Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Překvapí nás kometa 218P/LINEAR?
Marek Biely Vytisknout článek

Překvapí nás kometa 218P/LINEAR?

Kometa patří obyčejně k velmi slabým objektům, to dokazuje i tento snímek z předešlého návratu od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Ke Slunci se blíží poměrně neznámá krátkoperiodická kometa, která byla objevena teprve v roce 2003. Tehdy ji nalezla slavná automatická přehlídka oblohy LINEAR, a to při jasnosti 19,0 mag. Kometa pak byla pozorována i v roce 2009, v obou návratech dosáhla maxima jasnosti mezi 17 a 18 mag, tedy celkem hluboko pod vizuálním dosahem. Nyní jsme na prahu třetího pozorovaného návratu komety a ta má teď jistý potenciál překvapit.

Fotografie komety, kterou pořídili Michael Jäger a Gerald Rhemann Autor: Michael Jäger, Gerald Rhemann
Fotografie komety, kterou pořídili Michael Jäger a Gerald Rhemann
Autor: Michael Jäger, Gerald Rhemann
Když byla kometa nalezena, pohybovala se po konstantní dráze s perihelem 1,70 AU od Slunce. Těleso tedy nepřijímalo tolik slunečního tepla a kvůli tomu příliš nezjasňovalo. V roce 2012 ovšem došlo vlivem gravitace Jupitera k významné korekci dráhy. Ta je v současné době taková, že přivede kometu ke Slunci při největším přiblížení se obou objektů až na 1,17 AU. Stane se tak letos 23. dubna 2015.

Je téměř jisté, že kometa dosáhne v maximu jasnosti více než zmiňovaných 17–18 mag, protože podobnou jasnost měla už při prvních pozorováních v tomto návratu na přelomu ledna a února. A to jí do perihelu chyběly ještě necelé 3 měsíce. S obrovskou pravděpodobností můžeme říct, že kometa dokonce bude viditelná vizuálně. Jak jasná ale bude, na to nyní nikdo odpovědět nedokáže.

Pokud bychom se řídili parametry zjasňování podle minulých návratů, vyšlo by nám, že by kometa zjasnila asi na 13 mag ke konci dubna. To by se jednalo o cíl spíše pro velké dalekohledy. Kometa však může zjasňovat o hodně rychleji, její jádro totiž není zvyklé na příkon tepla, které bude dostávat během aktuálního návratu poprvé. Tohle je velmi optimistický scénář, který počítá s maximální jasností snad až 10–11 mag, čímž by se kometa stala dokonce limitním objektem pro obří binokuláry.

Vyloučit úplně nemůžeme ani outburst, tedy náhlé nečekané zjasnění komety. To by se mohlo stát právě s ohledem na horší adaptaci jádra na vyšší teploty. Tato událost by samozřejmě viditelnost komety značně zlepšila, i když nelze říct o kolik. Kometu se nicméně zajisté vyplatí sledovat, ať už bude její jasnost jakákoliv. Její pozorovací podmínky budou celkem obstojné, objekt se bude nacházet po celou dobu trvání nynějšího návratu na ranní obloze. V maximální jasnosti bude v souhvězdí Střelce. Další informace a vyhledávací mapky najdete na stránce Seiichi Yoshidy.



Převzato: Kommet.cz



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 218P/LINEAR


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »