19.11.2010 14:10 Miloš Tichý Vytisknout článek

Přednáška Plynní a ledoví obři

Neptun na snímku ze sondy Voyager

Daleko ve Sluneční soustavě se nacházejí světy, které jsou zcela odlišné než planety ve vnitřní části Sluneční soustavy. Jsou to obrovské, plynné planety bez pevného povrchu - plynní a ledoví obři. Ačkoliv se nacházejí na periferii Sluneční soustavy, ovlivnili její podobu a vývoj zcela zásadním způsobem.

Na první pohled jsou si planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun velice podobné. U všech nalezneme nesmírně dynamické atmosféry, silná magnetická pole či prstence. Pokud však začneme jednotlivé planety porovnávat o něco důkladněji, nečekaně zjistíme, že se v mnoha ohledech výrazně liší. Zatímco Jupiter a Saturn studují astronomové od samotného počátku teleskopické astronomie, Uran a Neptun po dlouhou dobu halila rouška tajemství, kterou se podařilo poodkrýt teprve až koncem osmdesátých let minulého století.

S plynnými i ledovými obry naší Sluneční soustavy se můžete důvěrně seznámit na přednášce Mgr. Jana Píšaly z Hvězdárny a planetária v Brně. Získáte jejich celistvý obraz z pohledu současnosti i minulosti.

Uvádíme v úterý 23. listopadu 2010 od 19:00 hodin v sále Hvězdárny a planetária na Zátkově nábřeží v Českých Budějovicích. Přednáška bude doplněna velkoplošnou datovou projekcí. Mimořádně je vstupné hrazeno z grantu Ministerstva kultury pro Sdružení hvězdáren a planetárií.

Hvězdárna a planetárium
Zátkovo nábřeží 4
370 01 České Budějovice
Tel. 386 352 044
www.hvezdarnaCB.cz

O autorovi

Miloš Tichý

Další články autora (21)

Saturn bez prstence

V listopadu nastává zajímavý planetární úkaz. Saturnu „zmizí“ prstence. Tento úkaz je souhra kombinací tenkých prstenců a jejich natáčení. Stejná situace proběhla v březnu letošního roku, ale Saturn byl blízko ke Slunci a tedy nepozorovatelný. Vybízíme proto k sledování Saturnu dalekohledy (nejen) na podzim. Další obdobná příležitost totiž nastane až v říjnu roku 2038!

Bolidy 7. 11.

Oblohu v posledních dnech protínají jasné meteory, kterým říkáme bolidy. Takový byl zaznamenán například nad Maďarskem i kamerami Astronomického ústavu AV ČR. Ten nejvýraznější, zřejmě úlomek komety velikosti pěsti, proťal oblohu 7. 11. v 5:56. Další hlásí Dr. Matějková z Prahy v 17:38. Možná šlo o meteor z roje Taurid, úlomků Enckeho komety. Viz. přiložený text. Děkujeme za snímek ranního bolidu Liborovi a všem za hlášení.

Plzeňská okna do vesmíru VII

Registrace na sedmý ročník „Plzeňských oken do vesmíru“ byla spuštěna. Seminář se uskuteční v sobotu 8. listopadu 2025 na 25. základní škole v Plzni a nabídne zajímavé astronomické přednášky, příjemnou atmosféru i kvalitní občerstvení. Více informací najdete na www.zpcas.cz.

30 let od objevu exoplanety 51 Peg b

V říjnu slavíme 30 let výročí od objevu exoplanety u hvězdy podobné Slunci, 51 Pegasi. Exoplaneta 51 Pegasi b je první extrasolární planeta obíhající běžnou hvězdu hlavní posloupnosti, navíc hvězdu dost podobnou Slunci. Jednalo se o celkově čtvrtou objevenou exoplanetu, po třech u pulsaru PSR B1257+12, ale první objevenou u běžné hvězdy hlavní posloupnosti.

Zvýšená aktivita Drakonid zřejmě pouze radarem ve dne

Vzhledem k dalšímu návratu komety 21P/Giacobini–Zinner ke Slunci předpověděli vědci na 8. říjen další zvýšení aktivity meteorického roje Drakonid. Mělo by nastat kolem 18:00 SELČ a protože maxima bývají ostrá, je šance na spatření meteorů později v noci blízká nule, a to i kvůli svitu Měsíce po úplňku. Mělo by jít o malé částice o hmotnosti kolem 0,1 g a meteory tak budou většinou velmi slabé, kolem 4 mag a slabší. Případným zájemcům o pozorování zvýšené aktivity tak musí stačit meteorický radar.

Přednáška Plynní a ledoví obři

O autorovi

Miloš Tichý

Další články autora (21)

48. vesmírný týden 2025

Česká astrofotografie měsíce

Poslední čtenářská fotografie

Zajímavé odkazy

Další astronomické informace

Vybrané weby ČAS