< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Přednáška Plynní a ledoví obři
Miloš Tichý Vytisknout článek

Přednáška Plynní a ledoví obři

Neptun na snímku ze sondy Voyager
Neptun na snímku ze sondy Voyager
Daleko ve Sluneční soustavě se nacházejí světy, které jsou zcela odlišné než planety ve vnitřní části Sluneční soustavy. Jsou to obrovské, plynné planety bez pevného povrchu - plynní a ledoví obři. Ačkoliv se nacházejí na periferii Sluneční soustavy, ovlivnili její podobu a vývoj zcela zásadním způsobem.

Na první pohled jsou si planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun velice podobné. U všech nalezneme nesmírně dynamické atmosféry, silná magnetická pole či prstence. Pokud však začneme jednotlivé planety porovnávat o něco důkladněji, nečekaně zjistíme, že se v mnoha ohledech výrazně liší. Zatímco Jupiter a Saturn studují astronomové od samotného počátku teleskopické astronomie, Uran a Neptun po dlouhou dobu halila rouška tajemství, kterou se podařilo poodkrýt teprve až koncem osmdesátých let minulého století.

S plynnými i ledovými obry naší Sluneční soustavy se můžete důvěrně seznámit na přednášce Mgr. Jana Píšaly z Hvězdárny a planetária v Brně. Získáte jejich celistvý obraz z pohledu současnosti i minulosti.

Uvádíme v úterý 23. listopadu 2010 od 19:00 hodin v sále Hvězdárny a planetária na Zátkově nábřeží v Českých Budějovicích. Přednáška bude doplněna velkoplošnou datovou projekcí. Mimořádně je vstupné hrazeno z grantu Ministerstva kultury pro Sdružení hvězdáren a planetárií.

Hvězdárna a planetárium
Zátkovo nábřeží 4
370 01 České Budějovice
Tel. 386 352 044
www.hvezdarnaCB.cz




O autorovi

Miloš Tichý

Další články autora (21)

12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »