Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Překvapí nás kometa 218P/LINEAR?
Marek Biely Vytisknout článek

Překvapí nás kometa 218P/LINEAR?

Kometa patří obyčejně k velmi slabým objektům, to dokazuje i tento snímek z předešlého návratu od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Ke Slunci se blíží poměrně neznámá krátkoperiodická kometa, která byla objevena teprve v roce 2003. Tehdy ji nalezla slavná automatická přehlídka oblohy LINEAR, a to při jasnosti 19,0 mag. Kometa pak byla pozorována i v roce 2009, v obou návratech dosáhla maxima jasnosti mezi 17 a 18 mag, tedy celkem hluboko pod vizuálním dosahem. Nyní jsme na prahu třetího pozorovaného návratu komety a ta má teď jistý potenciál překvapit.

Fotografie komety, kterou pořídili Michael Jäger a Gerald Rhemann Autor: Michael Jäger, Gerald Rhemann
Fotografie komety, kterou pořídili Michael Jäger a Gerald Rhemann
Autor: Michael Jäger, Gerald Rhemann
Když byla kometa nalezena, pohybovala se po konstantní dráze s perihelem 1,70 AU od Slunce. Těleso tedy nepřijímalo tolik slunečního tepla a kvůli tomu příliš nezjasňovalo. V roce 2012 ovšem došlo vlivem gravitace Jupitera k významné korekci dráhy. Ta je v současné době taková, že přivede kometu ke Slunci při největším přiblížení se obou objektů až na 1,17 AU. Stane se tak letos 23. dubna 2015.

Je téměř jisté, že kometa dosáhne v maximu jasnosti více než zmiňovaných 17–18 mag, protože podobnou jasnost měla už při prvních pozorováních v tomto návratu na přelomu ledna a února. A to jí do perihelu chyběly ještě necelé 3 měsíce. S obrovskou pravděpodobností můžeme říct, že kometa dokonce bude viditelná vizuálně. Jak jasná ale bude, na to nyní nikdo odpovědět nedokáže.

Pokud bychom se řídili parametry zjasňování podle minulých návratů, vyšlo by nám, že by kometa zjasnila asi na 13 mag ke konci dubna. To by se jednalo o cíl spíše pro velké dalekohledy. Kometa však může zjasňovat o hodně rychleji, její jádro totiž není zvyklé na příkon tepla, které bude dostávat během aktuálního návratu poprvé. Tohle je velmi optimistický scénář, který počítá s maximální jasností snad až 10–11 mag, čímž by se kometa stala dokonce limitním objektem pro obří binokuláry.

Vyloučit úplně nemůžeme ani outburst, tedy náhlé nečekané zjasnění komety. To by se mohlo stát právě s ohledem na horší adaptaci jádra na vyšší teploty. Tato událost by samozřejmě viditelnost komety značně zlepšila, i když nelze říct o kolik. Kometu se nicméně zajisté vyplatí sledovat, ať už bude její jasnost jakákoliv. Její pozorovací podmínky budou celkem obstojné, objekt se bude nacházet po celou dobu trvání nynějšího návratu na ranní obloze. V maximální jasnosti bude v souhvězdí Střelce. Další informace a vyhledávací mapky najdete na stránce Seiichi Yoshidy.



Převzato: Kommet.cz



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 218P/LINEAR


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »