity oblastí pokrytých námrazou.
Poslední roky byli vědci překvapeni, když spatřili strašidelný modře a bíle zbarvený zmrzlý povrch osvětlený vycházejícím Sluncem na fotografiích pořízených ve viditelném světle kamerou na palubě kosmické sondy Mars Odyssey. Sonda však nese také kameru THEMIS (Thermal Emission Imaging System) a tato kamera citlivá na tepelné záření ukázala, že námraza se objevuje mnohem častěji – včetně oblastí, kde ve viditelném světle nebyla pozorována.
„Ranní dráha sondy Mars Odyssey umožňuje vytvářet senzační fotografie,“ říká Sylvain Piqueux z NASA’s Jet Propulsion Laboratory in Southern California, který je hlavním autorem článku. „Můžeme pozorovat dlouhé stíny způsobené vycházejícím Sluncem, jak se táhnou napříč povrchem planety.“
Mars má velice řídkou atmosféru (pouze 1 % hustoty zemského ovzduší), a proto Slunce rychle zahřívá námrazu z oxidu uhličitého, která se vytvořila přes noc. Místo toho, aby suchý led postupně tál, sublimuje do atmosféry během krátké doby.
Lucas Lange, asistent pracující v Jet Propulsion Laboratory společně se Sylvain Piqueux, si poprvé všiml známek nízkoteplotní námrazy z kamery THEMIS na mnoha místech, kde nemůže být pozorována na povrchu. Tyto teploty se objevily pouze desítky mikrometrů pod povrchem – tj. méně než tloušťka lidského vlasu.
„Náš první dojem byl, že zde může být ukrytý led,“ popisuje Lucas Lange v tiskové zprávě. „Suchý led se hojně vyskytuje v blízkosti marťanských pólů, avšak my jsme jej pozorovali blíže k rovníku planety, kde je všeobecně příliš teplo na jeho vznik.“
Ve stejné oblasti byly pozorovány svahové pruhy nebo dokonce velké sesuvy půdy. Vědci to ve svém článku vysvětlují: „Při východu Slunce je sublimací poháněné proudění uvnitř regolitu někdy dostatečně silné k tomu, aby přemístilo jednotlivá zrníčka prachu, která pak spustí a udržují prachové laviny na strmých svazích, a dochází tak k vytváření povrchových útvarů označovaných jako svahové pruhy. Z tohoto modelu vyplývá, že cyklus zmrzlého oxidu uhličitého je aktivní geomorfologickou hybnou silou ve všech planetárních šířkách, a nejen ve vysokých šířkách či v polárních regionech, a pravděpodobně je klíčovým faktorem udržujícím pohyblivé zásobárny prachu na povrchu.“
Autoři říkají, že viděli to, co nazývají „špinavou námrazou“ – námrazu ze suchého ledu ve směsi s jemnými zrníčky prachu, která je nezřetelná ve viditelném světle, ale nikoliv na infračervených snímcích. Mají podezření, že špinavá námraza může rovněž vysvětlit některé tmavé pruhy, které na marťanských svazích mohou dosahovat délky až 1 000 metrů či více. Vědí, že pruhy jsou v podstatě důsledkem prachových lavin, které pomalu přetvářejí úbočí hor po celé planetě, jak je vidět na fotografiích z oběžné dráhy.
„Pokaždé, když pošleme kosmickou sondu na Mars, objevíme nové exotické procesy,“ říká Chris Edwards, spoluautor článku z Northern Arizona University in Flagstaff. „Na Zemi nemáme nic, co by bylo dostatečně podobné svahovým pruhům. Můžeme se jen na základě našich zkušeností domnívat, o co jde, a snažit se porozumět planetě Mars.“
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] mars.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí